Propadený zámek

Propadený zámek
Poloha
Adresajihozápadně od vesnice, Branov, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška340 m
Souřadnice50°0′23,48″ s. š., 13°49′53,63″ v. d.
Propadený zámek
Propadený zámek
Další informace
Rejstříkové číslo památky33725/2-2768 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Propadený zámek je raně středověké a snad i pravěké hradiště asi jeden kilometr jihozápadně od Branova v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Nachází se na ostrožně vybíhající z vrchu Štulec nad pravým břehem Berounky. Terénní pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

Hradiště u Branova označované jako Na Propadeném zámku nebo Na Zpropadeném zámku[2] poprvé uvedl ve svém díle Jan Erazim Vocel. Josef Ladislav Píč hradiště bez dokladů označil za slovanské. Podle archeologa Josefa Maličkého se jednalo o opevnění z doby laténské.[3] Tomáš Durdík při povrchovém průzkumu lokality nenalezl žádné doklady osídlení a vyslovil domněnku, že opevnění sloužilo jako útočiště obyvatel okolní krajiny v době ohrožení. Archeolog Daniel Stolz na hradišti v roce 2005 získal několik keramických střepů, které mohou pocházet z pozdní doby bronzové.[4] Archeologický výzkum provedený v letech 2006–2007 doložil využití hradiště ve střední a mladší době hradištní. Charakter nově nalezené keramiky neodpovídá dříve nalezeným nádobám z doby laténské, u nichž však není jisté, že pochází z Propadeného zámku. Výzkum také doložil využití plochy hradiště v době halštatské nebo spíše v mladší a pozdní době bronzové.[5]

Stavební podoba

Hradiště se nachází na ostrožně, která je součástí Křivoklátské vrchoviny, v nadmořské výšce asi 340 metrů[6] přibližně jeden kilometr jihozápadně od Branova.[7]

Povrch ostrožny je rozdělen čtyřmi liniemi valů do pěti částí. První kamenitý val přepažuje nejužší místo ostrožny a dosahuje výšky asi čtyřicet centimetrů. O čtyřicet metrů dál na severovýchod vede mohutnější druhý val, jehož těleso bylo v minulosti poškozeno pravděpodobně těžbou kamene.[8] Josef Ladislav Píč a Tomáš Durdík uvedli, že se jedná o tzv. spečený val. Magnetometrické měření prokázalo založení valu na skalním podloží a kamennou konstrukci, na jejíž vnitřní straně je patrné vystavení silnému žáru. Nalezena zde byla také vypálená mazanice s otisky dřev.[4]

Za valem následuje akropole s malou plošinou, za níž terén klesá a ostrožna se rozšiřuje. Třetí val je od druhého vzdálen 150 metrů a z boku se k němu napojuje val čtvrtý, který je v terénu nejlépe patrný a prokazatelně pochází ze střední doby hradištní.[8]

Předpokládá se, že první dva valy jsou pravěkého původu, zatímco druhé dva pochází z raného středověku.[5] Jediný doložený vstup do hradiště se nacházel v místě asi tři metry širokého průchodu mezi čtvrtým valem a hranou srázu.[4] Pozůstatkem původní cesty na hradiště může být hluboký úvoz ve svahu směrem od osady V Luhu.[9] Nejintenzivnější osídlení hradiště je pravděpodobné v prostoru akropole, ale využívána byla nejspíše celá plocha ostrožny.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-28]. Identifikátor záznamu 145387 : Hradiště Zpropadený zámek, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Branov, s. 43. 
  3. ↑ KRIŠTUF, Petr; KOVÁŘOVÁ, Tereza. Výzkum ohrazené polohy „Na propadeném zámku“ (k. ú. Branov, okr. Rakovník). In: KRIŠTUF, Petr; ŠMEJDA, Ladislav; VAŘEKA, Pavel. Opomíjená archeologie 2005–2006. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity, 2007. Dále jen Krištuf, Kovářová (2007). ISBN 978-80-254-1062-2. S. 116.
  4. ↑ a b c Krištuf, Kovářová (2007), s. 117.
  5. ↑ a b c KRIŠTUF, Petr; KRIŠTUFOVÁ, Tereza. Archeologický výzkum výšinné lokality v poloze „Na propadeném zámku“ (k. ú. Branov, okr. Rakovník) v roce 2007. In: KRIŠTUF, Petr; VAŘEKA, Pavel. Opomíjená archeologie 2007–2008. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity, 2010. Dále jen Krištuf, Kovářová (2010). ISBN 978-80-7043-923-4. S. 85.
  6. ↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 112. (česky, německy) 
  7. ↑ Krištuf, Krištufová (2010), s. 78.
  8. ↑ a b Krištuf, Krištufová (2010), s. 79.
  9. ↑ Krištuf, Kovářová (2007), s. 121.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic