Projekt 10750

Projekt 10750 / třída Lida
Projekt 10750E
RT-57, první jednotka projektu 10750, v Kronštadtu v roce 2014
RT-57, první jednotka projektu 10750, v Kronštadtu v roce 2014
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Kazašské námořnictvo
Typminolovka
Lodě9 (Projekt 10750)
2 (Projekt 10750E)
Osudaktivní (2015)
PředchůdceProjekt 1259 / třída Olya
NástupceProjekt 12700 / třída Alexandrit
Technické údaje Projekt 10750
Výtlak85 t (standardní)
139 t (plný)
Délka31,5 m
Šířka6,5 m
Ponor1,6 m
Pohon2 diesely
Rychlost12 uzlů
Posádka14
Výzbroj1× 30mm kanón АК-306
9K310 Igla
Technické údaje Projekt 10750E
Výtlakt (standardní)
169 t (plný)[1]
Délka32,4 m
Šířka6,4 m
Pohon2 diesely
Rychlost12 uzlů
Dosah650 nám. mil
Posádka14
Výzbroj1× 30mm kanón АК-306
1× 12,7mm kulomet
9K38 Igla[1]
SonarTeledyne Reson SeaBat

Projekt 10750 Sapfir (v kódu NATO třída Lida) je třída malých pobřežních minolovek sovětského námořnictva z doby studené války. Po rozpadu SSSR plavidla převzalo ruské námořnictvo, přičemž bylo postaveno devět lodí a další nebyly dokončeny. Dvě jednotky hluboce modernizované verze projekt 10750E objednalo námořnictvo Kazachstánu.[1]

Stavba

(c) Mil.ru, CC BY 4.0
Minolovka projektu 10750

Třídu vyvinula konstrukční kancelář CMKB Almaz a stavbu zajišťuje loděnice Sredně-Něvskij v Petrohradu. V letech 1986–1996 bylo pro sovětské a ruské námořnictvo postaveno devět minolovek této třídy. Dalších šest nebylo dokončeno.[2]

V roce 2013 byly na výstavě IMDEX 2013 v Petrohradě objednány dvě minolovky vylepšené verze projekt 10750E pro námořnictvo Kazachstánu. Plavidla se mimo jiné liší použitými západními systémy. Kýl prototypu Alatau byl založen 31. července 2014 a minolovka byla na vodu spuštěna 30. října 2015.[3] Do služby vstoupila v červnu 2017.[4]

Konstrukce

(c) Mil.ru, CC BY 4.0
Minolovka projektu 10750

Projekt 750

Minolovka jsou vyrobeny ze skelných laminátů a plastických hmot. Výzbroj tvoří jeden 30mm kanón AK-306 a osm přenosných protiletadlových řízených střel 9K310 Igla. Pohonný systém tvoří dva diesely 3KD6SN o výkonu 300 hp. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 12 uzlů.[5]

Projekt 750E

Trup byl postaven z plastových kompozitů. Jsou vybavena bojovým řídícím systémem Diez-1750E, navigačním radarem a sonarem Teledyne Reson SeaBat. K vyhledávání a likvidaci min slouží bezposádkové systémy Allister 9, K-Ster Inspektor a K-Ster Mine Killer. Výzbroj tvoří 30mm kanón АК-306, jeden 12,7mm kulomet a čtyři přenosné protiletadlové řízené střely 9K38 Igla. Minolovky pohánějí dva diesely MAN D2866 LXE20, každý o výkonu 190 kW, pohánějící dva lodní šrouby. Manévrovací schopnosti zlepšuje příďové dokormidlovací zařízení. Nejvyšší rychlost dosahuje 12 uzlů.[3] Dosah je 650 námořních mil.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c Project 10750E Mine Countermeasures Vessel, Russia [online]. Naval-technology.com [cit. 2015-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Inshore minesweeper - Project 10750 [online]. russianships.info [cit. 2015-12-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Nová pobřežní minolovka pro Kazachstán. ATM. 2015, roč. 47, čís. 12, s. 71. ISSN 1802-4823. 
  4. Kazakhstan Navy commissions its first minesweeper ‘Alatau’ [online]. Navaltoday.com [cit. 2017-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Inshore minesweeper PROJECT 10750. www.almaz-kb.ru [online]. [cit. 2014-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-14. 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

«РТ-181» и «РТ-233».jpg
(c) Mil.ru, CC BY 4.0
RT-181 and RT-233 in Astrakhan.
«РТ-233».jpg
(c) Mil.ru, CC BY 4.0
RT-233 in Astrakhan.
RT-57 in Kronstadt 2014-06-09.jpg
Autor: Mike1979 Russia, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento soubor byl nahrán pomocí nástroje Commonist.