Prolaktinom
Prolaktinom | |
---|---|
Klasifikace | |
MKN-10 | D35.2 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Prolaktinom je nezhoubný nádor (adenom) hypofýzy, která produkuje hormon zvaný prolaktin. Jedná se o nejčastější typ funkčního nádoru podvěsku mozkového.[1] Příznaky prolaktinomu způsobuje zvýšená hladina prolaktinu v krvi (hyperprolaktinémie) nebo tlak nádoru na okolní tkáně.
Prolaktin u žen stimuluje produkci mateřského mléka a má vliv například i na regulaci nálady, proto jsou hladiny prolaktinu obvykle vyšší během těhotenství a po porodu. Při každém kojení hladina prolaktinu stoupá a tento proces pomáhá udržovat tvorbu mléka. Po několika týdnech od ukončení kojení se hladina prolaktinu u matky vrátí do normálu. U mužů je prolaktin zodpovědný za refrakterní fázi po orgasmu a jeho nadměrná hladina může vést k erektilní dysfunkci.[2]
Na základě velikosti lze prolaktinomy rozdělit na mikroprolaktinomy (průměr menší než 10 mm) a makroprolaktinomy (průměr větší než 10 mm).
Příznaky
Příznaky prolaktinomu se obecně dělí na ty, které způsobuje zvýšená hladina prolaktinu, a ty, jež vyvolává tlak na okolní tkáň.
Symptomy vyvolané zvýšenou hladinou prolaktinu:[3]
- Amenorea (vynechání menstruace minimálně ve dvou cyklech)
- Galaktorea (vylučování mateřského mléka mimo období kojení; u mužů se vyskytuje zřídka)
- Ztráta axilárního a pubického ochlupení
- Hypogonadismus (snížená funkce pohlavních žláz)
- Gynekomastie (zvětšení prsou u mužů)[4]
- Erektilní dysfunkce (u mužů)
Symptomy vyvolané tlakem nádoru na okolní tkáň:
- Bolesti hlavy[5]
- Poruchy zraku – výpadky zorného pole, rozmazané vidění, snížená zraková ostrost[5]
- Paréza mozkových nervů – zejména u invazivních karcinomů nebo při krvácení do hypofýzy[5]
- Mezi vzácné projevy patří i epileptické záchvaty, hydrocefalus či jednostranný exoftalmus[5]
Krvácení do hypofýzy neboli pituitární apoplexie je urgentní stav, který se projevuje silnými bolestmi hlavy, poruchami vidění a panhypopituitarismem (nedostatečnou sekrecí hormonů hypofýzy).[5]
Příčiny
Příčina vzniku adenomů hypofýzy není dosud známá. Bylo prokázáno, že stres může významně zvýšit hladinu prolaktinu, nicméně za spouštěč tohoto onemocnění se obvykle nepovažuje. Většina nádorů hypofýzy je sporadická – nepřenáší se geneticky z rodičů na potomky.
Mírné zvýšení hladiny prolaktinu (do 5000 mIU/l) většinou nezpůsobují mikroprolaktinomy, nýbrž některé léky na předpis. Mezi další příčiny patří jiné nádory hypofýzy, těhotenství a kojení.[6]
Léčba
Cílem léčby je vrátit sekreci prolaktinu do normálu, zmenšit velikost nádoru, odstranit případné poruchy zraku a obnovit normální funkci hypofýzy. Před diagnostikováním prolaktinomu je třeba vyloučit vliv stresu. Cvičení může významně snížit stres, a tím i hladinu prolaktinu. V případě velmi rozsáhlých nádorů je mnohdy možné dosáhnout pouze částečného snížení hladiny prolaktinu.[7]
Léky
Za normálních okolností inhibuje sekreci prolaktinu chemická látka zvaná dopamin. Lékaři proto mohou přistoupit k léčbě prolaktinomu pomocí léků, jako jsou například bromokriptin nebo kabergolin, které účinek dopaminu napodobují.[8] Takové typy léčiv se nazývají agonisté dopaminu.[8] Tyto látky úspěšně zmenšují nádor a vracejí hladinu prolaktinu do normálu přibližně u 80 % pacientů.
Mezi další agonisty dopaminu, jež se ovšem k inhibici prolaktinu používají méně často, patří například dihydroergokryptin, lisurid, metergolin, pergolid, quinagolid či tergurid.[8]
Operace
K chirurgickému zákroku je vhodné přistoupit v případě, že pacient špatně snáší medikamentózní léčbu nebo pokud se dlouhodobě nedaří snížit hladinu prolaktinu, obnovit normální reprodukční funkci a funkci hypofýzy a zmenšit velikost nádoru. Pokud je farmakoterapie úspěšná pouze částečně, je přesto vhodné v ní pokračovat, eventuálně v kombinaci s chirurgickou léčbou nebo radioterapií.
Úspěšnost operace do značné míry závisí na velikosti nádoru a hladině prolaktinu. Čím vyšší je hladina prolaktinu, tím menší je šance na normalizaci sérové hladiny prolaktinu. Farmakologická léčba však může po operaci vrátit sérovou hladinu prolaktinu do normálního rozmezí dokonce i u pacientů s velkými nádory, které nelze zcela odstranit.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prolactinoma na anglické Wikipedii.
- ↑ Glezer A, Bronstein MD. Prolactinomas. Endocrinol Metab Clin North Am.. 2015, s. 71–78. DOI 10.1016/j.ecl.2014.11.003. PMID 25732643. (anglicky)
- ↑ Baltzar MT, Anholm C, Petersen CD (June 2012). "[Hyperprolactin as cause of hypoactive sexual desire in men]". Ugeskrift for Lægerer. 174 (25): 1745–6. PMID 22713225.
- ↑ Prolactinoma - PubMed Health [online]. Ncbi.nlm.nih.gov [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gynecomastia [online]. [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Yatavelli RK, Bhusal K. Prolactinoma. StatPearls. 2020. PMID 29083585. (anglicky)
- ↑ Mancini T, Casanueva FF, Giustina A. Hyperprolactinemia and prolactinomas. Endocrinology and Metabolism Clinics of North America. March 2008, s. 67–99, viii. DOI 10.1016/j.ecl.2007.10.013. PMID 18226731. (anglicky)
- ↑ Prolactinoma | NIDDK. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c BANKOWSKI, BRANDON J.; ZACUR, HOWARD A. Dopamine Agonist Therapy for Hyperprolactinemia. Clinical Obstetrics and Gynecology. 2003-06, roč. 46, čís. 2, s. 349–362. Dostupné online [cit. 2021-12-01]. ISSN 0009-9201. DOI 10.1097/00003081-200306000-00013.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu prolaktinom na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Jensflorian, Licence: CC BY-SA 3.0
Histology biopsy specimen of a prolactin producing pituitary adenoma