Prohoř

Prohoř
Kaplička
Kaplička
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŠtědrá
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel43 (2021)[1]
Katastrální územíProhoř (6,73 km²)
PSČ364 52
Počet domů30 (2021)[2]
Prohoř
Další údaje
Kód části obce133132
Kód k. ú.733130
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prohoř (německy Pohorz) je malá vesnice, část obce Štědrá v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Štědré. Prohoř je také název katastrálního území o rozloze 6,73 km².[3]

Název

Původní název vsi Prohořie patrně znamenal místo pod horou.[4]písemných pramenech se název objevuje ve tvarech: Prahorz (1360),[5] Prohorzie (1380, 1417), Prohorz (1392, 1424, 1567, 1578), Prziehorz (1417), Prohorß (1542) a Prohoř (1788 a 1847).[4]

Historie

Ve čtrnáctém století bývala vesnice rozdělená na dva díly. První patřil ke Štědrému hrádku, ale druhý okolo roku vlastnil Jetřich a po něm jeho stejnojmenný syn, kteří snad byli předky Martických z Rabštejna.[6] Podle jiných zdrojů však právě Jetřichova část patřila ke Štědrému hrádku.[7] Jistým předkem Martických byl až Bedřich z Prohoře připomínaný v roce 1360. Jeho nástupcem byl Vilém, který zemřel okolo roku 1380 a jeho příbuzní panství prodali. Roku 1388 byl jeho majitelem Heřman z Prohoře na Brložci. Vesnice nebo její část později patřila Hynkovi Rabštejnskému a jeho synům Hynkovi a Rackovi, kteří se psali také z Prohoře. Část získali také Caltové z Kamenné Hory. Janu Caltovi panství patřilo ještě roku 1456, ale později připadlo pánům z Gutštejna, kteří je připojili k Prohořskému hrádku.[6] Od roku 1578 Prohoř i s Prohořským hrádkem přičlenili Hasištejnští z Lobkovic natrvalo ke Žluticím.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 243 obyvatel (z toho 125 mužů), z nichž bylo 240 Němců a tři cizinci. Až na jednoho příslušníka nezjišťovaných církví se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 225 obyvatel: dva Čechoslováky a 223 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10][11]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé2192192161992422432251431601188085584743
Domy394144434445503833282624282930

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1974 Prohoř byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Toužim a v letech 1961–1974 v okrese Karlovy Vary. Od 1. ledna 1975 je částí obce Štědrá v okrese Karlovy Vary. V letech 1869–1930 k obci patřil Buč.[12]

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16. 
  4. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Prohoř, s. 488. 
  5. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Prohoř, s. 260. 
  6. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Žluticku, s. 214. 
  7. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hrádek prohořský – tvrz, s. 97. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 455, 47. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Prohoř, kaple.jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaple v Prohoři. Okres Karlovy Vary, Česká republika.