Progress
 Nákladní loď Progress MS-12 | |
| Základní údaje | |
| Výrobce | OKB-1 (RKK Energija) |
| Země původu |  Sovětský svaz Rusko |
| Provozovatel | Roskosmos |
| Použití | zásobování orbitální stanice |
| Technické specifikace | |
| Typ | nákladní kosmická loď |
| Nosná raketa | Sojuz 2.1a (aktuální) |
| Životnost | 6 měsíců (zadokovaný k ISS) 14 dní (v samostatném letu) |
| Startovní hmotnost | 7 020–7 250 kg |
| Kapacita nákladu | 2 300–2 600 kg |
| Délka | 7,23 m |
| Průměr | 2,72 m |
| Objem | 6,6 m³ (nákladní) |
| Energie | solární panely |
| Oblast působení | nízká oběžná dráha Země |
| Výrobní specifikace | |
| Stav | aktivní |
| Související zařízení | |
| Odvozeno z | Sojuz |
Progress (rus. Прогресс; „pokrok“) je automatická nákladní kosmická loď odvozená z pilotované transportní lodě typu Sojuz. Do vesmíru je vynášena různými variantami nosných raket typu Sojuz. Výrobcem a provozovatelem je NPO Energija (НПО Энергия, nyní RKK Energija im. S. P. Koroljova), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskevská obl., RSFSR (SSSR).
Konstrukce
Kosmické lodi typu Progress o celkové délce 7,23 m, maximálním průměru 2,72 m a vzletové hmotnosti od 7 020 do 7 250 kg (včetně nákladu) tvoří tři části:
- nákladní sekce GO (gruzovoj otsek);
- sekce pro dopravu kapalných pohonných látek OKD (otsek komponentov dozapravky);
- přístrojová sekce PAO (priborno-agregatnyj otsek).
Hermetizovaná sekce GO ogiválního tvaru o průměru 2,2 m, délce 3,15 m včetně stykovacího zařízení a s vnitřním prostorem 6,6 m³ slouží k uložení kusového nákladu, dopravovaného na kosmickou stanici. V přední části se nachází průlez uzavřený hermetickým poklopem a zakončený aktivním stykovacím zařízením. Na obvodu příruby jsou umístěny spojky pro propojení potrubí pro přečerpávání paliva a okysličovadla, vzduchu pro klimatizační systémy stanice a elektrické konektory.
V nehermetizované sekci OKD tvaru komolého kužele o maximálním průměru 2,1 m a délce 1 m jsou umístěny dvě nádrže s palivem, dvě nádrže s okysličovadlem, tlakové láhve s dusíkem a se vzduchem.
Sekce PAO válcového tvaru o maximálním průměru 2,72 m a délce 3,1 m nese ve své válcové hermetizované části o průměru 2,1 m a délce 1,1 m řídicí, navigační a telekomunikační systémy. V přechodové části mezi PAO a OKD je umístěno 10 manévrovacích motorků. V zadní části je umístěn hlavní korekční motor o tahu 3,1 kN; další 4 manévrovací motorky a 10 trysek systému orientace spolu s nádržemi kapalných pohonných látek. Všechny motory pracují s hypergolickými (samovznítitelnými) kapalnými pohonnými látkami (asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý). Na vnějším plášti PAO je umístěn radiátor termoregulačního systému.
Celková nosnost nákladní lodi činí od 2 300 do 2 600 kg, z čehož může být až 1 500 kg kusového nákladu v hermetizované sekci GO a 1 540 kg pohonných látek pro stanici a plynů pro klimatizační systém stanice.
Životnost lodi ve spojení se stanicí je 6 měsíců.
Motorů nákladní lodi se obvykle využívá též ke korekcím oběžné dráhy stanice. Pro tyto korekce bývá k dispozici 185–250 kg paliva. Po splnění všech úkolů je nákladní loď naplněna odpadky a věcmi určenými k likvidaci, odpojí se od stanice a je navedena do atmosféry Země nad jižními oblastmi Pacifiku, kde shoří a její zbytky bez nebezpečí dopadnou na hladinu oceánu.
Varianty lodi
Kosmická loď Progress je průběžně zdokonalována. Vyvinuty byly tyto hlavní varianty:
- Progress (1 až 42 + let Kosmos 1669) (bývá také označována jako Progress 7K-TG)
- Progress M (1 až 67)
- Progress M-SO1, M-MIM2 a M-UM (3 modifikace lodi Progress M, které dopravily na ISS moduly Pirs, Poisk a Pričal)
- Progress M1 (1 až 11)
- Progress M..M (1 až 29)
- Progress MS (dosud poslední modifikace, z velké části zaměřená na komunikační a navigační systémy – mimo jiné zavedla nový přibližovací navigační systém KURS a využití systémů GPS a Glonass)
Přehled vypuštěných lodí Progress
Ke konci roku bylo vypuštěno 171 lodí Progress. Nejstarší varianta (Progress) byla používána pro zásobování sovětských kosmických stanic Saljut 6 a Saljut 7 a společně s Progressy M též pro zajišťování provozu stanice Mir. Od roku 1998 byly postupně varianty Progress M, Progress M1 a Progress M-M využívány k obsluze Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a v roce 2015 tuto roli převzaly lodě varianty Progress MS.
Odkazy
Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. S. 391.
Související články
- Seznam nepilotovaných letů k ISS
- Automated Transfer Vehicle
- H-II Transfer Vehicle
- Cygnus
- Dragon a Cargo Dragon
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Progress na Wikimedia Commons - Progress na webu MEK-Kosmo
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Russia's Progress 73 resupply ship approaches the International Space Station's Pirs docking compartment packed with almost three tons of food, fuel and supplies for the Expedition 60 crew.