Prokopská (Praha)
| |||
|---|---|---|---|
.jpg) | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Čtvrť | Malá Strana | ||
| Poloha | 50°5′11,69″ s. š., 14°24′16,65″ v. d. | ||
| Začíná na | Maltézské náměstí | ||
| Končí na | Karmelitská | ||
| Historie | |||
| Starší názvy | U svatého Prokopa | ||
| Další údaje | |||
| Délka | asi 120 m | ||
| PSČ | 118 00 | ||
| Kód ulice | 466450 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Prokopská ulice na Malé Straně v Praze spojuje Maltézské náměstí a ulici Karmelitská. Nazvána byla podle kostela svatého Prokopa založeného ve 13. století, zrušeného roku 1781, v roce 1784 jej přestavěl na obytný dům pražský architekt italského původu Ignác Jan Nepomuk Palliardi.[1]
Historie a názvy
Ve středověku místo mezi osadami Trávník a Nebovidy, později náleželo k lokalitě Újezd. Přes ulici tekl potok ze Strahova přes dnešní ulici Tržiště, který dále pokračoval do Vltavy. V první polovině 13. století tu johanité postavili kostel svatého Prokopa, který byl v roce 1420 za husitských válek vypálen, rekonstruován byl v letech 1689-1693 v barokním slohu. Kolem kostela vedla středověká cesta z Pražského hradu přes Malostranské náměstí k jihu, dále přibližně v ose Karmelitské ulice. Po výstavbě opevnění Malé Strany v roce 1253 kostel i s okolím zůstal vně hradeb. [2]
Po vytyčení ulic se tato ulice začala nazývat "U svatého Prokopa", v druhé polovině 18. století dostala název "Prokopská".[3]
Budovy, firmy a instituce
- dům U Zlatého gryfa - Prokopská 1, Maltézské náměstí 8[4]
- klasicistní dům U Bílého pelikána - Prokopská 2, Maltézské náměstí 9[5]
- bývalý kostel svatého Prokopa čp. 376/III - Prokopská 3, středověký kostel, vypálený roku 1420, byl v letech 1689-1693 obnoven podle projektu architekta Antonína Jana Luraga, zrušen dekretem císaře Josefa II. z roku 1781 a přestavěn na obytný dům v roce 1784, autorem projektu byl pražský architekt italského původu Ignác Jan Nepomuk Palliardi.[6]
- renesanční Dům U Pomazánky - Prokopská 4[7]
- dům U Zlatého pštrosa - Prokopská 5, Karmelitská 20[8]
- renesanční Dům U Sixtů - Prokopská 6[9]
- Dům U Věnce - Prokopská 8[10]
- dům U Černého koníčka - Prokopská 10[11]
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.atlasceska.cz/praha/prokopska-182
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek a kolektiv: Pražský uličník.Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 2. díl (N-Ž). Libri Praha 1998, s. 117-118.
- ↑ Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-24.
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?element=15528685&sequence=1&mode=parametric&indexId=39517%2F1-858&action=element&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=39314%2F1-732&presenter=ElementsResults
- ↑ http://www.atlasceska.cz/praha/prokopska-182
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=39316%2F1-733&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=39431%2F1-804&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?element=15535758&sequence=1&mode=parametric&indexId=39318%2F1-734&action=element&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?element=15535729&sequence=1&mode=parametric&indexId=39320%2F1-735&action=element&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?element=15535696&sequence=1&mode=parametric&indexId=39322%2F1-736&action=element&presenter=ElementsResults
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Prokopova, s. 889–891.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prokopská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Malá Strana - Prokopská (pohled od Karmelitské ulice)