Proso seté

Proso seté
	Proso seté (Panicum miliaceum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	lipnicotvaré (Poales);
Čeleď	lipnicovité (Poaceae);
Rod	proso (Panicum);
Binomické jméno
	Panicum miliaceum; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Proso seté (Panicum miliaceum) je obilnina z čeledi lipnicovitých.

Historie prosa

Proso patří vedle pšenice a ječmene k nejstarším kulturním plodinám. Jeho pravlastí je Čína, východní Asie a Indie. Zrna prosa byla nalezena na různých místech Evropy ve stavbách pocházejících z doby kamenné (kultura s lineární keramikou). Oblastí nálezů je i Mezopotámie.^[2] Pravděpodobně asi do raného novověku bylo v lidské stravě hlavní obilovinou. Postupně ho vytlačovaly pšenice, žito, později rýže a kukuřice a svůj vliv má i rozšíření brambor. Ještě dnes bývá starodávným zvykem podávat prosnou kaši jako poslední jídlo na svatební hostině na moravských svatbách, aby měli novomanželé vždy dost peněz. Proso bylo jednou z hlavních obilovin Slovanů, kteří ho konzumovali v podobě výživných kaší, placek a polévek. Germánské národy znaly proso od Slovanů. Svědčí o tom některé zvyky v Německu (v původních oblastech Slovanů), kde se při křtu podával prosný chléb.

Význam a využití prosa

Proso má hlavní uplatnění v lidské výživě, především pak u pacientů s bezlepkovou dietou. Hlavním výrobkem mlýnského zpracování je loupané zrno, tzv. jáhly, prosná mouka, krupice a vločky. Jáhly jsou dobře stravitelné, výživné a velmi chutné.^[3] Jáhly jsou významným zdrojem vitamínů skupiny B a železa. Svou nutriční hodnotou se jáhly vyrovnají ovesným vločkám.

Složení prosa

Obsahové látky mají příznivý poměr bílkovin (12%), tuků (4%) a sacharidů (68%). Tento poměr se přibližuje k doporučenému poměru živin. Obsah tuku je vyšší než u ostatních obilovin, nejvíce tuku se nachází v klíčku.

Galerie

Nedávno vzešlé proso
Zelené laty prosa
Dozrávající proso
Proso na poli
Obilky prosa
Detail obilky prosa
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Jáhly - loupané proso seté

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Proso siate na slovenské Wikipedii.

↑ BioLib.cz – Panicum miliaceum (proso seté) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
↑ Ancient Mesopotamian discovery transforms knowledge of early farming. phys.org [online]. 2022-01-11 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ 1946-, Moudrý, Jan,. Alternativní plodiny. 1. vyd. vyd. Praha: Profi Press 142 s. ISBN 9788086726403, ISBN 8086726401. OCLC 752793487

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu proso seté na Wikimedia Commons

[1] BioLib.cz – Panicum miliaceum (proso seté) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.

[2] Ancient Mesopotamian discovery transforms knowledge of early farming. phys.org [online]. 2022-01-11 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky)

[3] 1946-, Moudrý, Jan,. Alternativní plodiny. 1. vyd. vyd. Praha: Profi Press 142 s. ISBN 9788086726403, ISBN 8086726401. OCLC 752793487

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály