Prosenice (nádraží)

Prosenice
Výpravní budova v roce 2015
Výpravní budova v roce 2015
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
MěstoProsenice
Souřadnice
Prosenice(stanice)
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice346528
Trať271
Nadmořská výška235 m n. m.
V provozu od1880
Zabezpečovací zařízeníESA 11
Dopravní koleje5
Nástupiště (nástupní hrany)2(3)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaautobus
Služby ve staniciBezbariérové WCSchodištěČekárna pro cestující
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prosenice (dřívější názvy: Radwanitz, Radwanitz-Prossenitz, Radvanice, Radvanice-Prosenice)[1] jsou železniční stanice, která se nachází na trati Přerov–Bohumín, původní železniční trať společnosti c.k.privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) v obci Prosenice. Je součástí II. železničního rychlostního koridoru ČD.

Historie

Železnice byla postavena v roce 1842, úsek z Přerova do Lipníku nad Bečvou.[2] V roce 1881 byla zřízena zastávka v km 191,363 u strážního domku. V roce 1898 byla uvedena do provozu železniční stanice.[3] Výstavbou II. koridoru ČD v letech 1999–2001 byl v Prosenicích zřízen podchod k novým krytým ostrovním nástupištím s výtahem. V tomto období byla snesena stavědla z obou zhlaví. Železniční stanice Prosenice je dálkově řízena z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov (CDP Přerov). Do stanice jsou zaústěny tři železniční vlečky.[4][5][6]

Stanice

Železniční stanice měla v roce 1898 zděnou výpravní budovu, staniční strážní domek, přízemní obytný dům a dřevěné skladiště. Na výjezdu ze stanice navazuje odbočná trať na Dluhonice.[4] Ve stanici byl dřevěný sklad na kamenné podezdívce IV. třídy o délce 6 m, který byl postaven podle typizovaného plánu (Normalplan No 101).

Výpravní budova

V roce 1898 byla vybudována výpravní budova podle typizovaného plánu (Normalplan No 42) z režného cihlového zdiva. Autorem typizovaného plánu byl Anton Dachler. Výpravní budova má obdélný půdorys s postranními dvouosými rizality. V podélných průčelích byla obdélná okna v šambránách s ušima, završené přímým záklenkem. Štíty byly bedněné. Vestibul byl průchozí a byla v něm pokladna s okénkem a čekárna III. třídy. Čekárna pro I. a II. třídu byla společná. V přízemí byla ještě dopravní kancelář, místnost přednosty, c. k. pošta, dělnická kasárna a příslušenství. V patře byly dva dvojpokojové byty s kuchyněmi, společné příslušenství bylo na chodbě. Výpravna v Prosenicích se dochovala téměř v původní podobě mimo oken a bedněných štítů.[7][8]

Strážní domek

V blízkosti výpravní budovy byl postaven staniční strážní dům se čtyřmi byty podle typizovaného plánu (Normalplan No 21b) a byl rozšířen dvouosou přízemní přístavbou. Strážní domek byl postaven z režného cihlového zdiva, podélné strany byly pětiosé. V přízemí a v patře byly dva dvoupokojové byty se samostatnou kuchyní a sociálním zařízením (společné pro každé patro). Původní strážní domek z roku 1881 byl zbourán v roce 1986.[3]

Služby ve stanici

V železniční stanici jsou cestujícím poskytovány tyto služby: bezbariérové WC, čekárna.[9] V blízkosti stanice je autobusová zastávka. Od stanice vede turistická trasa:

Obytné domy

Pro zajištění kvalifikované a spolehlivé pracovní síly a především jejich dosažitelnost, byly pro zaměstnance dráhy stavěny obytné domy v blízkosti železnice. Na přerovské straně stanice byl postaven přízemní obytný dům, který měl půdorys podkovy, z režného cihlového zdiva.

Odkazy

Reference

  1. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 160. 
  2. Historie : Prosenice. prosenice.osobni-stranka.cz [online]. [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. 
  3. a b Kolektiv. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001, s. 68
  4. a b VÁVRA, Stanislav. VYUŽITÍ ŠTÍHLÝCH VÝHYBEK PŘI ZVYŠOVÁNÍ RYCHLOSTI A PROPUSTNOSTI TRATÍ V ŽST. PROSENICE. České Budějovice 2014, s. 55. Dostupné online Archivováno 19. 11. 2017 na Wayback Machine..
  5. Časopis Automa Centrální dispečerské pracoviště Přerov – pilotní projekt. automa.cz [online]. [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. 
  6. Staniční řád žst. Prosenice. Dostupné online.
  7. Borovcová ... c.d., s. 35
  8. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 69–75. 
  9. Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-06-08]. Dostupné online. 

Literatura

  • BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě
  • 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Crystal Clear action button cancel.svg
Autor: Ekips39 (vectorisation), Everaldo Coelho and YellowIcon (original), Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
RWBA WC.svg
RWBA symbol: toilet
Aiga waitingroom inv.svg
Autor: Poiizu, Licence: CC BY-SA 3.0
This image is from a collection commissioned by the United States Department of Transportation and designed by AIGA. It is copyright-free, and is available here
Stripe-marked trail yellow.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.
10a stairs inv.svg
AIGA/USDot image of stairs (inverted)