Projekt 310

Třída Don / Projekt 310
Projekt 310A
Projekt 310M
Mateřská loď ponorek třídy Don
Mateřská loď ponorek třídy Don
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Indonéské námořnictvo
Typmateřská loď ponorek
Lodě7
Osudvyřazeny
Nástupceprojekt 1886 / třída Ugra
Technické údaje třída Don / projekt 310
Výtlak5030 t (standardní)
7150 t (plný)[1]
Délka137,2 m
Šířka16,8 m
Ponor6,5 m
Pohon4 diesely
Rychlost16 uzlů
Dosah21 000 nám. mil při 10 uzlech
Posádka350
Výzbroj4× 100mm kanón (4×1)
8× 57mm kanón (4×2)

Třída Don (projekt 310) byla třída mateřských lodí ponorek sovětského námořnictva (jejich ruské označení je plovoucí základna). Mezi jejich hlavní úkoly patřilo poskytování technické a logistické podpory sovětským ponorkám. Celkem bylo postaveno sedm jednotek této třídy. Jediným zahraničním uživatelem třídy se stalo indonéské námořnictvo. Sovětská plavidla po rozpadu SSSR převzalo ruské námořnictvo. Všechny byly ze služby vyřazeny.[1]

Stavba

V letech 1957-1962 bylo loděnicí v Nikolajevu postaveno celkem sedm jednotek této třídy. Plavidla dostala jména Dmitrij Galkin, Fjodor Viďajev, Magomed Gadžijev, Magadanskij komsomolec, Kamčatskij komsomolec, Viktor Kotelnikov a Nikolaj Kartašov.[2]

Jednotky třídy Don:[1]

JménoVerzeSpuštěnaVstup do službyStatus
Dmitrij Galkinprojekt 310196025. prosince 1960vyřazena 1991
Fjodor Viďajevprojekt 310195730. září 1958vyřazena 1996
Magomed Gadžijevprojekt 31019571. července 1960vyřazena 1993
Batur (ex PB-9, ex Kamčatskij komsomolec)projekt 310195628. března 1958vyřazena 1998
PB-3 (ex PB-27, ex Magadanskij komsomolec)projekt 310196130. září 1962modernizace na verzi projekt 310M, vyřazena 1992
Viktor Kotelnikovprojekt 310195711. prosince 1959modernizace na verzi projekt 310M, vyřazena 1994
Nikolaj Kartašovprojekt 310A196031. května 1962Roku 1962 předána Indonésii a pojmenována Ratulangi (301), vyřazena.

Konstrukce

Elektronické vybavení tvořily systémy Kurs, Rit a MG-26.[2] Plavidla nesla silnou výzbroj – čtyři dvouúčelové 100mm kanóny v jednohlavňových věžích a osm dvouúčelových 57mm kanónů ve dvoudělových věžích.[1] Pohonný systém tvořily čtyři diesely o výkonu 14 000 bhp, pohánějící dvojici lodních šroubů.[3] Nejvyšší rychlost dosahovala 16 uzlů. Dosah byl 21 000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

Modifikace

Mateřská loď Viktor Kotelnikov byla v průběhu služby upravena pro nesení vrtulníku (projekt 310M). Byly z ní sejmuty zadní věže se 100mm kanóny a na jejich místě byla instalována přistávací plocha pro vrtulník Kamov Ka-25.[2] Mateřská loď Magadanskij Komsomolec prodělala stejnou modifikaci, přičemž z ní byly sejmuty i příďové věže, které nahradily dvě vypouštěcí zařízení ZIF-122 protiletadlového raketového kompletu Osa-M se zásobou 20 střel.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Class Don (Project 310) Submarine Tender [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22. (anglicky) 
  2. ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 153. 
  3. ↑ Ship Photos Auxiliary Ships USSR Submarine Tenders [online]. Archive.com [cit. 2015-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  4. ↑ Submarine Tenders Project 310 Project 310A [online]. Russianships.info [cit. 2015-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Soviet Don-class submarine tender in the Mediterranean Sea 1967.JPG
A Soviet Project 310-class submarine tender (NATO reporting code: Don-class), probably Magomed Gadzhiev, in the Mediterranean Sea, in 1967. The photo was taken from the U.S. Navy guided missile cruiser USS Galveston (CLG-3).