Protea repens

Protea repens
(c) Thijs nl, CC BY-SA 3.0 Protea repens - květenství
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	proteotvaré (Proteales)
Čeleď	proteovité (Proteaceae)
Rod	protea (Protea)
Binomické jméno
Protea repens (L.) L. 1771
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Protea repens je stálezelený keř, endemit rostoucí v jižní Africe, konkrétně v Jihoafrické republice v provinciích Západní a Východní Kapsko. Patří do rodu protea, jenž je s více než 100 druhy nedílnou součásti tamní specifické vegetační formace nazývané fynbos.

Vědecké jméno dal rostlině Carl Linné, jenž ji neviděl, ale popisoval podle náčrtu, který pořídil lékař a biolog Herman Boerhaave. Na obrázku byla rostlina zobrazena jen s velmi krátkým stonkem a Linné se domníval, že je to rostlina poléhavá nebo plazivá a dal ji jméno repens (česky plazivý). Rod Protea byl pro rozmanitost ve velikosti rostlin, barvě květů i způsobu růstu pojmenován podle řeckého boha Protea, proslulého mj. schopností měnit svou podobu.^[2][3][4]

Ekologie

Roste zejména na půdách tvořených tvrdými, silně kyselými pískovci obsahujících jen minimum živin. Je tolerantní k širokému spektru půdy, od těžké jílovité až po hluboký písek, potřebuje však stanoviště s plným osluněním. Při déletrvajícím poklesu teploty pod -4 °C bývá vážně poškozená, byly vyšlechtěny chladu více odolné kultivary. Její stanoviště se většinou nacházejí v oblastech se suchým, teplým létem a studenou (krátkodobě až pod 0 °C), deštivou zimou. Vyskytuje se na rovinatých planinách i horských svazích, kde vystupuje až do nadmořské výšky 1500 m. Doba kvetení se liší podle místa výskytu, na západě je klima ovlivňováno studeným Benguelským proudem a na východě naopak teplým Agulhaským proudem. V zimě kvetou v západní části areálu a v létě ve východní, v dobách blízkých období dešťů. Mívají také rozdílnou barvu listenů, od bílé po tmavě červenou.

Vyrůstá v oblastech, kde se vyskytují rozlehlé požáry. V blízkosti obvykle roste trávovitá vegetace která usychá, je náchylná k šíření ohně a obvykle v intervalech deseti až třiceti let zahoří. Protea repens je, obdobně jako většina druhů rodu Protea, přizpůsobena k přežívání požárů tím, že produkuje semena více způsoby. Jedná část semen bývá po dozrání průběžně rozesetá do půdy kde čekají na vyklíčení, druhá část je uzavřena v suchých květenstvích rostlin, které je uvolní až rostliny uhynou stářím nebo shoří. Požáry se vyskytují v pozdním létě nebo na podzim před obdobím dešťů, které semenům a následným semenáčům poskytnou dostatek vláhy aby dorostly do velikosti, při které přežijí následující horké a suché léto. Spálením okolní bylinné hmoty se navíc obohatí chudá půda o potřebné živiny.^[2][3][5]

Popis

Stálezelený, robustní keř se vzpřímenými větvemi rostoucími do výšky 2,5 až 4 m, ojediněle i 5 m, které vyrůstají z krátkého kmínku až 30 cm širokého. Lysé větve jsou porostlé střídavými, kožovitými listy, jejichž čepele bývají dlouhé 5 až 15 cm a široké 0,5 až 2 cm, čárkovité až obkopinaté, na bázi klínovité a na vrcholu okrouhlé, po obvodě jsou celokrajné a s téměř nerozlišitelnou svrchní a spodní stranou.

Na koncích větví vyrůstají podlouhlá až obkónická květenství velká 10 až 16 × 7 až 9 cm. Květenství je tvořeno nahuštěnými, poměrně drobnými, oboupohlavnými květy zvonkovitého tvaru s vysoko čnícími čnělkami. Květy jsou zvenčí chráněny víceřadým zákrovem s barevnými listeny, vnější jsou lepkavé, vejčité, špičaté a dlouhé 1 až 2 cm, vnitřní kopinaté, dlouhé 8 až 11 cm a jsou zbarveny zeleně, krémově, růžově až tmavě červeně. Květy mají nerozlišené okvětí tvořeno čtyřmi bílými lístky, tři jsou chlupaté a částečně srostlé, jeden je volný a lysý. Čtyři tyčinky nesoucí prašníky vespod přirůstají k okvětí. Pestík z jednoho plodolistu má svrchní semeník s jednou čnělku dlouhou 7 až 9 cm. Květy obsahují hodně nektaru a přitahují různé druhy hmyzu; opylovány jsou ale obvykle ptáky, nejčastěji dlouhoocasou cukernatkou kapskou (Promerops cafer) nebo různými strdimily (Nectarinidae). Květy také navštěvují mnozí brouci vrubouni a včely. Vůně květů není pro mnoho lidí libá.

Květ bývá otevřen po dobu šesti až osmi týdnů a vytvoří jediné semeno, drobnou chlupatou nažku, která v uzavřeném květenství ještě dozrává po dobu dalších sedmi měsíců. Některá květenství následně zralá semena uvolní a ta se větrem rozptýlí po okolí, většinou ale zůstávají květenství uzavřená a podržují si semena i po řadu let, často do doby až stářím uhynou nebo jsou spálena požárem. Mnoho semen bývá napadeno larvami různých druhů hmyzu, předpokládá se, že jen ve 20 % opylených květů se dochovají semena schopná reprodukce.^[2][3][5][6]

Rozmnožování

Rostliny lze množit výsevem semen nebo řízkováním. Speciálně vypěstované hybridy nebo kultivary se pro zachování získaných vlastností množí výhradně řízky. Ty se řežou z polovyzrálého dřeva větví na délku 6 až 10 cm a sázejí do skleníků se spodním vytápěním a mlžením, po zakořenění se počátkem deštivého období vysazují na trvalé stanoviště. Starší rostliny špatně snáší přesazování a jakékoliv narušení kořenů. Semena se vysévají do připravené půdy před obdobím dešťů a vyklíčí asi za tři až čtyři týdny. Rostliny začínají kvést ve stáří čtyř až pěti let, dožívají se průměrně 30 roků. Větve s odkvetlými květenstvími se zkracují, aby se podpořil růst nových a tím i násada květenství.^[3][5]

Význam

Protea repens patří k nejčastěji využívaným druhům v okrasném zahradnictví. Čerstvá květenství se používají jako řezané květiny a suchá pro suchou vazbu; dovážejí se i do České republiky. Tento druh byl jako prvý z rodu protea pěstován již roku 1774 v Královských botanických zahradách ve Velkém Londýně ve Velké Británii a v roce 1890 již byl žádanou ozdobou zahrad v Austrálii, na Novém Zélandu i ve spojených státech. Až do roku 1976 byl národní květinou Jihoafrické republiky. Pro domorodé obyvatelé jsou keře tradičním palivem pro otop i vaření. Z nektaru květů se varem získával hustý sirup užívaný k léčbě kašle a plicních neduhů.

Rostliny bývají během vlhkých a chladných letních měsíců napadány plísní Phytophthora camphora, která poškozuje kořeny a ty odumírají. Listy jsou kožovité a tvrdé, což je chrání před napadení hmyzem nebo býložravci.^[2][3][5]

Galerie

• 

  Starší porost

• 

  Obvyklá krajina

• 

  Pupen květenství

• 

  (c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0

  Květenství s netypickým zbarvením

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Protea repens na Wikimedia Commons
• Taxon Protea repens ve Wikidruzích