Progress

Progress
Nákladní loď Progress MS-12

Nákladní loď Progress MS-12

Základní údaje
VýrobceOKB-1 (RKK Energija)
Země původuSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
RuskoRusko Rusko
ProvozovatelRoskosmos
Použitízásobování orbitální stanice
Technické specifikace
Typnákladní kosmická loď
Nosná raketaSojuz 2.1a (aktuální)
Životnost6 měsíců (zadokovaný k ISS)
14 dní (v samostatném letu)
Startovní hmotnost7 020–7 250 kg
Kapacita nákladu2 300–2 600 kg
Délka7,23 m
Průměr2,72 m
Objem6,6 m³ (nákladní)
Energiesolární panely
Oblast působenínízká oběžná dráha Země
Výrobní specifikace
Stavaktivní
Související zařízení
Odvozeno zSojuz

Progress (rus. Прогресс; „pokrok“) je automatická nákladní kosmická loď odvozená z pilotované transportní lodě typu Sojuz. Do vesmíru je vynášena různými variantami nosných raket typu Sojuz. Výrobcem a provozovatelem je NPO Energija (НПО Энергия, nyní RKK Energija im. S. P. Koroljova), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskevská obl., RSFSR (SSSR).

Konstrukce

Kosmické lodi typu Progress o celkové délce 7,23 m, maximálním průměru 2,72 m a vzletové hmotnosti od 7 020 do 7 250 kg (včetně nákladu) tvoří tři části:

  • nákladní sekce GO (gruzovoj otsek);
  • sekce pro dopravu kapalných pohonných látek OKD (otsek komponentov dozapravky);
  • přístrojová sekce PAO (priborno-agregatnyj otsek).

Hermetizovaná sekce GO ogiválního tvaru o průměru 2,2 m, délce 3,15 m včetně stykovacího zařízení a s vnitřním prostorem 6,6 m³ slouží k uložení kusového nákladu, dopravovaného na kosmickou stanici. V přední části se nachází průlez uzavřený hermetickým poklopem a zakončený aktivním stykovacím zařízením. Na obvodu příruby jsou umístěny spojky pro propojení potrubí pro přečerpávání paliva a okysličovadla, vzduchu pro klimatizační systémy stanice a elektrické konektory.

V nehermetizované sekci OKD tvaru komolého kužele o maximálním průměru 2,1 m a délce 1 m jsou umístěny dvě nádrže s palivem, dvě nádrže s okysličovadlem, tlakové láhve s dusíkem a se vzduchem.

Sekce PAO válcového tvaru o maximálním průměru 2,72 m a délce 3,1 m nese ve své válcové hermetizované části o průměru 2,1 m a délce 1,1 m řídicí, navigační a telekomunikační systémy. V přechodové části mezi PAO a OKD je umístěno 10 manévrovacích motorků. V zadní části je umístěn hlavní korekční motor o tahu 3,1 kN; další 4 manévrovací motorky a 10 trysek systému orientace spolu s nádržemi kapalných pohonných látek. Všechny motory pracují s hypergolickými (samovznítitelnými) kapalnými pohonnými látkami (asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý). Na vnějším plášti PAO je umístěn radiátor termoregulačního systému.

Celková nosnost nákladní lodi činí od 2 300 do 2 600 kg, z čehož může být až 1 500 kg kusového nákladu v hermetizované sekci GO a 1 540 kg pohonných látek pro stanici a plynů pro klimatizační systém stanice.

Životnost lodi ve spojení se stanicí je 6 měsíců.

Motorů nákladní lodi se obvykle využívá též ke korekcím oběžné dráhy stanice. Pro tyto korekce bývá k dispozici 185–250 kg paliva. Po splnění všech úkolů je nákladní loď naplněna odpadky a věcmi určenými k likvidaci, odpojí se od stanice a je navedena do atmosféry Země nad jižními oblastmi Pacifiku, kde shoří a její zbytky bez nebezpečí dopadnou na hladinu oceánu.

Varianty lodi

Kosmická loď Progress je průběžně zdokonalována. Vyvinuty byly tyto hlavní varianty:

  • Progress (1 až 42 + let Kosmos 1669) (bývá také označována jako Progress 7K-TG)
  • Progress M (1 až 67)
  • Progress M-SO1, M-MIM2 a M-UM (3 modifikace lodi Progress M, které dopravily na ISS moduly Pirs, Poisk a Pričal)
  • Progress M1 (1 až 11)
  • Progress M..M (1 až 29)
  • Progress MS (dosud poslední modifikace, z velké části zaměřená na komunikační a navigační systémy – mimo jiné zavedla nový přibližovací navigační systém KURS a využití systémů GPS a Glonass)

Přehled vypuštěných lodí Progress

Související informace naleznete také v článku Seznam kosmických lodí Progress.

Ke konci roku bylo vypuštěno 171 lodí Progress. Nejstarší varianta (Progress) byla používána pro zásobování sovětských kosmických stanic Saljut 6 a Saljut 7 a společně s Progressy M též pro zajišťování provozu stanice Mir. Od roku 1998 byly postupně varianty Progress M, Progress M1 a Progress M-M využívány k obsluze Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a v roce 2015 tuto roli převzaly lodě varianty Progress MS.

Odkazy

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. S. 391. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

ISS-60 Progress MS-12 approaches the ISS.jpg
Russia's Progress 73 resupply ship approaches the International Space Station's Pirs docking compartment packed with almost three tons of food, fuel and supplies for the Expedition 60 crew.