Provincie Sevilla

Provincie Sevilla
Provincia de Sevilla
Provincie Sevilla – znak
znak
Provincie Sevilla – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoSevilla
Souřadnice
Rozloha14 036 km²
Časové pásmoUTC+01:00
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 957 210 (2023)
Hustota zalidnění139,4 obyv./km²
JazykAndaluská španělština
Národnostní složeníŠpanělé
Správa regionu
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Nadřazený celekAndalusie
Podřízené celky106 obcí
Zastoupení v kongresu:12 křesel
Zastoupení v senátu:4 křesla
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2ES-SE
NUTSES618
Oficiální webwww.dipusevilla.es
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Provincie Sevilla je jednou z 8 provincií španělského autonomního společenství Andalusie. Sousedící provincie jsou: Málaga, Cádiz, Huelva, Córdoba, Badajoz. Sevilla je čtvrtou největší provincií Španělska podle počtu obyvatel a i hlavním městem Andalusie.

Geografie

Hlavním vodním tokem protékajícím provincií je řeka Guadalquivir a jeho přítoky Genil a Guadaíra. Jinými důležitými řekami jsou Guadiana a Pinta. Sevillská provincie se většinou území rozkládá v nížině. Na sever provincie zasahuje pohoří Sierra Morena. Na hranici s provincií Huelva se nachází národní park Doñana.

Největším městem je Sevilla, další významná města jsou např. Dos Hermanas, Alcalá de Guadaíra, Utrera. Město Sevilla na jižním břehu ř. Guadalquivir je největším městem Andalusie a má v jejím rámci také největší HDP. Provincie Málaga (32,207 mil. €) a Cadiz (23,313 mil. €) jsou 2. a 3. za provincií Sevilla. Přístav Sevilla je v provincii hospodářsky nejdůležitější.

Se sousední provincií Huelva se dělí o Parque Nacional de Doñana. Leží zde též Přírodní park Sierra Norte de Sevilla, největší chráněné území v Andalusii (177,484 ha). Řeka Guadalquivir protíná provincii od východu k západu. Severní část provincie je převážně hornatá.

Sevilla má teplé středomořské klima s průměrnou roční teplotou 18.5 °C. Zimy bývají mírné, léta horká. Nejvyšší roční teploty v létě často překračují 40 °C, roční srážkový úhrn je cca 650 l/rok. Lokalita Écija je přezdívána „Andaluská smažicí pánev“ pro úmorná vedra. Écija he proslulá pěstování kukuřice.[zdroj?]

Demografie

Provincie má rozlohu 14 036 km²[1], počet obyvatel 1 957 210 (2023)[2], z nichž 40% žije přímo v Seville. Provincie má hustotu obyvatel 125,25/km² Tvoří ji 106 obcí.[3] Provincie Sevilla je 4. nejlidnatější provincií ve Španělsku a 1. v Andalusii.[2]

Vývoj populace

2005 1 813 908

2009 1 900 224

2013 1 942 155

2023 1 957 210

Největší obce

(Stav k 1. lednu 2023)

ObecPočet obyvatel
Sevilla684 164
Dos Hermanas138 981
Alcalá de Guadaíra76 547
Utrera51 718
Mairena de Aljarafe47 541
Écija39 530
Los Palacios y Villafranca38 698
La Rinconada40 162
Coria del Río30 887
Carmona29 551
Morón de la Frontera28 241
Lebrija27 727
Camas26 665
Tomares25 374
Mairena del Alcor24 125
San Juan de Aznalfarache22 472
Bormujos22 780
Marchena19 271
Arahal19 585
Lora del Río19 393
El Viso del Alcor19 265
Osuna17 818
Castilleja de la Cuesta17 536
Las Cabezas de San Juan16 546
La Algaba16 105

Rozdělení provincie

Existuje 20 soudních okresů/partidos judiciales se sídly v následujících obcích: Osuna, Cazalla de la Sierra, Sanlúcar la Mayor, Carmona, Lora del Río, Sevilla, Morón de la Frontera, Lebrija, Utrera, Écija, Alcalá de Guadaíra, Dos Hermanas, Marchena, Coria del Río , Estepa a Las Cabezas de San Juan

V souladu s katalogem, zpracovaným Radou pro turistiku a sport/la Consejería de Turismo y Deporte při Radě Andaluského společenství/de la Junta de Andalucía (nařízení ze dne 27. 3. 2003, kterým se schvaluje mapa andaluských regionů s účinkem na plánování turistických nabídek - podle hledisek územních, socioekonomických a demografických existuje v provincii Sevilla 9 regionů: El Aljarafe, Bajo Guadalquivir, Campiña de Carmona, Campiña de Morón y Marchena, Comarca Metropolitana de Sevilla, Comarca de Écija, Sierra Norte, Sierra Sur a Vega del Guadalquivir.

Paralelně s tímto rozdělením se také provincie Sevilla dělí na zemědělské regiony/comarcas agrícolas podle přírodních podmínek: je to 11 zemědělských regionů, které neodpovídají stejnojmenným regionům územním: Los Alcores, El Aljarafe, El Bajo Guadalquivir, La Campiña, El Corredor de la Plata, Comarca de Écija, Comarca de Estepa, Las Marismas, Sierra Sur, Sierra Norte, La Vega.[zdroj?]

Ekonomika

Sevilla je hlavním průmyslovým centrem v Andalusii. Je zde situován zejména zemědělsko potravinářský průmysl, který se soustředí na výrobu hovězího, ovčího, kozího a drůbežího masa a pěstování plodin pšenice, ječmene, rýže, kukuřice, cizrny a slunečnice.

Je zde situována největší průmyslová zóna v Andalusii, Polígono Isla Mayor v Dos Hermanas a je zde i letecký průmysl.

Je zde i přístav, který je jediným komerčním říčním přístavem ve Španělsku. Obsluhuje celou část západní Andalusie a část středního Španělska. A pro osobní přepravu je zde mezinárodní letiště Seville-San Paolo, které se nachází 3 km severovýchodně od města.

V prvním čtvrtletí 2023 bylo zde otevřeno ústředí španělské kosmické agentury. (španělsky: Agencia Espacial Española)

Významným zdrojem je i turistický ruch. Konkrétně město Sevilla je nejnavštěvovanějším městem Andalusie. V roce 2016 dorazilo do města víc než 2,5 miliónů turistů.

Historie

Království Sevilla (španělsky Reino de Sevilla) bylo územní korporací Kastilské koruny v dnešním Španělsku.

Království bylo založeno roku 1248, když král Ferdinand III. Svatý Kastilský dobyl během reconquisty islámsko-maurské království (Taifa) Sevilla. Jako křesťanské království bylo spojeno s Kastilskou korunou, s níž sdílelo další osudy. Když roku 1262 dobyl Alfons X. město Cádiz, bylo připojeno ke království Sevilla.

Spolu s královstvími Córdoba (1236), Jaén (1246) a Granada (1492) tvořila Sevilla „Čtyři království andaluská“ (cuatro reinos de Andalucía) Kastilské koruny. Během územní reformy ministra vnitra Francisca Javiera de Burgos došlo k novému územnímu rozdělení Španělska. Roku 1833 bylo království rozděleno na provincie Sevilla, Cádiz a Huelva, které tvoří spolu s provinciemi Granada, Almería, Málaga, Córdoba a Jaén historický region Andalusie, který je od roku 1982 jedním ze 17 autonomních společenství Španělska (Comunidad Autónoma).[zdroj?]

Znak provincie

Je tvořen modifikovaným znakem města, obklopeným "řetězem" znaků jednotlivých měst provincie. Znak představuje krále sv. Ferdinanda mezi svatými Isidorem a Leandrem. V patě štítu je rébus, který je dnes ve zlaté verzi na červeném listu také na vlajce města Sevilla.

Popis znaku: Francouzský štít s králem sv. Ferdinandem, provázeným sv. Isidorem a sv. Leandrem na pozadí gotické architektury. V patě písmena NO-DO a mezi nimi přadénko/madeja. Pole je modré, architektura zlatá, podlaha černo-stříbrně šachovaná. Pata je zelená, písmena i přadeno jsou zlatá. Kolem štítu je „medailon“, tvořený 10 štítky, které odpovídají zjednodušeným znakům (bez korunek) deseti soudních okresů: Écija: v modrém zlaté slunce, vše na štítku ve stříbrném poli; Osuna: ve zlatě hrad o třech věžích, provázený dvěma medvědy; Morón: v červeném stříbrný vzpínající se kůň s uzdou a sedlem; Marchena: v hlavě ve stříbře tři zkřížené šípy, dole korunovaný červený lev ve zlatě; Estepa: ve stříbře hrozen vína; Sanlúcar: slunce, vycházející za lesem a sloupy v modrém; Lora: ve stříbře zelený strom s černým kmenem (vavřín) pod korunou markýzů na hnědé půdě; Cazalla: ve zlatě nad modrou patou dvě holubice; Utrera: v hlavě dvakrát polcené dva olivovníky ve stříbře, mezi nimi přirozená věž ve zlatě, dole ve stříbře bílý kůň a černý býk proti sobě na mostě nad řekou, vše svých barev; Carmona: stříbrná hvězda v modrém, kolem bordura osmi kusů, střídavě zlaté pole s čv. lvem a čv. pole se zl. hradem. Klenot: otevřená král. koruna[4]. Používáno od r. 1938. Střední část odvozena od znaku města Sevilly. Písmena tvoří rébus – jde o nápis, který se čte "NO-madeja-DO", což zní podobně, jako "no me ha dejado", tj. „Ona (tj. Sevilla) mne neopustí”. Nápis připomíná, že Sevilla podporovala krále Alfonsa X. během vzpoury jeho syna Sancha.[zdroj?]

Znak titulárního království Sevilla představuje obraz trůnícího krále v modrém poli, lemovaném poli se znaky Kastilie a Leonu.[zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. Superficie y altimetría. www.ine.es [online]. Instituto Nacional de Estadística [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. 
  2. a b INE. Instituto Nacional de Estadística. INE [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. Gobierno de Espaňa. ssweb.seap.minhap.es [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. 
  4. Manual de Identidad Corporativa - Escudo [online]. Sevilla: Diputación de Sevilla [cit. 2015-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Escudo de la provincia de Sevilla.svg
Autor: HansenBCN, Licence: CC BY-SA 3.0
Escudo de la provincia de Sevilla, construido a la manera heráldica a partir del Manual de Identidad Corporativa sobre el escudo, de la Diputación de Sevilla (páginas 9 y 10): El Escudo de la Diputación Provincial de Sevilla se basa en el Escudo de la ciudad de Sevilla: las figuras de San Fernando, San Isidoro y San Leandro, enmarcadas en una arquitectura gótica, ocupan el primer cuartel; en la campaña, aparece el lema NO8DO. Al timbre, corona real abierta. Además, está rodeado de un collar formado de diez escudetes que representan a los municipios que fueron cabeza de partidos judiciales en la época de su creación (hacia 1927). Éstos , en sentido horario, son los siguientes: Carmona, Utrera, Cazalla de la Sierra, Lora del Río, Sanlúcar la Mayor, Estepa, Marchena, Morón de la Frontera, Osuna, Écija. Los esmaltes se fijan como sigue: En el cuerpo central, el fondo tras la arquitectura gótica será de color azul; la propia estructura arquitectónica será de color amarillo (oro); del mismo color será la corona del rey y el mundo que sostiene en la mano izquierda; la espada será de color plata (blanco). En cuanto a la vestimenta del rey, será roja la capa, sobre los hombros la capa es de armiño (blanco moteado en negro); blanca la túnica y dorada la pechera (que antes aparecía en blanco). El trono será de color oro (amarillo) y el respaldo será verde. El suelo, ajedrezado, en blanco y negro. San Isidoro: túnica roja bajo la cual hay un ropaje blanco;calzado blanco, báculo amarillo, libro blanco, mitra blanca por fuera y roja por dentro y estola amarilla, rostro y pelo de su color. Igual para San Leandro. En el extremo inferior del escudo los colores serán: amarillo (oro) la leyenda y verde el fondo. La bordadura de todo el cuerpo central será amarilla (oro). Acompaña el escudo un collar con escudetes representativos de los antiguos partidos judiciales (descritos en la página 11). Del escudete nº 10 (Écija) se ha interpetado el sobre campo de plata, un escudete de azur ... por una campo de azur y bordura de plata, acorde al diseño institucional del escudo y el blasón tradicional de Écija.
Flag of Diputacion de Sevilla Spain.svg
Autor: Apj (Taller de Heráldica y Vexilología in the Spanish Wikipedia ), Licence: CC BY-SA 4.0

Bandera de la Diputación de Sevilla (España).

  • La Bandera de la Diputación de Sevilla tiene una relación de 3/2 entre sus medidas máxima y mínima; es decir: A/B =3/2, siendo A el ancho y B el alto.
  • El color de la Bandera de la Diputación de Sevilla será el verde que se ha usado tradicionalmente: Pantone 3415 C.
  • La Bandera de la Diputación de Sevilla llevará en ambos lados y centrado, el Escudo de la Corporación.
  • Cuando la bandera mantenga la proporción 3/2, el eje mayor del Escudo se situará a una distancia A/2 de la vaina.
  • Cuando la Bandera de la Diputación sea cuadrada, el escudo también irá centrado, ocupando casi la totalidad de la misma.
[1]
Seville in Spain (plus Canarias).svg
Autor: TUBS Gallery, Licence: CC BY-SA 3.0
Location of province XY (see filename) in Spain