Protěž lesní

Protěž lesní
Protěž lesní (Gnaphalium sylvaticum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod	protěž (Gnaphalium)
Binomické jméno
Gnaphalium sylvaticum L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Protěž lesní (Gnaphalium sylvaticum, syn. Omalotheca sylvatica) je planě rostoucí rostlina nápadná svými našedlými lodyhami i listy, které si udržuje dlouho do podzimu. V přírodě České republiky je hojná hlavně od středních poloh do podhůří.

Rozšíření

Rostlina se vyskytuje jako původní druh téměř v celé Evropě (chybí pouze v nejsevernějších částech a řídce se vyskytuje na jihu) a dále na západní Sibiři, v okolí Kavkazu a ve Střední Asii. Je zavlečená na východě Severní Ameriky, Novém Zélandu i ruském Dálném východě. V ČR roste do nadmořské výšky 1200 m.

Ekologie

Druh vyrůstá na světlých místech v lesích, na loukách, pastvinách, mezích mezi polí a okolo komunikací. Vyžaduje suchou až mírně vlhkou a výživnou půdu s dostatkem humusu která může být hlinitá, písčitá i kamenitá, ale nesmí byt zásaditá. Rozšiřuje se oddenky a ochmýřenými semeny která roznáší vítr.

Popis

Až 60 cm vysoká, vytrvalá, šedoplstnatá rostlina rostoucí z rozvětveného oddenku. Společně s přímými nebo poléhavými a vystoupavými květnými lodyhami vyrůstají i mnohé nekvetoucí výběžky. Lodyha je hustě porostlá listy které jsou na líci lysé a na rubu šedoplstnaté a mají výraznou střední žilku. Celokrajné listy s krátkým řapíkem jsou podlouhle kopinaté, spodní jsou až 10 cm dlouhé a jen do 1 cm široké. Po lodyze směrem vzhůru jsou stále kratší a užší, až přejdou v čárkovité listeny.

Krátce stopkaté nebo přisedlé úbory, velké jen 0,6 cm, vyrůstají jednotlivě nebo po dvou až osmi z paždí listenů a bývají sestavené do klubíček nebo krátkých hroznů. Společně tak úbory, v počtu čtyřicet až osmdesát, tvoří husté květenství zabírající třetinu až dvě třetiny délky lodyhy.

Ve středu úboru jsou tři až čtyři oboupohlavné květy s pětilaločnou trubkovitou korunou. Po obvodě je asi sedmdesát samičích květů s úzce trubkovitou až vláknitou trojcípou korunou. Ve třech až čtyřech řadách rostoucí blanité listeny zvonkovitého nebo válcovitého zákrovu jsou kopinaté, světle zelené nebo nahnědlé. Rostliny kvetou v období července až října. Plody jsou podlouhlé žlutohnědé nažky, asi 1 mm dlouhé, které mají paprsčitý chmýr se štětinkami asi 3,5 mm dlouhými. Nažky si podržují klíčivost i pět let. Ploidie druhu je 2n = 56.

Druh je hodně variabilní v délce lodyh a jejich větvení, v délce listů a ochlupení, v počtech úborů a barvě jejich zákrovů i velikosti a tvaru květenství. Je průběžně rozlišováno několik variet které však mají malou taxonomickou hodnotu.

Možnost záměny

Protěž lesní je podobná protěži norské s kterou může i společně vyrůstat. Spolehlivým rozlišovacím znakem jsou čepele listů, u protěže lesní jsou jednožilné, kdežto u protěže norské troj až pětižilné.^[1][2][3][4]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu protěž lesní na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření protěže lesní v ČR