Prostějov

Statutární město Prostějov
Prostějovská radnice
Znak statutárního města ProstějovVlajka statutárního města Prostějov
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel43 563 (2024)[1]
Rozloha39,04 km²[2]
Nadmořská výška223 m n. m.
PSČ796 01; 796 04
Počet domů6 394 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.8
Počet ZSJ37
Kontakt
Adresa magistrátunám T. G. Masaryka 130/14
796 01 Prostějov
posta@prostejov.eu
PrimátorFrantišek Jura (ANO)
Oficiální web: www.prostejov.eu
Prostějov
Další údaje
Kód obce589250
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama)

Prostějov (hanácky Prostijov[4]; německy Proßnitz[5]) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 14 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny. Město se rozkládá ve výši 223 metrů nad mořem, na jeho okraji protékají říčky Hloučela a Romže. Do roku 2002 byl Prostějov sídlem okresního úřadu okresu Prostějov. Žije zde přibližně 44 tisíc[1] obyvatel a řadí se tak na druhé místo v Olomouckém kraji. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Název

Osada se zprvu jmenovala Prostějovice (jediný doklad z asi 1141). Jednalo se původně o pojmenování jejích obyvatel (výchozí tvar byl Prostějovici), které bylo odvozeno od osobního jména Prostěj (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Prost-, např. Prostimír, Prostislav) a znamenalo "Prostějovi lidé". Od počátku 13. století se v písemných pramenech vyskytovala jen podoba Prostějov. Záměna přípony -ice (< -ici) za -ov je doložena i u jiných sídel (Jimramova, Holešova, Tišnova). Německá podoba jména Prossnitz vznikla ze staršího Prostějovice.[6]

Historie

Prostějovský zámek v roce 1903

První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního náměstí T. G. Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. 27. března 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem.[7] V husitském období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stal snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů Pernštejnů, jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi branami s baštami. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali renesanční radnici.

Na konci 16. století se město stalo majetkem Lichtenštejnů, což mělo za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově byla roku 1527 tiskárnou Kašpara Aorga vytištěna první kniha na Moravě. Během třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Poté město začalo dostávat barokní ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce 1858 je Prostějově založena první česká konfekční továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele – Prostějov se tak stal jedním z největších měst na Moravě. V 60. letech 19. století byl spojen železnicí s Brnem a Olomoucí. 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu historismu a secese. Od 20. a především 30. let se dominující výstavbou stává v Prostějově funkcionalismus.

Národní dům

Od 60. do 90. let 19. stol spolu soupeřili čeští a němečtí představitelé o vedení města. Přestože bylo německy mluvící obyvatelstvo v menšině, díky kuriovému systému, který preferoval bohatší vrstvy, bylo vedení města až do roku 1892 německé. Prvním starostou české národnosti se stal Karel Vojáček.[8] Za první světové války došlo v roce 1917 k hladovým bouřím před budovou okresního hejtmanství. Během jedné takové v dubnu 1917 nezkušené vojenské jednotky povolané z Olomouce nezvládly situaci a začaly střílet do davu. Během střelby zemřelo 23 lidí a dalších 80 bylo zraněno. Na památku události byl po válce postaven Pomník padlých hrdinů a celé náměstí bylo přejmenováno na Náměstí Padlých hrdinů.[9] V prosinci 1918 vznikl, sloučením firem Wichterle a Kovářík, strojírenský podnik WIKOV.

Během druhé světové války byla rozsáhlá židovská komunita deportována do vyhlazovacích táborů, kde většina (celkem 1227 osob) zahynula.[10]

V roce 1945 byl státem zřízen Oděvní průmysl, národní podnik v Prostějově, do kterého byly zařazeny konfiskované podniky: Nehera & Hanisch a spol., Oděvní služba v Prostějově, Rolný, Silésia a Sbor. továrny na oděvy v Prostějově. V roce 1948 byly do národního podniku Oděvní průmysl (zkratka OP) Prostějov začleňovány další znárodněné konfekční továrny v Čechách a na Moravě. V roce 1949 vznikly národní podniky OP Prostějov, Kras, Slavona a Oděvní tvorba a 29. října byl n. p. v Prostějově přejmenován na „Oděvní závody Jiřího Wolkera“. Po další reorganizaci v roce 1965 byl podnik zařazen do trustu (Výrobně hospodářská jednotka – VHJ), který byl podřízen generálnímu ředitelství „Podniky oděvního průmyslu Prostějov“. Sloučením generálního ředitelství a OP Prostějov vznikl v roce 1983 oborový podnik OP Prostějov.[11]

10. dubna 1953 po půlnoci byla z hlavního náměstí odstraněna socha Tomáše Garrigue Masaryka. Tento čin vyvolal vlnu nesouhlasu a odpoledne se konala demonstrace. Do města byly povolány policejní jednotky a Lidové milice. V souvislosti s demonstrací bylo vyslýcháno 90 osob, 43 posláno před soud a 20 osob bylo odsouzeno k odnětí svobody až do výše 1,5 roku. Podle pozdějšího vyšetřování se na odstranění sochy podílel předseda ONV František Ján, důstojníci leteckého učiliště v čele s Františkem Bernátem a několik příslušníků StB.[12] Několik dní po začátku okupace vojsky Varšavské smlouvy (1968) došlo ve městě ke střelbě. Sovětští vojáci začali střílet a zastřelili tři lidi a množství dalších lidí bylo zraněno. Zástupci vojáků nikdy neuvedli, kdo je za incident zodpovědný.[13]

Administrativní reformou roku 1960 se Prostějov stal sídlem „velkého“ okresu v rámci Jihomoravského kraje, byl tak krajskou hranicí nepřirozeně oddělen od blízké Olomouce a Přerova, které připadly kraji Severomoravskému. V 80. letech počet jeho obyvatel nakrátko dosáhl 50 tisíc. V téže době byla těsně okolo města dostavěna rychlostní silnice z Vyškova do Olomouce, dnešní dálnice D46, čímž byla z centra odvedena většina tranzitní dopravy.

Roku 2000 se Prostějov stal součástí nově zřízeného Olomouckého kraje. Do roku 2002 byl sídlem okresního úřadu, od roku 2012 je statutárním městem v čele s primátorem. V Prostějově je v současné době významný strojírenský a potravinářský průmysl. K dochovaným památkám patří renesanční zámek z 16. století, bašta z 15. století a renesanční radnice ze století šestnáctého, dnes sloužící jako muzeum. Dominantou města je nová radnice z roku 1914 s věží vysokou 66 metrů a orlojem. Hlavní roli při realizaci stavby radnice měl architekt Karel Hugo Kepka.

Mezi nejvýznamnějšími prostějovskými rodáky jsou vědec Otto Wichterle, gotický stavitel Matěj Rejsek, filozof Edmund Husserl, malíř Alois Fišárek a básník Jiří Wolker. V Prostějově působil farář, spisovatel a básník katolické moderny Karel Dostál-Lutinov. Starostou města a gymnaziálním učitelem tu byl Jan Sedláček, poslanec československého parlamentu za Národní sjednocení.[14]

Židé v Prostějově

Podrobnější informace naleznete v článku Židé v Prostějově.

V Prostějově (v jidiš פרוסטיץProstic) se nacházela významná židovská komunita, jež byla v 18. a 19. století druhou nejpočetnější židovskou komunitou na Moravě.[15] Roku 1900 žilo v Prostějově 1 680 Židů, celkový počet obyvatel byl 24 000. V Prostějově působili tito rabíni: Geršon Aškenazi (asi 1650), Meir Eisenstadt (asi 1700); Nehemias Trebitsch (1825–1830), Löw Schwab (1830–1836), Hirsch Fassel (1836–1853), Adolf Schmiedl (1853–1869) a Emil Hoff (1870–1897).[16] Demolici historické části města, kterému se přezdívalo Hanácký Jeruzalém (což byla potažmo přezdívka celého Prostějova[17]) popisuje i film Zámek Nekonečno z roku 1983 s Pavlem Křížem v hlavní roli.[18]

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel podle výsledků sčítání lidu za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[19]

Místní části186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatelčást Prostějov18 47521 29024 07528 65935 78335 58838 41239 14639 55941 57247 26748 89846 91044 85743 666
Počet domůčást Prostějov1 3491 5391 7182 0522 5952 9593 6194 6594 8694 9225 0865 5465 5905 9886 394
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Struktura populace

Průměrný věk k roku 2019 je

Celkem Muži Ženy

43,6 41,7 45,4

Městská samospráva

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Prostějova.

V čele města stojí primátor. Zastupitelstvo má 35 členů, rada města jedenáct členů.[20]

Po komunálních volbách roku 2010 byl zvolen starostou města Miroslav Pišťák z ČSSD, který následně funkci obhájil po komunálních volbách roku 2014 (od roku 2012 již jako primátor statutárního města). V roce 2015 rezignoval v souvislosti s přijímáním finančních darů a byl nahrazen spolustraničkou Alenou Raškovou.[20] V roce 2018 se primátorem stal František Jura z hnutí ANO.[21]

Městské symboly

Městská vyhláška č. 18/1994[22] (zrušená vyhláškou č. 5/2006[23]) popisuje městský prapor a znak takto:

Městský prapor má tvar obdélníku o poměru stran 2:3 a je v polovině svisle dělený na pravou modrou a levou žlutou část, uprostřed na rozhraní barevných polí je znak města ve španělském štítu. Městský prapor se umísťuje tak, že modré pole je vždy vpravo nebo nahoře.

Městský znak představuje štít svisle půlený. V pravé zlaté polovině je červená mříž ze čtyř kosmých a pěti šikmých pásů se zlatými hřeby na křížení, a to v podobě šesticípých hvězdiček. V levé modré polovině je půl černé nekorunované orlice se zlatými drápy, zobákem a červeným jazykem, hledící doleva.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Prostějově.
Socha Tomáše Garrigua Masaryka

Centrem města je náměstí, jež dnes nese jméno T. G. Masaryka, s dominantou Nové radnice s 66 m vysokou věží a orlojem, další dominantou je barokní morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1714. Domy lemující náměstí měly původně svá domovní znamení, z nichž některá se dochovala dodnes.

  • Národní dům[24] ve stylu české secese od architekta Jana Kotěry z let 19051907. Stavitelem byl Otakar Pokorný. Jedná se zároveň o spolkový dům, městské divadlo[25], restauraci a kavárnu. Architekt sám navrhl nábytek, obložení, osvětlovací tělesa a vitráže. Výzdobu interiéru provedli mimo jiné také malíři František Kysela a Karel Petr a sochař Stanislav Sucharda. Za německé okupace byl interiér částečně poškozen.
  • Nová radnice – sídlo Městského úřadu, navržena a postavena v secesním stylu v letech 1909–1914 podle projektu profesora Karla Huga Kepky, s 66 m vysokou věží a bohatě zdobenými interiéry, projektované pravé křídlo nebylo realizováno. Na radniční věži je umístěn orloj ukazující postavení slunce a měsíce na obloze a kalendářní měsíce v roce. Nad orlojem jsou také umístěny hodiny.
  • Stará radnice je z 20. let 16. století. Má portál z roku 1539. V roce 1697 vyhořela. Barokní lodžii vytvořil pravděpodobně Giovanni Pietro Tencalla. Jako radnice sloužila do roku 1850, poté od roku 1905 jako sídlo Muzea Prostějovska. Roku 1908 přistavěno patro výstavních prostor za slepou atikou. Atika byla obnovena roku 1924.
  • Zámek Prostějov – pseudorenesanční sgrafita vytvořili 1900–1901 Jano Köhler, Josef Švandera, Arnošt Podloudek a Bohumil Kazda
  • Městské hradby s baštou
  • Špalíček – bývalé židovské ghetto
  • Masarykova škola
  • Meteorologický sloup[26]

Významné domy

Vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí č. 5
  • Vila Františka Kováříka na náměstí Padlých Hrdinů 5 z let 1910–1911 ve stylu wagneriánské moderny, architekt: Emil Králík, kulturní památka, veřejnosti nepřístupné [27][28]
  • Vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí č. 5 z let 1911–1912 ve stylu moderny a secese, architekt: Emil Králík, kulturní památka[29][30]
  • Vila Eveliny Fleischerové v ulici Svatoplukova 64 z let 1932–1933, styl: funkcionalismus, architekt: Eduard Žáček
  • Rodinný dům Karla Melhuby v ulici Sádky 5 z let 1935–1936, styl: funkcionalismus, architekt: Eduard Žáček
  • Neherova oděvní továrna, později zásilkový obchodní dům Dona
  • Obytný dům řádových ošetřovatelek a ženského personálu nemocnice, 1932, architekt: Eduard Žáček
  • Odborné živnostenské školy, (1932–36), architekt: Eduard Žáček
  • Vila Jana a Anastázie Neherových v ulici Pod Kosířem 73 z let 1938–1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: Antonín Navrátil
  • Multifunkční nájemní vila Radomíra a Vlasty Růžičkových na Arbesově náměstí 4 z let 1938–1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: František Kalivoda (architekt)
  • Neofunkcionalistická vila Jindřišky a Miroslava Vysloužilových v ulici Sadová 9 z let 1970–1972, architekti: Zdeněk Plesník a Josef Taťák
  • Onšův dům – dům Mikuláše Onše z Břesovic se zdobeným portálem
  • Dům U zlaté studny
  • Dům čp. 72. V bývalém židovském ghettu význačný dům z roku 1819. Tento nechal postavil Veight Ehrenstamm, první velkoprůmyslník židovského původu v Prostějově, kterému bylo povoleno se usídlit uvnitř městských hradeb.
  • Ábelův dům – nám. T. G. Masaryka č. 8, budova vznikla v roce 1850 spojením dvou prastarých domů
  • Dům u sv. Antonína – nám. T. G. Masaryka č. 22, rodný dům básníka Jiřího Wolkera
  • Dům U Svatého Rocha (dům Jana Pavláta z Olšan)
  • Dům u pošty
  • Dům u tří zajíců
  • Židovský dům Veitha Ehrenstamma
  • Budova Živnostenské banky
  • Sokolovna

Církevní stavby

Sochy a pomníky

Rodný dům Jiřího Wolkera s jeho bustou

Sakrální sochy

Přírodní pamětihodnosti

Rodáci

Prostějov, továrna F. Wichterle po roce 1900
Lola Beer Ebner (1910–1997), izraelská módní návrhářka, narozená v Prostějově

V Prostějově žili a pracovali

  • Jan Černý (1456–1530), lékař a kněz
  • Jan z Pernštejna (1487–1548), moravský zemský hejtman
  • Jan Adelf Městecký (1520–1593), utrakvistický kněz a spisovatel
  • Jiří Dikast (1559–1630), náboženský spisovatel, administrátor podobojí
  • Meir Eisenstadt (1670–1744), rabín
  • Juda Lejb Prossnitz (1670–1730), kazatel
  • Jonathan Eybeschütz (1690–1764), rabín
  • Jan Alois Hanke (1751–1806), moravský osvícenský historik, spisovatel a humanista
  • Cvi Jehošua ha-Levi Horowitz (1754–1816), rabín
  • Florián Novák (1821–1876), politik, první český starosta Prostějova
  • Johann Zajiček (1828–1915), politik, poslední německý starosta Prostějova
  • Eduard Skála (1842–1918), cukrovarník a politik, poslanec Říšské rady
  • Josef Vrla (1844–1896), tiskař, vlastivědný pracovník
  • František Koželuha (1845–1912), katolický kněz, sběratel lidových písní a české slovesnosti
  • Josef Nedělník (1850–1931), stavitel, spolumajitel stavební firmy Konečný & Nedělník
  • Václav Spitzner (1852–1907), botanik, pedagog
  • František Josef Hlaváček (1853–1937), novinář a básník
  • Václav Perek (1859–1940), politik, expert na školství, podílel se na Moravském vyrovnání („Lex Perek“)
  • František Faktor (1861–1911), chemik a středoškolský pedagog
  • Ondřej Přikryl (1862–1936), politik, starosta Prostějova
  • Josef Krapka (1862–1909), politik, novinář, spisovatel
  • Václav Horák (1863–1931), novinář a tiskař
  • František Havránek (1867–1944), zahradní architekt a městský zahradník, který vypracoval koncepci zeleně a zahradních úprav na prostějovském hřbitově v Brněnské ulici[35]
  • Jaroslav Mathon (1867–1953), lékař, sběratel, amatérský historik umění
  • Arnold Korff (1870–1944), rakouský herec
  • Bruno Winter (1873–1942), podnikatel a sběratel umění
  • František Starý (1874–1961), hřbitovní farář, památkář[36]
  • Carl Techet (1877–1920), satirický spisovatel
  • Ludwig Erik Tesar (1879–1968), filozof
  • Jaroslav Kučera, (1884–1945), novinář politik
  • Bohumil Hacar (1886–1974), astronom, matematik, fyzik
  • Josef Přikryl (1887–1980), římskokatolický kněz, katecheta, v letech 1952–1959 kaplanem v Prostějově, inspektor náboženství, arcibiskupský rada
  • Jan Sedláček (1888–1960), politik, starosta Prostějova
  • Olga Konečná-Mulaczová (1888–1957), grafička, kreslířka, knižní ilustrátorka, sochařka, autorka gobelínů
  • Viktor Hohaus (1889–1981) malíř a grafik
  • Jan Kühndel (1889–1970), učitel, muzeolog, archivář, odborný publicista
  • Alois Král (1895–1945), učitel a ředitel školy na Husově náměstí, odbojář, umučen v Terezíně[37]
  • Jan Poláček (1896–1968), sběratel lidových písní
  • Jan Nehera (1899–1958), majitel konfekční továrny
  • Eduard Žáček (1899–1973), funkcionalistický architekt
  • Václav Ševčík (1900–1971), fotograf
  • Leo Lehner (1900–1981), rakouský skladatel
  • Antonín Navrátil (1902–1975), architekt
  • Josef Glivický (1903–1991), pedagog, editor, popularizátor výtvarného umění
  • Jan Tříska (1904–1976), sochař a medailér
  • Josef Duda (1905–1977), vojenský letec, účastník druhé světové války
  • Oldřich John (1907–1961), politik, starosta a předseda MěstNV Prostějov
  • František Kopečný (1909–1990), český bohemista a slavista. Zabýval se etymologií a dialektologií
  • Metoděj Mičola (1911–1942), římskokatolický kněz, salvatorián, oběť heydrichiády
  • Jaroslav Mencl (1912–1985), amatérský filmový režisér
  • Vincenc Šalša (1916–1995), římskokatolický kněz, v letech 1940–1946 kaplanem v Prostějově, arcibiskupský rada, dlouholetý vězeň komunistického režimu[38]
  • Bohuslav Eliáš (1920–2005), pedagog, filozof a překladatel
  • Miloš Libra (1921–1970), architekt, designér, výtvarník
  • Blahoslav Adamík (1925–2008), architekt a výtvarník
  • Kamil Sedláček (1926–2011), tibetolog
  • Josef Dolívka (1934–2021), sběratel, kurátor výstav výtvarného umění, editor a publicista[39]
  • Marcella Dostálová (1934–2019), básnířka a spisovatelka knih pro děti[40][41]
  • Léon Karný (1935–2008), archivář a historik
  • Eva Suchánková (* 1935), divadelní pedagožka a amatérská herečka, zakladatelka Divadelního spolku Historia
  • Ludmila Grůzová (1936–2011), archivářka a historička
  • Jan Šverdík (1938–2004), starosta města Prostějova
  • Václav Marek (* 1945), první ředitel Cyrilometodějského gymnázia, zasloužil se o jeho rozvoj [42]
  • Václav Kolář (1946–2017), pedagog
  • Jan Roubal (1947–2015), divadelní teoretik, pedagog, historik a překladatel
  • Pavel Marek (* 1949), emeritní prof. českých dějin 19. a 20. stol. se zaměřením na politickou a kulturní oblast
  • Alena Rašková (* 1949), politička, bývalá primátorka Prostějova
  • Miloš Košíček (1950–2014), disident, farář Československé církve husitské a jeden z vůdců sametové revoluce v Prostějově
  • Světluše Košíčková (* 1951), disidentka a farářka Československé církve husitské
  • Blanka Vysloužilová (1959–2022), úřednice, manažerka, tajemnice Magistrátu města Prostějova
  • Marie Dokoupilová (* 1960), historička
  • Roman Štolpa (* 1964), herec a režisér[43]
  • Eva Leinweberová (* 1973), herečka[44]

Prostějovské oběti Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa z neděle 25. srpna 1968:

  • Ladislav Lang (1897–1968)[45]
  • Marta Říhovská (1941–1968)[46]
  • Josef Boháč (1946–1968)[47]

Dalších devět lidí bylo zraněno

Školství

Základní školy

  • Základní škola Prostějov, ul. Vl. Majakovského
  • Základní škola a mateřská škola Jana Železného Prostějov, Sídliště svobody 24/79
  • Základní škola a mateřská škola Prostějov, Melantrichova ul. 60
  • Základní škola a mateřská škola Prostějov, Palackého tř. 14
  • Základní škola Prostějov, ul. Dr. Horáka 24
  • Základní škola a mateřská škola Prostějov, Kollárova 4
  • Základní škola Prostějov, ul. E. Valenty

Střední školy

Další školy

  • Základní umělecká škola Vladimíra Ambrose v Prostějově
  • ART ECON – Vyšší odborná škola Prostějov

Kultura

Prostějov je i městem kultury. K nejvýznamnějším kulturním spolkům Moravy v daném období patřila Farní cyrilská jednota při kostele Povýšení sv. Kříže (1890–1953), jež realizovala hudební vystoupení a divadelní představení.[48] Nyní se v Prostějově pravidelně konají festivaly, promítání filmů, divadla, výstavy a nejen to.

Mezi nejznámější kulturní akce patří:

  • Wolkrův Prostějov – celostátní přehlídka poezie, konaná vždy v červnu
  • Prostějovské léto – projekt, který každý letní čtvrtek nabízí veřejnosti rozmanité aktivity
  • Prostějovská zima – série zimních akcí většinou s vánoční tematikou
  • Mladá scéna – krajské kolo přehlídky studentských divadel
  • Hanácké slavnosti – tradiční hody s lidovým jarmarkem, poutí a kulturním programem, spojené s oslavou dožínek
  • MEDart – každoroční festival amatérského divadla s podtitulem „Proč by Hanák jezdil za divadlem ven, když ho má doma“[49]
  • Velikonoční Prostějov – tradiční modelářská soutěž s bohatým doprovodným programem; součástí je kategorie „Prostějovská – 72“ (v roce 2015 vyhlášena již po 40.)

Pořadatelsky akce zajišťují tyto organizace:

  • Magistrát města Prostějova, Odbor školství, kultury a sportu, oddělení kulturního klubu Duha
  • Městské divadlo v Prostějově – divadla, koncerty
  • Kino Metro 70 – filmová představení
  • Muzeum a galerie v Prostějově – výstavy, přednášky, součástí je i Lidová hvězdárna v Prostějově
  • Městská knihovna v Prostějově – možnost půjčování knih, přístup na internet, přednášky (oddělení pro děti a mládež se nachází na adrese Vápenice 9, v budově Sportcentrum DDM - nabízí půjčování knih, besedy pro školy a školky a odpolední akce pro děti)
  • Základní umělecká škola Vladimíra Ambrose v Prostějově
  • Ekocentrum Iris – ekologické osvětové akce, výstavy, besedy, vycházky do přírody,
  • Sportcentrum DDM

Ve městě jsou činné tyto divadelní spolky:

  • Divadlo Point – studentský divadelní soubor při Gymnáziu Jiřího Wolkera
  • Divadlo hanácké obce – činoherní soubor působící od roku 1927[50]
  • Moje divadlo – ochotnické činoherní divadlo založené roku 1997[51]
  • Loutkové divadlo Starost – amatérský loutkářský soubor založený roku 1983[52]
  • Loutkové divadlo Pronitka – soubor při organizaci Sokol Prostějov 1[53]
  • Divadlo plyšového medvídka – poloprofesionální divadelní soubor působící od roku 2011[54]

Sport

Historie

Sokolovna

Prostějov byl v minulosti i dnes známý jako město sportu. Nejstarším klubem byl Sokol, sídlo Sokolské župy Prostějovska, která dosud zastřešuje 31 místních tělocvičných jednot[55]. První sportovní oddíly Sokola vznikaly již na počátku dvacátého století a některé z nich reprezentovaly pod hlavičkou Sokola úspěšně až do 2. světové války. Sokol Prostějov se roku 1934 stal mistrem republiky v házené[56], zápasníci vítězili v roce 1940 a fotbal hrála dvě družstva Sokol I. a Sokol II.[57]

1. listopadu 1885 byl v Prostějově založen Český klub velocipedistů; velodrom je zde od roku 1967.[58]

Tým SK Prostějov roku 1934

Nejvýznamnějším z klubů byl Sportovní klub Prostějov založený roku 1904, známý pod zkratkou SK. Ten zastřešoval několik sportovních odvětví, také v té době nejpopulárnější sport ve městě – fotbal. Klub SK Prostějov (dnes pod názvem 1. SK Prostějov) působil ve třicátých letech dvacátého století ( 19341938) a v sezóně 1945/46 v nejvyšší profesionální fotbalové lize tehdejšího Československa. Dvakrát v ní skončil na třetím místě (1935/36, 1936/37). V období let 1939 až 1943 pak hrál v protektorátní, tzv. Českomoravské lize, kde dokonce skončil jednou druhý (1941/42). SK Prostějov také hájil barvy města v tehdy velmi prestižním Středoevropském poháru (Mitropa Cup), který byl ve třicátých letech jediným evropským pohárem nejlepších fotbalových klubů té doby. Prostějovský SK v něm dosáhl několika senzačních úspěchů (vítězství na půdě tehdejšího špičkového rakouského týmu Admiry Vídeň 0:4 nebo vyrovnané zápasy s curyšským Grasshoppers) a lákal do hlediště stadionu ve Sportovní ulici desetitisícové návštěvy. Dnes hraje na Stadionu Za Místním nádražím s kapacitou 3500 diváků. Působí ve druhé nejvyšší soutěži.

V období mezi válkami působila v Prostějově téměř desítka klubů provozujících kopanou. Např. Makkabi, SK Rolný, SK Slavoj, Moravan (dříve Rudá Hvězda) atd.

Současnost

Volejbalistky VK Prostějov

Největší současnou sportovní chloubou Prostějova je ženský volejbalový klub VK Prostějov. Ten se stal na celou dekádu naprostým hegemonem českého ženského volejbalu. V sezóně 2008-09 získal svůj první mistrovský titul. Byl to začátek fascinující řady deseti ligových triumfů v řadě, čímž prostějovské volejbalistky vytvořily český rekord, a to i započítáme-li výsledky československé ligy. Až v sezóně 2018/19 dokázaly jejich šňůru přerušit volejbalistky Olomouce, které odsunuly Prostějovanky na druhé místo. Výsledky dalších ročníků ukázaly, že velká éra skončila, ale v roce 2022 se hráčky Prostějova, tentokrát velmi nečekaně (po pátém místě v základní části), znovu posadily na ligový trůn a připsaly si jedenáctý titul mistryň Česka.[59] Své domácí zápasy hraje klub v hale Sportcentrum – DDM, která má kapacitu 2100 diváků.

Hokejový klub LHK Jestřábi Prostějov, který byl založen v roce 1913, momentálně hraje 2. nejvyšší soutěž tzv. Chance ligu. Nejblíže postupu z ní byl v sezóně 2021/22, kdy se probojoval do semifinále, kde nestačil na Vsetín.[60] Nejslavnější éru klub zažil mezi válkami a bezprostředně po druhé světové válce, kdy strávil šest ročníků v nejvyšší soutěži (1945/46, 1947/48, 1948/49, 1950/51, 1951/52, 1952/53). V předligovém Mistrovství Československa v roce 1932 získal dokonce stříbro. Klub hraje na Zimním stadionu Prostějov.

V Prostějově též sídlí tenisový klub TK Agrofert Prostějov s více než 111letou tradicí. Klub proslavili hráči světové úrovně jako Jiří Novák, Jana Novotná, Petra Kvitová nebo Tomáš Berdych. Za klub hrály dvě světové jedničky na žebříčku WTA ve dvouhře – Martina Hingisová a Caroline Wozniacká. Mistrovství České republiky ve smíšených družstvech Agrofert Prostějov vyhrál v letech 1995, 1997–1999, 2002–2004 a 2007–2017. Každoročně klub pořádá mezinárodní turnaj ITF UniCredit Czech Open. Prostějov hostil také kvalifikační kolo Světové skupiny Davis Cupu 2001, v němž Česko porazilo Rumunsko 3:2 na zápasy. V dubnu 2019 na centrkurtu vyhrály Češky světovou baráž Fed Cupu proti Kanadě 4:0 na zápasy. Majitelem prostějovského klubu je Miroslav Černošek.

Mezi českou špičkou se dlouho držel mužský basketbalový klub Orli Prostějov. V sezóně 2004/05 postoupil do vrcholné Národní basketbalové ligy a ihned se zařadil k lídrům soutěže. V letech 2004-2016 neskončil v lize hůře než čtvrtý a jen jedinkrát nestanul na medailové příčce. V roce 2015 získal český pohár.[61] V roce 2017 se však klub dostal do velkých finančních problémů, které se výrazně podepsaly i na sportovních výsledcích. Na hřišti basketbalisté sice ligu zachránili v baráži, ale nakonec byl klub kvůli dluhům stejně vyloučen z nejvyšší soutěže.[62] Zcela se rozpadl a město se pokusilo zachránit basketbal v Prostějově založením nového klubu BK Olomoucko.[63] V roce 2021 však tento klub přesídlil do Olomouce.[64] V Prostějově tak zůstala jen mládežnická mužstva, již v období finančního krachu pro jistotu vyčleněná do samostatné organizace BCM Orli Prostějov.

Další sportovní kluby

  • DTJ Prostějov (box)
  • TJ Sokol Vrahovice (fotbal)
  • TJ Haná Prostějov (fotbal a zimní plavání)
  • TJ Sokol II Prostějov (házená)
  • TJ Sokol Čechovice (fotbal, stolní tenis, wrestling)
  • Sportovní klub Prostějov (horolezectví, korfbal, orientační sporty, šachy, sport pro všechny)
  • SK Prostějov 1913 (hokej)
  • Tufo – Pardus Prostějov (cyklistika)

Vojenská posádka

Od roku 1798 je Prostějov posádkovým městem. V současnosti zde sídlí tyto vojenské jednotky:

  • 601. skupina speciálních sil generála Moravce
  • 102. průzkumný prapor generála Karla Palečka

Místní části

Katastrální území Prostějova

V době nacistické okupace Prostějov tlačil na připojení Vrahovic, Držovic, Čechovic a Krasic. Tyto obce si tehdy ještě uhájily samostatnost. Další návrhy na připojení těchto obcí byly činěny v letech 1946–1947, ale uvedené obce s tím opět nesouhlasily a nepovažovaly to za výhodné. K připojení došlo až po komunistickém převratu, kdy bylo možné rozhodovat shora bez souhlasu obcí. V roce 1950 rozhodl Okresní národní výbor Prostějov o připojení těchto čtyř obcí k Prostějovu.[65] V roce 1954 byly Vrahovice, Držovice a Krasice rozhodnutím Krajského národního výboru opět osamostatněny.[66] V roce 1963 byly k Prostějovu opět připojeny Krasice,[67] v roce 1973 Vrahovice, 1976 Čechovice a Domamyslice, 1980 Mostkovice a 1981 Žešov.

Po sametové revoluci se obyvatelé Mostkovic rozhodli pro opětovné osamostatnění obce. V roce 1990 se tam konalo referendum, ve kterém se 96 % občanů (při 80% účasti) rozhodlo pro oddělení Mostkovic od Prostějova.[68] V 90. letech a po roce 2000 sílila nespokojenost obyvatel Vrahovic a Držovic. V obou městských částech se projevovala touha po znovuobnovení samostatnosti, byly kritizovány nedostatečné investice, přehlížení ze strany představitelů města a malá možnost ovlivnit dění. Představitelé města naopak argumentovali tím, že do těchto částí se má v budoucnu investovat. V roce 2006 se Držovice po referendu osamostatnily, Vrahovice zůstaly částí Prostějova.

Prostějov skládá z těchto částí:

Partnerská města

Partnerskými městy jsou:[69]

Bývalými partnerskými městy jsou Borlänge (Švédsko), Hoyerswerda (Německo) a St. Pölten (Rakousko).[69]

Galerie

Panorama

Panoramatický výhled na Prostějov z cesty mezi Domamyslicemi a PP Dolní vinohrádky
Panoramatický výhled na Prostějov z cesty mezi Domamyslicemi a PP Dolní vinohrádky

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hanácky pjesničke [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-15. 
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 519. (český) 
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, s. 309, 310.
  7. RICHTEROVÁ, Jana. Průmysl města Prostějova od 13. století do roku 1989 [online]. prostejov.eu, 2014-12-16, rev. 2019-10-04 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  8. Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 28. 
  9. Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 67–68. 
  10. Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 114. 
  11. ŠIMÁKOVÁ, Dita. Analýza výroby OP Prostějov a jeho exportních možností do skandinávských zemí [online]. Liberec: Vysoká škola strojní a textilní v Liberci, 1992-05-22 [cit. 2022-09-22]. Diplomová práce Technologie textilu a oděvnictví. Dostupné online. 
  12. Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 162–163. 
  13. Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 174. 
  14. Slavné osobnosti spojené s městem Prostějovem a okolím [online]. mestopv.cz [cit. 2011-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. 
  15. MILLER, Michael Laurence. Rabbis and Revolution : A Study in Nineteenth-Century Moravian Jewry. New York: Columbia University, 2004. S. 57. 
  16. Jewish Encyclopedia. Prossnitz [online]. 1901 [cit. 2010-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Hanácký Jeruzalém [online]. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  18. Šumný Prostějov, čas 5:05-6:38 (dostupné na youtube.com).
  19. Prostějov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 
  20. a b Primátor Prostějova Pišťák povede město i následující čtyři roky [online]. ceskenoviny.cz [cit. 2015-05-13]. Dostupné online. 
  21. Primátorem Prostějova byl zvolen lídr ANO František Jura. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2018-10-30 [cit. 2018-10-30]. Dostupné online. 
  22. Archivovaná kopie. www.mestopv.cz [online]. [cit. 2007-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-12. 
  23. Archivovaná kopie. www.mestopv.cz [online]. [cit. 2007-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-29. 
  24. http://www.narodni-dum.info
  25. Archivovaná kopie. www.divadlo.prostejov.cz [online]. [cit. 2007-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-29. 
  26. TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 85–87. 
  27. http://slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-frantiska-kovarika
  28. http://www.hrady.cz/index.php?OID=4717
  29. http://slavnevily.cz/vily/olomoucky/vila-josefa-kovarika
  30. http://www.hrady.cz/index.php?OID=5012
  31. Slavnostní připomínku Dne boje za svobodu a demokracii doplnilo zasazení stromu Václava Havla - Prostějov. www.prostejov.eu [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. 
  32. http://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/K/90181.htm
  33. PIVODOVÁ, Jana. Oběti popravené na lazecké střelnici v Olomouci. www.prerov.eu [online]. Statutární město Přerov, 2020-09-11 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  34. Smutná zpráva pro olomouckou kulturu. Na začátku roku zemřel Bohumír Kolář. Olomoucký Rej [online]. 2020-01-07 [cit. 2020-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31. 
  35. VYSLOUŽIL, Zdeněk. Hřbitov slaví 120 let v plné kráse, první pohřeb se zde odehrál 1. července 1900. Prostějovský deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2020-06-10 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  36. Bibliografie dějin Českých zemí: Starý, František, 1874-1961 [online]. Praha: Historický ústav AV ČR, 2022 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  37. Internetová encyklopedie dějin Brna [online]. [cit. 2023-01-06]. Kapitola Alois Král. Dostupné online. 
  38. MAREK, Václav; MAREK, Pavel. Pocta P. ThLic. Vincenci Šalšovi: Po stopách jeho života a pastoračního působení. 1. vyd. Praha: Kauli Publishing, 2022. 113 + 31 s. obr. přílohy s. ISBN 978-80-908194-1-2. 
  39. Zemřel organizátor výstav a znalec výtvarného umění Josef Dolívka - Prostějov. www.prostejov.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  40. DAMBORSKÁ, Aneta. Marcella DOSTÁLOVÁ. Spisovatelé a literatura [online]. 2017-02-24 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  41. BARTKOVÁ, Hana. Svět svých pohádkových hrdinů opustila spisovatelka Marcella Dostálová. Hanácké noviny [online]. 2019-07-01 [cit. 2020-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-12. 
  42. Almanach Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově. Prostějov, vl. nákl. 1997. Uloženo v SOkA Prostějov, sig. 202246.
  43. Roman Štolpa :: RockOpera Praha. rockoperacz.webnode.cz [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30. 
  44. Herečka Eva Leinweberová o péči o nemocnou maminku: Málem mě to stálo zdraví. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  45. Lang, Ladislav | Okupace 1968. okupace.evangnet.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  46. Říhovská, Marta | Okupace 1968. okupace.evangnet.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  47. Boháč, Josef | Okupace 1968. okupace.evangnet.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-28. 
  48. FRYDRYCH, Karol. Farní cyrilská jednota v Prostějově v kontextu historického vývoje cecilianismu a cyrilismu [online]. Brno: 2020. Dostupné online. 
  49. Od pondělí se v Prostějově koná divadelní festival MEDart. Hanácký Večerník | Zpravodajství z Olomouce a okolí [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. 
  50. Prostějov: Divadlo Hanácké obce / Nár. sdružení / Národní sjednocení // ZK ROH Železárny / Divadlo na schodech (od 1927). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  51. Moje divadlo | MOJE DIVADLO. www.mojedivadlo.eu [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  52. Prostějov: Starost, LD (od 1983). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  53. Pronitka. www.sokolipv.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  54. MASAŘÍKOVÁ, Hana. Divadlo Plyšového medvídka: Vozíme kulturu tam, kde není dostupná. Prostějovský deník. 2013-04-29. Dostupné online [cit. 2020-04-26]. 
  55. https://www.sokol.cz/zupa/39-prostejovska
  56. Pestrý týden č. 44, 3.11.1934, strana 6
  57. viz Časopis Sokol, 1903-1940; Národní listy z 29.4. a 30.4.1940
  58. Historie klubu SKC Prostějov. Sportovní klub cyklistů Prostějov. Nedatováno. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online.
  59. Volejbalistky Prostějova slaví po čtyřech letech jedenáctý mistrovský titul. iDNES.cz [online]. 2022-04-28 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  60. Vsetín - Prostějov 8:2, Hotovo. Hokejisté Vsetína a Jihlavy postoupili do finále první ligy - Sport.cz. www.sport.cz [online]. [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. 
  61. Prostějovští basketbalisté slaví, poprvé dobyli Český pohár. iDNES.cz [online]. 2015-02-21 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  62. Dluhy, arbitráž, ztráta nejvyšší ligy. Basketbalový Prostějov má trable. iDNES.cz [online]. 2017-07-11 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  63. Prostějov basketbal zachrání. Orli padli, nahradí je BK Olomoucko. iDNES.cz [online]. 2017-08-16 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  64. MUZIKANT, Michal. NBL v Prostějově končí! Klub se stěhuje do Olomouce. Prostějovský deník. 2021-05-25. Dostupné online [cit. 2022-08-09]. 
  65. Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 158. 
  66. Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 164. 
  67. Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 170. 
  68. Prostějov. Dějiny města 2.. Prostějov: [s.n.], 1999. 263 s. S. 201. 
  69. a b Partnerská města [online]. Prostějov: Statutární město Prostějov, 2014-07-03 [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • BARTKOVÁ, Hana. Prostějov. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2007. 62 s., [56] s. obr. příl. Zmizelá Morava. ISBN 978-80-7185-854-6.
  • BARTOŠ, Josef. Prostějovsko v době nacistické okupace a protifašistický odboj v letech 1939–1945. Olomouc: Danal, 1998. 118 s. ISBN 80-85973-50-2.
  • BARTOŠ, Josef et al. Prostějov: dějiny města. 2. Vyd. 1. Prostějov: Město Prostějov, 1999. 263 s. ISBN 80-238-4511-X.
  • ELIÁŠ, Bohuslav. Historiografie Prostějova: bibliografický soupis. Prostějov: Vlastivědné muzeum, 1968, 31, [1] s.
  • FAKTOR, František. Prostějov a okolí. Praha: [s.n.], 1899. 18 s. Dostupné online. 
  • FRYDRYCH, Karol. Farní cyrilská jednota v Prostějově v kontextu historického vývoje cecilianismu a cyrilismu. Závěrečná práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2020, 188 s. (včetně příloh).
  • GRŮZOVÁ, Ludmila et al. Prostějov: dějiny města. 1. Vyd. 1. Prostějov: Město Prostějov, 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3.
  • JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská. Prostějovský okres. V Brně: Musejní spolek, 1938, 390 s.
  • KARNÝ, Léon. Drobné poznámky k dějinám Prostějova. Vyd. 1. Prostějov: Státní okresní archiv, 1999. 63 s. Historia Prostannensis; sv. 1.
  • KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské město v Prostějově. 1. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska, 1997. 63 s. ISBN 80-900106-8-7.
  • KOKOJANOVÁ, Michaela, ed. Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy: výbor příspěvků z vědecké konference, uspořádané u příležitosti šestistého výročí udělení městských práv Prostějovu Městským národním výborem v Prostějově za odborné spolupráce Muzea Prostějovska a Okresního archívu v Prostějově 24. a 25. dubna 1990. V Prostějově: Muzeum Prostějovska, 1994. 210 s. ISBN 80-900106-5-2.
  • KÜHNDEL, Jan. Prostějov, srdce Hané. Prostějov: Město Prostějov, 1937, 36 s.
  • MAREK, Pavel. Prostějovská "sametová revoluce": příspěvek k počátkům demokratizace české společnosti v letech 1989–1990. 1. vyd. Prostějov: Muzeum Prostějovska, 2009. 303 s., lxxxviii s. obr. příl. ISBN 978-80-86276-32-8.
  • PITTICH, Karel. Prostějovský okres: zeměpisný a dějepisný nástin s pověstmi. Prostějov: F. Buček, 1921?, 58 s.
  • Prostějovsko za války: vzpomínky a dokumenty z let 1939–1945. 1. vyd. Prostějov: Okresní rada osvětová, 1948, 198 s., 20 obr. příl.
  • ŠVÉCAROVÁ, Anna: Geografická charakteristika. In: Prostějov. Dějiny města. Díl 1. Prostějov 2000, s. 17–22.
  • ŠVÉCAROVÁ, Anna: Parky a dřeviny Prostějova. Prostějov 2007.
  • Kolektiv autorů: Sto let Prostějovské radnice. 1. Vyd. Prostějov, 2014. 400 s. ISBN 978-80-260-5487-0

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Socha TGM (Prostějov- czech republic).jpg
Autor: cs:User:Pernak, Licence: CC BY 2.5
socha TGM (Prostějov- czech republic)
P.M. reliéf.jpg
Autor: Daniel Ignác Trubač, Licence: CC BY-SA 4.0
reliéf Panny Marie
Reliéf C+M.jpg
Autor: Daniel Ignác Trubač, Licence: CC BY-SA 4.0
reliéf sv. Cyrila a Metoděje
CSD 310.127 whole view.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
parní lokomotiva 310.227 v Prostějově.
Lola Beer Ebner (1950s).jpg
Lola Beer in her Studio on Yarkon Street in Tel Aviv-Yaffo
Aquapark in Prostějov 2.jpg
Autor: Jan Kameníček, Licence: CC0
Aquapark Koupalky v Prostějově.
Prostějovská Nová nemocnice.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Prostějovská Nová nemocnice
Tělocvična (Prostějov).JPG
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Prostějov, Husův sbor 01.jpg
Autor: Daniel Baránek, Licence: CC BY-SA 4.0
Prostějov, ulice Demelova, bývalá nová synagoga, dnes Husův sbor
Panoramatický výhled na Prostějov z cesty mezi Domamyslicemi a PP Dolní vinohrádky.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Panoramatický výhled na Prostějov z cesty mezi Domamyslicemi a PP Dolní vinohrádky
Rodny dum Jiriho Wolkera.JPG
Autor: No machine-readable author provided. RuM assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Rodný dům básníka Jiřího Wolkera na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově.
KAPLE-CMG-2.jpg
Autor: Daniel Ignác Trubač, Licence: CC BY-SA 4.0
svatostánek v kapli
PAMĚTNÍ CEDULE.jpg
Autor: Daniel Ignác Trubač, Licence: CC BY-SA 4.0
pamětní deska na rodném domě Otty a Hany Wichterlových
Prostějov, továrna F Wichterle po roce 1900.gif
Prostějov, továrna na hospodářské stroje a slévárna firmy F. Wichterle po roce 1900
Prostejov 1903.jpg
Prostějovský zámek, foto rok 1903 (Prostějov - Czech Republic)
Novák Josef kanovník.jpg
Autor: Drvmarek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska Josefa Nováka
Vánoce 1934.jpg
Autor: Douchic, Licence: CC BY-SA 4.0
SK Prostějov, vánoční turnaj na Maltě přelom 1934/1935
Vjezd na hlavní nádraží - pohled od jihu, Prostějov.jpg
Autor: xkomczax, Licence: CC BY 3.0
Vjezd na hlavní nádraží - pohled od jihu, Prostějov
PhDr. et ThLic. Metoděj Mičola.jpg
Autor: Drvmarek, Licence: CC BY-SA 4.0
PhDr. et ThLic. Metoděj Mičola, SDS
Radnice Nová Prostějov.JPG
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Národní dům, Prostějov.jpg
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kostel u Milosrdných.JPG
Autor: cs:User:Pernak, Licence: CC BY 2.5
Kostel sv. Jana Nepomuckého u Milosrdných (Prostějov - Czech Republic)
KAPLE-CMG.jpg
Autor: Daniel Ignác Trubač, Licence: CC BY-SA 4.0
kaple Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově
Kostel povyseni sv krize.jpg
Autor: Jan Vykopal, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Prostejov CoA CZ.png
Znak města Prostějov. Zlato-modře polcený štít, pravé pole červeně mřežované čtyřmi kosmými a pěti šilmými pruhy se zlatými šestihrotými hvězdičkami coby hřeby v místech křížení. V levém poli půl černé orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem.
Vila of Josef Kovarik in Prostejov.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí č. 5 v Prostějově z let 1910-1911 ve stylu moderny a secese, architekt: Emil Králík
Husův sbor - boční pohled, Prostějov.jpg
Husův sbor - boční pohled, Prostějov
VK Modranska Prostejov (CZE) (6511869805).jpg
Autor: Grzegorz Jereczek from Gdańsk, Poland, Licence: CC BY-SA 2.0
Atom Trefl Sopot vs VK Modranska Prostejov (CZE)
Prostějov - stará radnice.jpg
Prostějov - vstup do staré radnice z náměstí
Městské hradby, Prostějov.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Socha B. Smetany (Prostějov) 1.jpg
Autor: Vrrhaf, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Katastrální mapa Prostějova.png
Autor: J-a-a-p, Licence: CC BY-SA 3.0
Cadastral map of Prostějov
Sčítání obyvatelstva 2011, 589250 Prostějov, vzdělání.svg
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel obce Prostějov ve věku 15 a více let podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad