Prunéřovský potok

Prunéřovský potok
Mezi Úbočím a Celnou
Mezi Úbočím a Celnou
Základní informace
Délka toku24,3 km
Plocha povodí53,8 km²
Průměrný průtok0,52 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-13-02-111
Pramen
k. ú. Výsluní, Česko
50°29′18,04″ s. š., 13°11′26,77″ v. d.
893 m n. m.
Ústí
do Ohře u Kadaně, Česko
50°22′51,98″ s. š., 13°14′53,7″ v. d.
280 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Ústecký kraj – okres Chomutov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prunéřovský potok je potok v Krušných horách v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Je dlouhý 24,3 km a rozloha povodí činí 53,8 km².[1] Pramení v katastrálním území Výsluní na jihovýchodním úbočí Komářího vrchu v nadmořské výšce 893 metrů na okraji přírodní rezervace Prameniště Chomutovky. Potok směřuje nejprve k jihovýchodu k Výsluní a vtéká do přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka. Potom dlouhým obloukem obtéká výběžek Lysé hory (875 m).

Severozápadně od Výsluní se na říčním kilometru 22,223 nachází Starý rybník s rozlohou 1,11 hektaru a objemem 11 130 m³.[2] Pod Celnou je potoční koryto přehrazeno jezem, z jehož nádrže se v minulosti přečerpávala voda pro zásobování vodní nádrže Křimov. Přečerpávací stanice není v provozu, ale zůstává zakonzervovaná.[3] Byla vybavena čtyřmi čerpadly, z nichž mohla pracovat až tři současně a jedno bylo záložní. Výkon jednotlivého čerpadla byl 60 l/s, při souběžném provozu dvou nebo tří čerpadel stoupl na 130 nebo 200 l/s.[4] Jez stojí na říčním kilometru 17,31 na břidlicovém a fylitovém podloží a jeho těleso je z betonu prokládaného místním lomovým kamenem. Koruna jezu vysokého 4,37 m se nachází v nadmořské výšce 692 m a užitkový objem nádrže je 4 898 m³. Objem stálého nadržení je 250 m³.[4]

Pod Celnou se potok obrací na jihozápad a úzkým skalnatým údolím s četnými peřejemi stéká k úpatí Krušných hor. V Nové Vísce opouští hranice přírodního parku a voda z potoka napájí tamní koupaliště. Pod vesnicí potok vtéká do umělého koryta,[5] kterým pokračuje podél severní strany prunéřovských elektráren. Za nimi se stáčí na jih a po několika kilometrech se na západním okraji Kadaně v nadmořské výšce 280 metrů. vlévá zleva do vodní nádrže Kadaň na řece Ohři.

Zejména v horní části toku Prunéřovský potok přijímá řadu drobných přítoků. Nad jezem u Celné se do něj zleva vlévá Šebestiánka, od Výsluní u Sobětic přitéká zprava Výslunský potok, u Úbočí Zvonící potok, pod Úbočím Třebíšský potok a u bývalého Prunéřova přitéká umělým korytem Trnitý potok. Pod Kýšovicemi do potoka zprava ústí krátký bezejmenný přítok, na kterém se nachází Kýšovický vodopád.

Hydrologický režim

Plocha povodí nad jezem v Celné činí 18,931 km² a průměrné roční množství srážek v něm dosahuje 800 mm. Charakter průtoku odvozený podle údajů z let 1631–1960 shrnují tabulky.[4]

M-denní průtoky v Celné[4]
M [dní]Q30Q60Q90Q120Q150Q180Q270Q355Q364
Q [l/s]66140628323219616077329
N-leté průtoky v Celné[4]
N-leté průtokyQ1Q5Q10Q25Q50Q100
Q [m³/s]6,09,611,115,119,727,9

Reference

  1. ↑ VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 226. 
  2. ↑ Dosavadní malé vodní nádrže Povodí Ohře (mimo ZVHS) [online]. Povodí Ohře [cit. 2018-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-10. 
  3. ↑ Povodí Ohře Chomutov. Přehrady Povodí Ohře [online]. Chomutov: Povodí Ohře Chomutov, 2010 [cit. 2015-02-08]. Kapitola Křimov, s. 22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  4. ↑ a b c d e Významná vodohospodářská díla povodí Ohře. Praha: Povodí Ohře ve Státním zemědělském nakladatelství, 1986. 144 s. Kapitola Celná – přečerpávací stanice a přivaděč do údolní nádrže Křímov, s. 62. 
  5. ↑ ŠTEFÁNEK, Stanislav. Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska. Praha: Baset, 2008. 744 s. ISBN 978-80-7340-105-4. Kapitola Prunéřovský potok, s. 497–498. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Prunéřovský potok.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Prunéřovský potok mezi Úbočím a Celnou