Provodínské kameny
| Provodínské kameny | |
|---|---|
 Provodínské kameny z hradu Jestřebí | |
| Nejvyšší bod | 419 m n. m. (Spící panna) |
| Nadřazená jednotka | Provodínská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Hradčanská pahorkatina Zahrádecká pahorkatina Jestřebská kotlina Českolipská kotlina[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | čedič, znělec, pískovec |
| Povodí | Ploučnice |
| Souřadnice | 50°37′49″ s. š., 14°36′32″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Provodínské kameny (německy Mikenhahner Steine) je geomorfologický podokrsek a souhrnný název pro skupinu sedmi neovulkanických vrcholů nalézajících se severně od obce Provodín v okrese Česká Lípa. Jednotlivé vrcholy vystupují výrazně nad okolní terén.
Vrcholy Provodínských kamenů
Jednotlivé vrcholy tvořené čedičem a znělcem jsou od severozápadu:
- Kraví hora (378 m)
- Puchavec (340 m)
- Michlův vrch (387 m)
- Spící panna (419 m)
- Štrausův vrch (376 m)
- Dlouhý vrch (405 m)
- Pitrův vrch (333 m)
Nejvyšší z kopců, Spící panna (dříve Lysá skála), je zároveň chráněn jako přírodní památka Provodínské kameny.[2] Kraví hora se do Provodínských kamenů počítá jen někdy,[3] ačkoli geomorfologicky do ní patří jednoznačně.
Provodínské kameny jako geomorfologický podokrsek tvoří centrální část okrsku Provodínská pahorkatina (dle Jaromíra Demka VIA–1A–4), který je částí Dokeské pahorkatiny.[4]
Přístup
Výchozími body pro návštěvu Provodínských kamenů je obec Provodín a jeho místní část Srní u České Lípy. Automobilem i vlakem (Trať 080 Česká Lípa – Bakov n.J.) se dá dopravit do obou sídel. Provodín a Srní spojuje modrá turistická stezka (Česká Lípa – Staré Splavy), v Horním Provodíně na ní navazuje zelená stezka (směr Hradčany) s odbočkou na Spící pannu, u Srní na ní navazuje žlutá stezka (směr Zahrádky). Územím též vede cyklostezka č. 3045.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 92.
- ↑ Máchův kraj [online]. Vyletnik.cz [cit. 2013-05-12]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Provodínské kameny na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Provodínské kameny z úpatí Dlouhého vrchu – zleva Kraví hora, Puchavec, Michlův vrch, Lysá skála, část Štrausova vrchu.
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Provodínské kameny z hradu Jestřebí – zleva Michlův vrch, Lysá skála, Štrausův vrch.
Rozcestník na katastru Provodín, část Horní Provodín, zelená s odbočkou na skály