Prosper Ludwig von Arenberg
| Prosper Ludvík z Arenbergu | |
|---|---|
| 7. vévoda z Arenbergu | |
 | |
| Narození | 28. dubna 1785 Enghien |
| Úmrtí | 27. února 1861 (ve věku 75 let) Brusel |
| Manželky | Stéphanie de Taschen de La Pagerie (1808–1816) Marie Ludmila z Lobkowicz |
| Potomci | Engelbert August z Arenbergu a Antonín František z Arenbergu |
| Otec | Ludvík Engelbert z Arenbergu |
| Matka | Luisa Paulina de Brancas-Villars |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prosper Ludwig von Arenberg (28. dubna 1785 – 27. února 1861) byl 7. vévoda z Arenbergu, 13. vévoda z Aarschotu, 2. vévoda z Meppenu a 2. kníže z Recklinghausenu.
Život
Narodil se v Enghien jako nejstarší syn vévody Ludwiga Engelberta von Arenberg (1750–1820) a jeho manželky Louisy Antoinetty de Brancas-Villars, hraběnky z Lauragais. Správu rodového majetku mu jeho slepý otec předal již roku 1803. Stejného roku dosáhl povýšení statků Meppen a Recklinghausen na vévodství Arenberg (původní vévodství zaniklo francouzskou anexí levého břehu Rýna roku 1801). V roce 1806 byl přinucen vstoupit do Rýnského spolku. Podílel se na Napoleonově tažení proti Prusku a Španělsku. Ve španělsku byl roku 1811 zajat Angličany a vězněn až do roku 1814.
Manželství a potomci
Prvního únorového dne roku 1808 se oženil s Stéphanií de Tascher de La Pagerie (1788–1832), sestřenicí francouzské císařovny Joséphine de Beauharnais. Nešťastné a bezdětné manželství bylo rozvedeno roku 1816.[1]
Druhé manželství uzavřel 26. ledna 1819 s Marií Ludmilou z Lobkowicz (1798–1868), dcerou knížete Antonína Isidora. Narodilo se jim devět dětí, šest z nich dosáhlo dospělosti.
- 1. Luisa Pavlína Sidonie (18. 12. 1820 Brusel – 11. 5. 1853 tamtéž), svobodná a bezdětná[2]
- 2. Marie Flora (2. 3. 1823 Brusel – 3. 8. 1861 Frascati), manž. 1841 Camillo Aldobrandini (16. 11. 1816 Florencie – 5. 6. 1902 Řím)[2]
- 3. Engelbert I. von Arenberg (11. 5. 1824 Brusel – 28. 3. 1875 Heverlee), 8. vévoda z Arenbergu, manž. 1868 Eleonore Ursula von Arenberg (19. 2. 1845 Vídeň – 28. 11. 1919 Montreux)[2]
- 4. Antonín František von Arenberg (5. 2. 1826 Brusel – 12. 10. 1910 Namur), manž. 1847 Marie Ghislaine de Mérode (19. 11. 1830 Brusel – 4. 9. 1892 Namur)[2]
- 5. Karel Maria Josef von Arenberg (6. 9. 1831 Brusel – 9. 6. 1896 tamtéž), manž. 1876 Julie Hunyady de Kéthely (26. 8. 1831 Vídeň – 19. 2. 1919 tamtéž), vdova po srbském knížeti Michalovi Obrenovićovi[2]
- 6. Josef Leonard von Arenberg (8. 8. 1833 Enghien – 3. 10. 1896 Vídeň), manž. 1865 Františka z Lichtenštejna (30. 10. 1833 Vídeň – 5. 6. 1894 tamtéž)[2]
Vévoda Prosper zemřel 27. února 1861 ve věku 75 let v Bruselu. Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Engelbert.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prosper Ludwig von Arenberg na německé Wikipedii.
- ↑ Stéphanie de Tascher de la Pagerie n. 1788 d. 26 octobre 1832 - Rodovid FR. fr.rodovid.org [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Arenberg. www.angelfire.com [online]. [cit. 2023-04-23]. Dostupné online.
Literatura
- ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 17–18.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prosper Ludvík z Arenbergu na Wikimedia Commons
| 7. vévoda z Arenbergu | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ludwig Engelbert | 1820 – 1861 Prosper Ludwig von Arenberg | Nástupce: Engelbert I. |
