Protourbánní horizont

Jako protourbánní horizont se nazývá období závěru starší doby bronzové (Reinecke BA3), kdy se rozvíjejí kultury, které se svým charakterem vzdáleně přibližují civilizacím tehdejšího Středomoří (mínojské a mykénské kultuře).[1]

Východní oblast protourbánního horizontu přestavuje tzv. otomasko-füzeszabonyský kulturní komplex rozkládající se na severu a východě Slovenska a severovýchodě Maďarska. Dále sem patří tzv. severopanonská inkrustovaná keramika (v Maďarsku označovaná názvem veszprémská kultura) rozšířená přibližně na území severozápadního Maďarska (s přesahem na jihozápadní Slovensko) a tzv. wieselburská kultura v okolí Neziderského jezera (taktéž zasahující až na jihozápadní Slovensko).

Odkazy

Reference

  1. ↑ SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Věteřovská kultura, s. 389. 

Literatura

  • PODBORSKÝ, Vladimír. Dějiny pravěku a rané doby dějinné. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 325 s. ISBN 80-210-4153-6.