Projektant

(c) Bundesarchiv, Bild 183-45693-0004 / CC-BY-SA 3.0
Projektanti u rýsovacího prkna

Projektant je osoba, která se věnuje projektování, tedy navrhování něčeho[1]. Projektant v rámci projekční činnosti vytváří projekt (projektuje). Projektanty mohou být nazvány osoby z mnoha oborů lidské činnosti, ale zejména z oblasti stavebnictví.

Ve stavebnictví

Projektanta definuje stavební zákon jako fyzickou osobu oprávněnou podle zákona č. 360/1992 Sb.[2] k projektové činnosti ve výstavbě.[3] Taková osoba je pak oprávněna zpracovávat tzv. projektové dokumentace, které jsou definovány stavebním zákonem[4] (nejčastějšími stupni projektových dokumentací jsou např. dokumentaci pro stavební povolení či dokumentace pro provádění stavby).

V případě staveb financovaných z veřejného rozpočtu je projektant přizván k výkonu tzv. autorského dozoru, který slouží k ověření souladu prováděné stavby s touto dokumentací.[5]

Projektant také může zpracovávat další stupně projektové dokumentace např. dokumentaci pro územní rozhodnutí, dokumentaci pro výběrové řízení resp. zadání stavby, dokumentaci pro provedení (realizaci) stavby a další.[6]

V oblasti vyhrazených technických zařízení

V oblasti vyhrazených technických zařízení, avšak současně mimo režim stavebního zákona, je projektant definován jako osoba znalá pro řízení činnosti[7].

V oblasti drážních zařízení

V působnosti drážního úřadu je projektant definován jako osoba znalá s vyšší kvalifikací[8].

V oblasti důlních zařízení

V působnosti báňského úřadu je projektant definován jako osoba splňující příslušné kvalifikační požadavky[9].

Optikou živnostenského zákona

Živnostenský zákon definuje několik živnostenských oprávnění, souvisejících s projektováním.

Oblast živností vázaných:

  • živnostenské oprávnění "projektová činnost ve výstavbě", opravňující k výkonu vybraných činností ve výstavbě[6][10].

Oblast živností volných:

  • živnostenské oprávnění "34. Výroba, vývoj, projektování, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, motorů letadel, vrtulí, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení"[10]
  • živnostenské oprávnění "61. Projektování pozemkových úprav"[10]
  • živnostenské oprávnění "63. Projektování elektrických zařízení"[10]

Oblast živností koncesovaných:

  • živnostenské oprávnění "Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob", zahrnující mj. i "Projektování (...) elektronických poplachových systémů (zejména systémů zabezpečovacích, tísňových, protipožárních, kontroly vstupu, přivolání pomoci, integrovaných a kamerových), určených k ochraně majetku a osob před neoprávněnými zásahy, včetně poplachových systémů a zařízení umožňujících sledování pohybu a projevů osob v objektech a jejich okolí."[10]


Odkazy

Reference

  1. ↑ FILIPEC, Josef, et al. (ed.). Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 4. vyd. Praha: Academia, 2005. 647 s. ISBN 978-80-200-1080-3. S. 310. 
  2. ↑ Zákon č. 360/1992 ze dne 7. května 1992, o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. [cit. 2012-06-23]. Dostupné online. Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine.
  3. ↑ Zákon č. 183/2006 ze dne 14. března 2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 22 odst. 4. [cit. 2012-06-23]. Dostupné online. Archivováno 16. 7. 2020 na Wayback Machine.
  4. ↑ Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 158 odst. 2. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
  5. ↑ Zákon č. 183/2006 ze dne 14. března 2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 152 odst. 4. [cit. 2012-06-24]. Dostupné online. Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine.
  6. ↑ a b Zákon č. 183/2006 ze dne 14. března 2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 158 odst. 1. [cit. 2012-06-23]. Dostupné online. Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine.
  7. ↑ Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, § 19 odst. 2 písm. b) věta poslední. [cit 2023-03-19]. Dostupné online.
  8. ↑ Vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), bod č. 8 Přílohy č. 4. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
  9. ↑ Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, § 2 odst. 1 písm. f). [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
  10. ↑ a b c d e Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bundesarchiv Bild 183-45693-0004, Ingenieure am Reissbrett.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-45693-0004 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní. Info non-talk.svg
Ingenieure am Reissbrett Zentralbild Krueger 3.4.1957 Leipziger Frühjahrsmesse gab Perspektive zur Vergrösserung des Betriebs.Der Privatbetrieb Zeuke & Wegwerth KG aus Berlin- Köpenick, der elektrischen Spielzeug,z.B. Eisenbahnen und Dampfer baut, konnte bereits am ersten Messetag seine Produktion für das Jahr 1957 durch Verträge binden. Ausserdem wurden für das Jahr 1958 zahlreiche Perspektivverträge abgeschlossen. Herr Wegwerth, der kaufmännische Leiter des Betriebs, sagte dass sie bisher noch auf keiner Messe so große Abschlüsse tätigen konnten wie auf der dies jährigen Leipziger Frühjahrsmesse. Auf Grund der Perspektive, die diese Abschlüsse bieten, wird der Betrieb zur Zeit vergrössert, da ausserdem im III.Quartal die Produktion der TT-Bahnen (12 mm Spur) aufgenommen wird, für die bereits Auslandsinteressenten vorhanden sind. Die Firma exportiert bereits nach Finnland, Österreich, Dänemark und Polen. UBz: Chefkonstrukteur Stahmann (links) und Konstrukteur Schmidt besprechen eine Weiterentwicklung an der TT-Bahn (12 mm Spur)