Prokop Lažanský z Bukové (1741–1804)

Prokop Oldřich hrabě Lažanský z Bukové
Prokop Lažanský z Bukové, portrét z roku 1797
Prezident nejvyššího zemského soudu
Ve funkci: 1802 – 1804
Panovník	František II.
Nejvyšší český a první rakouský kancléř
Ve funkci: 1796 – 1802
Panovník	František II.
Předchůdce	Leopold Vilém Krakovský z Kolovrat
Nástupce	Alois Ugarte
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci: 1792 – 1796[zdroj?]
Panovník	František II.
Předchůdce	Jindřich František z Rottenhanu
Nástupce	František Václav Kager ze Štampachu
Prezident Královské české společnosti nauk
Ve funkci: 1789 – 1794
Panovník	Josef II., Leopold II. , František II.
Předchůdce	Evžen Václav Bruntálský z Vrbna
Nástupce	František Antonín z Hartigu
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci: 1784 – 1792
Panovník	Josef II., Leopold II.
Prezident apelačního soudu v Haliči
Ve funkci: 1780 – 1784
Císařský tajný rada
Ve funkci: 1780 – ?
Hejtman Berounského kraje
Ve funkci: 1765 – 1769
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	František Příchovský z Příchovic
Nástupce	František Čejka z Olbramovic
Rada nad apelacemi
Ve funkci: 1761 – ?
Panovník	Marie Terezie
Císařský komorník
Ve funkci: 1760 – ?
Panovník	Marie Terezie
Narození	14. září 1741 nebo 13. září 1741 Struhaře České království České království
Úmrtí	5. srpna 1804 (ve věku 62 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Choť	1. Walburga Krakovská z Kolovrat 2. Marie Ulrika z Falkenhaynu
Rodiče	Maxmilián Václav Lažanský z Bukové Terezie z Lisova
Děti	Prokop II., Jan, Maxmilián
Příbuzní	Leopold Lažanský z Bukové a Prokop Lažanský z Bukové (vnoučata)
Profese	politik a právník
Náboženství	římskokatolické
Commons	Prokop Lažanský z Bukové
Čestný občan Vídně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prokop Oldřich hrabě Lažanský z Bukové (14. září 1741, Struhaře – 5. srpna 1804, Praha) byl český šlechtic, politik a právník ze starobylého rodu Lažanských z Bukové. V zemské správě Českého království dosáhl vysokých funkcí, byl nejvyšším purkrabím a nejvyšším kancléřem.^[1] Majetek rodu rozšířil o řadu dalších statků a zajistil vysoké postavení Lažanským až do 20. století. Pro odlišení od svých potomků stejného jména v několika generacích bývá v literatuře označován jako Prokop I. Lažanský.

Narodil se na zámku Struhaře, který jen zřídka plnil úlohu rodinného venkovského sídla na rabštejnském panství. Byl synem plzeňského krajského hejtmana hraběte Maxmiliána Václava Lažanského z Bukové a jeho manželky hraběnky Terezie z Lisova.

Po studiích ve Vídni na Tereziánské akademii a Savojské rytířské akademii byl v roce 1760 jmenován c. k. komořím a poté nastoupil dráhu ve státních úřadech. Od roku 1761 byl radou apelačního soudu, později se stal hejtmanem Berounského kraje. V roce 1780 jmenován tajným radou a prezidentem apelačního soudu v Haliči (1780–1784). Pak se vrátil do Prahy, kde byl nejvyšším dvorským sudím (1784–1792), v letech 1792–1796^[zdroj?] byl jako prezident českého gubernia a nejvyšší purkrabí hlavním představitelem Českého království. Poté byl povolán do Vídně ve funkci nejvyššího kancléře (1796–1802), nakonec se na sklonku života vrátil do Prahy na post prezidenta nejvyššího zemského soudu (1802–1804).^[2]

Od roku 1789 byl presidentem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti, pro kterou vypracoval dle nových statut Grundsätze nach welchen dir ö. p. Gesellschaft bestehen und geleitet werden soll.^[3]V letech 1789–1794 byl prezidentem Královské české společnosti nauk, z této funkce sice odstoupil kvůli vytížení ve státní správě, ale do smrti zůstal jejím čestným prezidentem.^[4] Získal také čestné občanství města Vídně.

Hrabě Prokop Oldřich Lažanský z Bukové zemřel v Praze dne 5. srpna 1804.

Po otci zdědil západočeská panství Manětín^[5] a Rabštejn nad Střelou. Krátce předtím sice Lažanští přišli o zadlužené panství Chříč,^[6] ale jeho vynuceným prodejem získal Prokop Lažanský prostředky na rozšiřování rodových statků a vybudování souvislého územního celku na sever od Plzně. Rok po otcově úmrtí koupil v dražbě panství Chyše za 110 000 zlatých (1766),^[7] později v této lokalitě získal Lubenec (1774), Kalec (1787) a Drahonice (1787). Na rozdíl od svých předků a potomků nezasáhl do architektury rodových sídel, protože vzhledem k vytížení ve státních úřadech pobýval převážně v Praze nebo ve Vídni.

Poprvé se oženil v Praze v roce 1768 s Walburgou Krakovskou z Kolovrat (1751–1794 nebo 1799), dcerou nejvyššího dvorského sudího hraběte Prokopa Krakovského z Kolovrat. Z manželství se narodilo šest synů, prvorozený Prokop II. a čtvrtý Jan (1774–1830) následovali otce v kariéře ve státních úřadech a založili dvě rodové větve, manětínskou a chyšskou. Pátý syn Maxmilián (1776–1809) sloužil v armádě a za napoleonských válek padl v bitvě u Wagramu.

Druhou manželkou Prokopa I. byla hraběnka Marie Ulrika z Falkenhaynu (1765–1852), pozdější nejvyšší hofmistryně císařovny Karolíny Augusty.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prokop Oldřich Lažanský z Bukové na Wikimedia Commons
• Prokop I. Lažanský v Deutsche Biographie
• Rodinný archiv Lažanských z Bukové