Prokop Siostrzonek
Jeho opatská Milost Petr Prokop Siostrzonek, OSB | |
---|---|
II. arciopat břevnovského kláštera | |
Petr Prokop Siostrzonek OSB (2015) | |
Zvolení | 1999 (převor), 2017 (arciopat) |
Předchůdce | Anastáz Opasek (jako arciopat) |
Znak | (c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5 |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 25. června 1983 Olomouc světitel Josef Vrana |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady | |
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 9. srpna 1957 (67 let) |
Místo narození | Český Těšín, Československo |
Povolání | spisovatel, katolický kněz a kněz |
Řády a ocenění | Čestné občanství Prahy 6 |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petr Prokop Siostrzonek (* 9. srpna 1957, Český Těšín) je římskokatolický duchovní, benediktinský mnich a arciopat břevnovského kláštera.
Život
Siostrzonek pochází z Českého Těšína, kde absolvoval místní gymnázium. Během svého mládí ministroval v českotěšínském kostele Božského Srdce Páně.[1] Během této doby byl ovlivněn knězi Evženem Kalischem a Josefem Kurowským
V letech 1976–1983 studoval teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě (CMBF) v Litoměřicích. V roce 1977 se setkal s páterem Alešem Gwuzdem,[2] benediktýnským mnichem, který v té době spravoval Domaslavickou farnost. Pod vedením Aleše Gwuzda se Petr Siostrzonek stal tajným novicem v řádu.[1] V letech 1979–1981 absolvoval základní vojenskou službu u raketometného oddílu v Plzni.[1]
Během studií na bohoslovecké fakultě složil 11. července 1982 první mnišské sliby,[1] řeholní jméno Prokop mu vybral v rámci šifrované korespondence opat Anastáz Opasek.[1] Na kněze byl vysvěcen v Olomouci 25. června 1983 olomouckým ordinářem Josefem Vranou.[3] Primiční mši sloužil 3. července 1983 v kostele Božského Srdce Páně v Českém Těšíně.[1] Po ukončení studií působil jako kněz ve farnostech olomouckého arcibiskupství[4] (např. Ostrava-Poruba, Třinec, Valašské Meziříčí, Svatý Mořic v Olomouci[1]).
V důsledku smrti kněze Gwuzda vstoupil Prokop Siostrzonek v přímou tajnou komunikaci s opatem Opaskem. Jeden z těchto dopisů byl odhalen StB, která mu v rámci vyšetřování nabídla spolupráci.[1] Jelikož ji Prokop Siostrzonek odmítl, ztratil státní souhlas s vykonáváním funkce kněze a pracoval v Tesle Rožnov (1987–1988). Na základě komunikace s opatem Opaskem vyhledal opata Augustyna Jankowského z kláštera benediktinů v Týnci u Krakova, u kterého složil 26. července 1987 věčné sliby vázané na klášter v Břevnově.[1] Po získání státního souhlasu byl kaplanem ve Strážnici a v létě 1989 byl přeložen do Ratají u Kroměříže.
Jmenování převorem a arciopatem
V prosinci 1989[1] jej jmenoval opat Opasek převorem Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově. Aktivně se podílel na přípravě restituce břevnovského kláštera a jeho obnovy, proto byl prvně přeložen do farnosti v pražských Stodůlkách a následně pak přímo do Břevnovského kláštera.[1]
Po smrti břevnovského arciopata Anastáze Opaska v létě 1999 byl dosavadní převor Prokop Siostrzonek zvolen převorem-administrátorem kláštera[5] (jako převor-administrátor má stejná práva a povinnosti jako arciopat, nepřijímá však opatskou benedikci a neužívá opatských insignií).[6] Dne 30. dubna 2005 byl ve funkci převora administrátora potvrzen na dobu neurčitou.[1]
Dne 21. listopadu 2017 byl zvolen arciopatem břevnovského kláštera.[7] Opatskou benedikci pak přijal v neděli dne 14. ledna 2018 při slavnostní mši z rukou Dominika kardinála Duky v břevnovské bazilice svaté Markéty.[8][9]
V roce 2019 obdržel Čestné občanství Prahy 6.[10]
Knihy
- Doteky Vánoc (2004)
- Vánoční slovník (2004)
- Řehole Benediktova s Prokopem Siostrzonkem (2005)
- Besedy o obnově břevnovského kláštera (2007)
- Ranní zamyšlení s Prokopem Siostrzonkem (2008)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l Aktuální informace. www.brevnov.cz [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ LESCHTINA, Jiří. Prokop Siostrzonek: Neměli bychom utíkat svým duším. Hospodářské noviny. 2006-12-23. Dostupné online [cit. 2018-01-14].
- ↑ SIOSTRZONEK, Prokop, KOUPIL, Ondřej. Besedy o obnově břevnovského kláštera. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2003. S. 47.
- ↑ SIOSTRZONEK, Prokop, KOUPIL, Ondřej. Besedy o obnově břevnovského kláštera. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2003. S. 53.
- ↑ ZESCHICK, Johannes. Benediktini a benediktinky v Čechách a na Moravě. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2007. S. 148.
- ↑ Převor-administrátor břevnovského kláštera potvrzen ve funkci [online]. Tiskové středisko České biskupské konference, 12. 7. 2002, 12:00 [cit. 2014-07-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Oznámení o volbě břevnovského arciopata [online]. Břevnovský klášter, 2017-11-21 [cit. 2017-11-21]. Dostupné online.
- ↑ ŠPREŇAR, Jiří. Po 70 letech zvolili benediktini arciopata, stal se jim Siostrzonek. Hradecký deník. 2017-11-24. Dostupné online [cit. 2018-01-14].
- ↑ BREINDL, Filip. Učil mě Anastáz Opasek, říká zvolený břevnovský arciopat Siostrzonek. PROGLAS [online]. 2017-11-21 [cit. 2018-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-14.
- ↑ Čestní občané • Praha 6. www.praha6.cz [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-13.
Související články
Externí odkazy
- Osoba Prokop Siostrzonek ve Wikicitátech
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Prokop Siostrzonek na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Prokop Siostrzonek
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Rozhovor v Rozhlase 52/2001
- Rozhovor na Elanplus[nedostupný zdroj]
- Převor: Opravovat klášter je jak natírat Eiffelovku. Stále dokola rozhovor denik.cz 12. 1. 2013
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 4.0
Petr Prokop Siostrzonek OSB, převor břevnovského kláštera.
Prokop Siostrzonek1