Proseč (Březina)

Proseč
Náves s rybníkem a obecním úřadem
Náves s rybníkem a obecním úřadem
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBřezina (dříve okres Blansko)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel570 (2021)[1]
Katastrální územíProseč u Březiny (1,74 km²)
Počet domů149 (2011)[2]
Proseč
Další údaje
Kód ZSJ14109
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Proseč (německy Pros, dříve Prosetsch) je vesnice, součást obce Březina v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nachází se v katastrálním území Proseč u Březiny (1,74 km²), žije zde 570[1] obyvatel. Zástavba Proseče je srostlá se zástavbou Březiny, jejíž je základní sídelní jednotkou.

Historie

Jméno Proseč ukazuje na lesní proseky, tedy mýcení lesa, kde potom vznikala osada.

Proseč se poprvé připomíná v roce 1395. Tehdy Sulek řečený Němec z Proseče (Prossyeczye) prodal ves Obřany kartuziánskému klášteru v Králově Poli. Nepochybně vládl i v Proseči. Později obec patřila premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích. Ve středu obce stával dvůr od bývalého Polákova hostince až po kapličku. V domě č. 105 bydlel správce dvora (štít tohoto domu je snad ještě pozůstatkem bývalého objektu). Dům č. 132 byl obydlím šafáře a č. 104, 106 a 145 tvořily byty deputátníků. V místě, kde stojí domy 124, 125 a 126 byly bývalé panské sýpky. Za sýpkou býval rybník. Brána vedoucí do dvora stávala mezi domy č. 128 a č. 126. Ovčárna a chlévy pro hovězí dobytek stály v místech nynějších domů: 108, 109, 110 a 111. Bývalý hostinec u Poláků býval původně panskou hospodou zábrdovického kláštera.

V roce 1746 byla založena samota Nové dvory. Byl to panský dvůr pozořické vrchnosti. Do roku 1890 patřil k Proseči, od toho roku do obce Ochoz.

Správu obce před rokem 1850 vedl rychtář, pudmistr a dva konšelé. Rychtáře schvalovala vrchnost na návrh místních usedlíků, jejich návrhem však vrchnost nebyla vázána. Přísaha rychtářská zněla: “Já, XY, přísahám Pánu Bohu, všem Božím svatým, velebnému a nábožnému knězi, převoru a všem konventu kláštera zábrdovického, pánom našim i dědičným, že chci v mém úřadě rychtářském, věrně, právně a spravedlivě souditi, bohatému i chudému, domácímu i přespolnímu, sirotkům i vdovám křivdy nečiniti ani dopouštěti, panského i obecného dobra hleděti, jak nejdále můj rozum stačit může. Tak mi Pán Bůh pomáhej. Matka Boží a všichni svatí."

Posledním rychtářem v Proseči byl Karel Ševčík, č. 25. Rychtář v úředních věcech nosil vždy ozdobnou hůl. Pudmistr měl na starosti obecní hospodářství, vybírání daní a dávek a jejich odvod vrchnostenskému úřadu. Konšelé byli ku pomoci rychtáři a pudmistrovi.

Od roku 1850 byli voleni starostové. První starosta v Proseči byl zvolen roku 1850, stal se jím Ferdinand Ludl. Obecní správy Březina a Proseče se v prvém svém úsilí věnovala zřizování cest do polí, lesů a okolních vesnic. Bylo to zvláště spojení do Křtin, kam původně hlavní cesta vedla mezi Březinou a Prosečí k severu, než byla později postavena silnice od Brna k Jedovnicím. Druhá cesta, které obě obce věnovaly péči, byla k Bukovině a k Novým Dvorům. Obecní příjem v té době činíval celkem 200 až 250 zlatých.

Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 708/1950 Sb. ze dne 7. prosince 1950, o stanovení nových úředních názvů míst ve smyslu ustanovení zákona čís. 266/1920 Sb., o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označování obcí místními tabulkami a číslování domů, pak byla obec Proseč sloučena s obcí Březina v jeden správní celek pod společným názvem Březina.[3]

Na území Proseče se nachází kostel Panny Marie Matky církve z roku 1995.

Obyvatelstvo

K roku 2011 žilo v Proseči dle sčítání lidu 432 obyvatel.[4] Svého největšího počtu obyvatel Proseč dosáhla právě roku 2011.

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[4]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
293337343341332301288348345325272432

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Historie obce Březina
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Březina-náves s rybníkem.jpg
Autor: Lucross21, Licence: CC BY-SA 4.0
Březina-náves s rybníkem, foto pořidil Daniel Rouchal obecní fotograf
Březina-Proseč, kostel Panny Marie Matky církve.jpg
Autor: Lucross21, Licence: CC BY-SA 4.0
Foto pořízeno obecní fotografem obce Březina Danielem Rocharem
Březina, Proseč, kříž na návsi (2017-04-10; 01).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Kříž na návsi, Proseč, Březina, okres Brno-venkov
Březina, Proseč, pomník u kostela (2017-04-10; 01).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník k 20 letům Československé republiky, Proseč, Březina, okres Brno-venkov
Březina, Proseč, náves (2017-04-10; 02).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Náves, Proseč, Březina, okres Brno-venkov