Proseč (Březina)

Proseč
Náves s rybníkem a obecním úřadem
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Březina (dříve okres Blansko)
Okres	Brno-venkov
Kraj	Jihomoravský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°17′2″ s. š., 16°45′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	570 (2021)[1]
Katastrální území	Proseč u Březiny (1,74 km²)
Počet domů	149 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Proseč
Další údaje
Kód ZSJ	14109
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Proseč (německy Pros, dříve Prosetsch) je vesnice, součást obce Březina v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nachází se v katastrálním území Proseč u Březiny (1,74 km²), žije zde 570^[1] obyvatel. Zástavba Proseče je srostlá se zástavbou Březiny, jejíž je základní sídelní jednotkou.

Historie

Jméno Proseč ukazuje na lesní proseky, tedy mýcení lesa, kde potom vznikala osada.

Proseč se poprvé připomíná v roce 1395. Tehdy Sulek řečený Němec z Proseče (Prossyeczye) prodal ves Obřany kartuziánskému klášteru v Králově Poli. Nepochybně vládl i v Proseči. Později obec patřila premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích. Ve středu obce stával dvůr od bývalého Polákova hostince až po kapličku. V domě č. 105 bydlel správce dvora (štít tohoto domu je snad ještě pozůstatkem bývalého objektu). Dům č. 132 byl obydlím šafáře a č. 104, 106 a 145 tvořily byty deputátníků. V místě, kde stojí domy 124, 125 a 126 byly bývalé panské sýpky. Za sýpkou býval rybník. Brána vedoucí do dvora stávala mezi domy č. 128 a č. 126. Ovčárna a chlévy pro hovězí dobytek stály v místech nynějších domů: 108, 109, 110 a 111. Bývalý hostinec u Poláků býval původně panskou hospodou zábrdovického kláštera.

V roce 1746 byla založena samota Nové dvory. Byl to panský dvůr pozořické vrchnosti. Do roku 1890 patřil k Proseči, od toho roku do obce Ochoz.

Správu obce před rokem 1850 vedl rychtář, pudmistr a dva konšelé. Rychtáře schvalovala vrchnost na návrh místních usedlíků, jejich návrhem však vrchnost nebyla vázána. Přísaha rychtářská zněla: “Já, XY, přísahám Pánu Bohu, všem Božím svatým, velebnému a nábožnému knězi, převoru a všem konventu kláštera zábrdovického, pánom našim i dědičným, že chci v mém úřadě rychtářském, věrně, právně a spravedlivě souditi, bohatému i chudému, domácímu i přespolnímu, sirotkům i vdovám křivdy nečiniti ani dopouštěti, panského i obecného dobra hleděti, jak nejdále můj rozum stačit může. Tak mi Pán Bůh pomáhej. Matka Boží a všichni svatí."

Posledním rychtářem v Proseči byl Karel Ševčík, č. 25. Rychtář v úředních věcech nosil vždy ozdobnou hůl. Pudmistr měl na starosti obecní hospodářství, vybírání daní a dávek a jejich odvod vrchnostenskému úřadu. Konšelé byli ku pomoci rychtáři a pudmistrovi.

Od roku 1850 byli voleni starostové. První starosta v Proseči byl zvolen roku 1850, stal se jím Ferdinand Ludl. Obecní správy Březina a Proseče se v prvém svém úsilí věnovala zřizování cest do polí, lesů a okolních vesnic. Bylo to zvláště spojení do Křtin, kam původně hlavní cesta vedla mezi Březinou a Prosečí k severu, než byla později postavena silnice od Brna k Jedovnicím. Druhá cesta, které obě obce věnovaly péči, byla k Bukovině a k Novým Dvorům. Obecní příjem v té době činíval celkem 200 až 250 zlatých.

Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 708/1950 Sb. ze dne 7. prosince 1950, o stanovení nových úředních názvů míst ve smyslu ustanovení zákona čís. 266/1920 Sb., o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označování obcí místními tabulkami a číslování domů, pak byla obec Proseč sloučena s obcí Březina v jeden správní celek pod společným názvem Březina.^[3]

Na území Proseče se nachází kostel Panny Marie Matky církve z roku 1995.

Obyvatelstvo

K roku 2011 žilo v Proseči dle sčítání lidu 432 obyvatel.^[4] Svého největšího počtu obyvatel Proseč dosáhla právě roku 2011.

Galerie

• 

  Původní návesní ulicovka tvořící historické jádro vsi

• 

  Kostel Panny Marie Matky církve

• 

  Kříž na návsi

• 

  Pomník k 20. výročí vzniku Československa

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Proseč na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Proseč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Historie obcí Březina a Proseč