Program Saljut

Program Saljut
Logo
Logo
Základní popis
StátSovětský svaz
Cílvesmírná stanice
Historie
Trvání19711986
První start19. dubna 1971
Poslední start13. března 1986
Úspěšné starty71
Selhání10
SoučástiSaljut 1
DOS-2
Kosmos 557
Saljut 4
Saljut 6
Saljut 7
KosmodromKosmodrom Bajkonur
Dopravní prostředky
Kosmická loďSojuz
Nosná raketaProton-K
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saljut (rusky Салю́т; „pozdrav“) byl sovětský program kosmických stanic a také název jednotlivých stanic tohoto programu. Program Saljut později nahradil z něho vycházející program Mir.

Popis

Postupně vylepšovaná řada orbitálních stanic Saljut byla vypouštěna sovětskou nosnou raketou Proton-K, která určovala rozměry a hmotnost těchto stanic. Stanice byly o hmotnosti cca 18 900 kg, délce 15,5 metru a průměru 4,15 metru. Objem obyvatelných částí byl téměř 100 m³. Jednotlivé varianty byly postupně vylepšovány.

Saljut 3 a Saljut 5 měly návratové pouzdro, které dopravilo vzorky výzkumů na Zemi. Stanice Saljut 6 a Saljut 7 byly vybaveny dvěma spojovacími uzly, které umožňovaly, aby stanice hostila dvě transportní lodě Sojuz nebo byla zásobována nákladními loděmi Progress.[1]

Stanice se účastnily vojenského programu Almaz, při kterém se mapoval povrch Země. Toto využití však v tehdejší době sovětské autority nepotvrdily.

Seznam orbitálních stanic Saljut

Program se skládal z civilních stanic DOS (Durable Orbital Station) a vojenských stanic OPS (Orbital Piloted Station). V tabulce níže jsou uvedeny všechny použité moduly v rámci tohoto projektu, včetně těch, které selhaly nebo byly ztraceny. Pro porovnání jsou uvedeny i moduly Mir a Zvezda, které sice nejsou součástí projektu Saljut, nicméně navazují něj.

Název staniceOznačení moduluStartZánikPočet dní na orbitěZ toho s posádkouCelkový počet členů posádkyNávštěvy pilotovaných lodíNávštěvy nepilotovaných lodíHmotnost kg  
Saljut 1 DOS-119. duben 197111. říjen 19711752432018 412
-[pozn. 1]DOS-229. července 197229. července 19720000018 500
Saljut 2[pozn. 2]OPS-13. duben 197328. květen 197354000018 500
Kosmos 557[pozn. 3]DOS-311. května 197322. května 197311000019 400
Saljut 3 OPS-224. červen 197425. leden 19752131521018 500
Saljut 4 DOS-426. prosinec 19743. únor 19777709242118 500
Saljut 5 OPS-322. červen 19768. srpen 19774126742019 000
Saljut 6 DOS-529. září 197729. červenec 1982176468333161419 000
Saljut 7 DOS-619. duben 19828. únor 1991321681626121519 000
Mir (hlavní modul)DOS-719. února 198623. března 200155114592104396420 400
ISS (modul Zvezda)DOS-812. července 2000leden 2031 (plánováno)[2]8802867121573519 051

Odkazy

Poznámky

  1. Při startu došlo k selhání druhého stupně nosné rakety Proton-K, které zabránilo stanici v dosažení oběžné dráhy, ta se tak zřítila do Tichého oceánu.
  2. Před startem první posádky došlo k náhlému poklesu tlaku ve stanici, popraskaly stěny, přestaly fungovat orientační systémy lodi, došlo k její rotaci a přehřívání. Po vstupu do atmosféry shořela 55 dní po startu.
  3. Kvůli chybám v systému řízení letu stanice během tří dní spotřebovala všechno palivo a stala se neovladatelnou, o týden později shořela v atmosféře.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salyut programme na anglické Wikipedii.

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 292. 
  2. KARLÍK, Tomáš. NASA oznámila, že se ISS v lednu 2031 zřítí do oceánu. Rusku se to nelíbí. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-02-03 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Salyut-4 diagram.gif
A diagram showing the orbital configuration of the Soviet space station Salyut 4 with a docked Soyuz 7K-T spacecraft.
Salyut program insignia.svg
Salyut Program insignia.