Prosinec

<< prosinec >>
PoÚtStČtSoNe
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031
2022

Prosinec je podle gregoriánského kalendáře dvanáctý a poslední měsíc v roce. Má 31 dní. Jeho český název se odvozuje od praslovanského slovesa prosinoti, který znamená prosvítat či probleskovat. Slunce v tento měsíc často jen prosvítá mezi mraky. Lidová etymologie odvozuje název od slova prase, neboť v prosinci se konaly zabíjačky. Jindy poukazuje na slovo prosit s odkazem na vánoční koledování. V prosinci se také více jedla kaše z prosa. Jsou to však nepodložené výklady založené na podobnosti slov.[1] V 16.–18. století Češi prosinec nazývali někdy jako vlčenec, patrně s odkazem na množstvím vlků, kteří se v zimním období spojovali do smeček a více útočili.[2] Latinsky se měsíc nazývá december od latinského decem (tj. deset), neboť do roku 153 př. n. l. byl prosinec v římském kalendáři desátým měsícem v roce. Tento název přešel i do velké části evropských jazyků.

Prosinec začíná stejným dnem v týdnu jako září. Podle židovského kalendáře připadá prosinec obvykle na měsíce kislev a tevet.

Astrologicky je Slunce asi první polovinu prosince ve znamení Hadonoše a zbytek měsíce ve znamení Střelce. V astronomických termínech začíná v souhvězdí Střelce a končí v souhvězdí Kozoroha.

Okolo 21. prosince nastává slunovrat, na severní polokouli začíná astronomická zima a je nejkratší den v roce. Na území České republiky, přesněji na průsečíku 50. rovnoběžky a 15. poledníku, má tento den 8 hodin a 4 minuty. Slunce vychází přibližně v 7.56 a zapadá v 16.00 hodin středoevropského času. Od této doby se pak délka dne až do dalšího slunovratu (okolo 21. června) prodlužuje. Na jižní polokouli vše probíhá opačně: den je nejdelší v roce a nastává léto. Během prosince nastávají některé meteorické roje, jako například Geminidy nebo Ursidy.

Podle meteorologických měření v pražském Klementinu byla od 18. století nejvyšší prosincová teplota zaznamenána 5. prosince 1961 (17,4 °C) a nejnižší 26. prosince 1853 (-24,8 °C). Průměrné prosincové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 0,9 do 2,8 °C.[3] Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 5. prosince 1961 ve Fryčovicích na Frýdeckomístecku (19,8 °C) a nejnižší 21. prosince 1927 v Krásně nad Bečvou (-34 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 1. prosince 1935 v Březníku na Šumavě (107,4 mm).[4]

Teplotní průměr v prosincových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:

V České republice připadají na 24.26. prosince tři po sobě jdoucí státní svátky: Štědrý den, 1. svátek vánoční (Slavnost Narození Páně) a 2. svátek vánoční (Svátek svatého Štěpána).

Mezi mezi 27. listopadem a 3. prosincem nastává první neděle adventní. Podle normy ISO 8601 se poslední týden počítá ke starému roku, pokud je čtvrtek ještě prosincový den.

Podle prosince jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. Z ruského názvu prosince декабрь (děkabr) je odvozen název děkabristé. Říkali si tak důstojníci petrohradských pluků, kteří se 14. prosince 1825 juliánského kalendáře pokusili o převrat v Rusku. Prosincová ústava z 21. prosince 1867 změnila Rakouské císařství na reálnou unii Rakousko-Uhersko. Mezi 10. a 17. prosincem 1920 proběhla v Československu Prosincová generální stávka, která byla reakcí na spor dvou frakcí v Československé sociálně demokratické straně dělnické. Bylo vyhlášeno stanné právo, zatčeno 3 000 demonstrantů a zastřeleno 14 dělníků. Když 14. prosince 1935 abdikoval československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, spojilo se 6 politických stran v tzv. Prosincový blok, který do nadcházející prezidentské volby jmenoval společného kandidáta Bohumila Němce proti Edvardu Benešovi.

Pranostiky

  • Studený prosinec – brzké jaro.
  • Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.
  • Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
  • Když prosinec bystří, po Vánocích jiskří.
  • Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
  • Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy.
  • Prosinec naleje a leden zavěje.
  • Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.
  • Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou.
  • Jaký prosinec, takové jaro.
  • Jaký prosinec – takový červen.
  • Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry.
  • Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.
  • Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
  • Je-li v prosinci Mléčná dráha jasně a zřetelně viděti, bude rok budoucí úrodný; je-li však částečně viditelná, nebude mnoho obilí a vína.
  • Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.
  • Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
  • Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
  • Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
  • Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu.
  • V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita.
  • Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině.
  • Mnoho sněhu v prosinci – mnoho ovoce a trávy.
  • Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.
  • Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.

Reference

  1. ŠŤOVÍČEK, Vladimír. K původu názvů zimních měsíců v češtině. Český rozhlas Plzeň [online]. Český rozhlas, 2011-02-02 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online. 
  2. WACLAWIČOVÁ, Martina. Prosinec, leden, únor. Jak vznikly názvy zimních měsíců a co znamenají?. Reflex.cz [online]. 2019-02-19 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online. 
  3. Historická data – Praha Klementinum [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 
  4. Historické extrémy [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Les Très Riches Heures du duc de Berry décembre.jpg
Pour le dernier mois de l'année, le peintre n'a pas retenu l'iconographie traditionnelle de la tuerie de cochon pour Noël pour préférer une scène de vénerie. Il s'agit plus précisément de la curée, au moment où l'un des chasseurs, à droite, achève de sonner l'hallali. Les chiens dépècent le sanglier. La scène se déroule au centre d'une forêt dont les arbres sont encore en feuilles. À l'horizon se dresse le château de Vincennes, achevé par Charles V, avec son donjon central et ses tours.