Proplastid

Osud plastidů může být v buňce různý, nahoře je proplastid, pod ním nejrůznější odvozené typy plastidů

Proplastid je nezralý plastid neschopný fotosyntézy, přítomný především v dělivých pletivech rostlin.[1]

Vývoj

Všechny plastidy v dané rostlině vznikají z linie proplastidů, které byly přítomny v zygotě (oplozeném vajíčku) – a tyto obvykle pochází od matky, protože dědičnost plastidů je u mnoha rostlin maternální. Proplastidy se dělí v meristémech rostliny, načež se specializují na jednotlivé druhy plastidů, jako je kupříkladu chloroplast či leukoplast.[2]

Popis

Naše znalost o proplastidech není příliš detailní, protože jsou malé a dají se zkoumat především elektronovým mikroskopem. Obsahují obvykle rudimenty tylakoidních membrán bez fotosyntetických barviv. Dále mohou být pozorovány různé invaginace membrán, ribozomy nebo škrobová zrna. Buňky apikálních meristémů obsahují asi 10–20 proplastidů, i když počty jsou jen přibližné. Metabolismus a transkripce v proplastidech je nízká, pravděpodobně se oba děje nastartují až poté, co se spustí proces diferenciace plastidu, k čemuž asistuje také jaderný genom.[2]

Reference

  1. Darling, David. The internet encyclopedia of science; "PROPLASTID" [online]. [cit. 2009-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-17. 
  2. a b Cell and Molecular Biology of Plastids. Příprava vydání BOCK, Ralph. [s.l.]: Springer, 2007. (Topics in Current Genetics; sv. 19). Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. ISBN 978-3-540-75375-9. Kapitola Plastid biogenesis and differentiation, s. 524.  Archivováno 1. 12. 2017 na Wayback Machine.

Média použitá na této stránce

Plastids types cs.svg
Plastids are responsible for photosynthesis, storage of products like starch and for the synthesis of many classes of molecules such as fatty acids and terpenes which are needed as cellular building blocks and/or for the function of the plant