Prohoř

Prohoř
Kaplička
Kaplička
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŠtědrá
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°2′10″ s. š., 13°6′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel43 (2021)[1]
Katastrální územíProhoř (6,73 km²)
PSČ364 52
Počet domů30 (2021)[2]
Prohoř
Další údaje
Kód části obce133132
Kód k. ú.733130
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prohoř (německy Pohorz) je malá vesnice, část obce Štědrá v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Štědré. Prohoř je také název katastrálního území o rozloze 6,73 km².[3]

Název

Původní název vsi Prohořie patrně znamenal místo pod horou.[4] V písemných pramenech se název objevuje ve tvarech: Prahorz (1360),[5] Prohorzie (1380, 1417), Prohorz (1392, 1424, 1567, 1578), Prziehorz (1417), Prohorß (1542) a Prohoř (1788 a 1847).[4]

Historie

Ve čtrnáctém století bývala vesnice rozdělená na dva díly. První patřil ke Štědrému hrádku, ale druhý okolo roku vlastnil Jetřich a po něm jeho stejnojmenný syn, kteří snad byli předky Martických z Rabštejna.[6] Podle jiných zdrojů však právě Jetřichova část patřila ke Štědrému hrádku.[7] Jistým předkem Martických byl až Bedřich z Prohoře připomínaný v roce 1360. Jeho nástupcem byl Vilém, který zemřel okolo roku 1380 a jeho příbuzní panství prodali. Roku 1388 byl jeho majitelem Heřman z Prohoře na Brložci. Vesnice nebo její část později patřila Hynkovi Rabštejnskému a jeho synům Hynkovi a Rackovi, kteří se psali také z Prohoře. Část získali také Caltové z Kamenné Hory. Janu Caltovi panství patřilo ještě roku 1456, ale později připadlo pánům z Gutštejna, kteří je připojili k Prohořskému hrádku.[6] Od roku 1578 Prohoř i s Prohořským hrádkem přičlenili Hasištejnští z Lobkovic natrvalo ke Žluticím.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 243 obyvatel (z toho 125 mužů), z nichž bylo 240 Němců a tři cizinci. Až na jednoho příslušníka nezjišťovaných církví se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 225 obyvatel: dva Čechoslováky a 223 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10][11]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé2192192161992422432251431601188085584743
Domy394144434445503833282624282930

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1974 Prohoř byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Toužim a v letech 1961–1974 v okrese Karlovy Vary. Od 1. ledna 1975 je částí obce Štědrá v okrese Karlovy Vary. V letech 1869–1930 k obci patřil Buč.[12]

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16. 
  4. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Prohoř, s. 488. 
  5. ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Prohoř, s. 260. 
  6. ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Žluticku, s. 214. 
  7. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hrádek prohořský – tvrz, s. 97. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 455, 47.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Prohoř, kaple.jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaple v Prohoři. Okres Karlovy Vary, Česká republika.