Propad uhlíku

Diagram uhlíkového cyklu. Černé čísla ukazují, jak je uhlík přítomen v různých úložištích v miliardách tun (Gt). Modrá čísla ukazují, kolik uhlíku se ročně vymění mezi jednotlivými úložišti.

Propad uhlíku je přírodní nebo umělý rezervoár, kde se hromadí a ukládá uhlík buď dočasně a nebo trvale. Proces, při kterém propady uhlíku odstraňují oxid uhličitý (CO2) z atmosféry je znám jako vázání (sekvestrace) uhlíku. Zájem a povědomí veřejnosti o významu propadů CO2 vzrostl od doby přijetí Kjótského protokolu, který podporuje jejich použití jako formu uhlíkové kompenzace. Existují různé strategie používané pro zlepšení tohoto procesu.

Přírodní propady uhlíku jsou:

Přírodní propady jsou obvykle mnohem větší než propady umělé. Hlavní umělé propady uhlíku jsou:

Mezi zdroje uhlíku patří:

  • Spalování fosilních paliv (uhlí, zemního plynu a ropy) lidmi pro účely energetiky a dopravy [3]
  • Požáry/hoření (spalováním)
  • Zemědělská půda (dýchání zvířat); existují zde návrhy na zlepšení zemědělských postupů, které by zvrátily tento proces.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbon sink na anglické Wikipedii.

  1. Environmental Research and Education Foundation [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-23. (anglicky) 
  2. epa.gov [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-22. 
  3. ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY, United States. Overview of Greenhouse Gases [online]. US EPA [cit. 2015-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Carbon cycle-cute diagram.svg
This carbon cycle diagram shows the storage and annual exchange of carbon between the atmosphere, hydrosphere and geosphere in gigatons - or billions of tons - of Carbon (GtC). Burning fossil fuels by people adds about 5.5 GtC of carbon per year into the atmosphere.