Pruské království

Pruské království
Königreich Preußen
17011918
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Preußenlied (hymna),
Heil dir im Siegerkranz (národní a císařská hymna)
Motto: Gott mit uns („Bůh s námi“)
geografie
Mapa
Pruské království během největšího rozsahu, při vzniku Německého císařství (1871)
rozloha:
348 779 km² (roku 1910)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
40 169 219 (roku 1910)
národnostní složení:
státní útvar
Německý spolekNěmecký spolek Německý spolek (18151866)
Severoněmecký spolekSeveroněmecký spolek Severoněmecký spolek (18661871)
Německá říšeNěmecká říše Německá říše (18711918)
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Svatá říše římskáSvatá říše římská
Polsko-litevská uniePolsko-litevská unie
Pruské vévodstvíPruské vévodství
Braniborsko-PruskoBraniborsko-Prusko
Královské PruskoKrálovské Prusko
Braniborsko-ansbašské markrabstvíBraniborsko-ansbašské markrabství
Braniborsko-kulmbašské markrabstvíBraniborsko-kulmbašské markrabství
Svobodné město GdaňskSvobodné město Gdaňsk
Švédské PomořanskoŠvédské Pomořansko
Hesenské kurfiřtstvíHesenské kurfiřtství
Svobodné město FrankfurtSvobodné město Frankfurt
Nasavské vévodstvíNasavské vévodství
Hannoverské královstvíHannoverské království
Holštýnské vévodstvíHolštýnské vévodství
Šlesvické vévodstvíŠlesvické vévodství
Sasko-lauenburské vévodstvíSasko-lauenburské vévodství
slezská knížectvíslezská knížectví
následující:
Svobodný stát PruskoSvobodný stát Prusko
Svobodné město GdaňskSvobodné město Gdaňsk
Druhá Polská republikaDruhá Polská republika
Výmarská republikaVýmarská republika
DánskoDánsko
LitvaLitva

Pruské království (německy Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918. Během slezských válek a dělení Polska se podařilo pruským králům získat rozsáhlé území, které v dalších letech nadále rozšiřovali. Po Vídeňském kongresu se stalo součástí Německého spolku. Od roku 1871 do porážky Německa v první světové válce bylo Pruské království vůdčím státem Německého císařství, jehož bylo součástí. V rámci Německého císařství mělo Prusko zcela výjimečné postavení jak ve vedení, obyvatelstvu nebo rozloze.

Dějiny pruského království

Pruské království vzniklo v roce 1701 a zaniklo v roce 1918, trvalo tedy přes 200 let, během této doby se stalo jedním z nejmocnějších států v Evropě.

Vznik pruského království

Podrobnější informace naleznete v článcích Braniborsko-Prusko a Pruský král.

18. ledna 1701 se syn Fridricha Viléma, braniborský kurfiřt a pruský vévoda Fridrich III. prohlásil v Königsbergu, se svolením polského krále a římskoněmeckého císaře, králem v Prusku“ jako Fridrich I., čímž založil později velice mocné Pruské království. Ve stejný den byl také spolu se svou ženou korunován králem. Korunovaci předcházelo založení Řádu Černé orlice. 18. ledna 1701 Fridrich III. byl v okázalé ceremonii korunován v Královci (Königsbergu), při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat.[1] V rámci obtížně akceptovaného kompromisu se tedy stal suverénním panovníkem pouze v územích nepatřících do Svaté říše římské. Císařský souhlas získal korunním traktátem 16. listopadu 1700 za závazek poskytnutí osmitisícového vojska pro válku o španělské dědictví, čímž dostál uznání císaře povýšení Pruského vévodství, které jako suverénní území nepatřilo do římsko-německé říše, na království.

Fridrich I., první pruský král

Příčiny tohoto činu lze najít ve výbojné politice braniborských kurfiřtů, již byli zároveň pruskými vévody. Jejich mocenskému vzestupu stály v cestě nepřátelské rody, které většinou získaly v tu dobu královské tituly, čímž dosáhly významného úspěchu. Právě na přelomu 17. a 18. století získala severoněmecká Hannoverská dynastie následnictví Spojeného království, jehož králi se v roce 1714 skutečně stali. Další soupeř, tentokrát z vlivného rodu Wettinů, saský kurfiřt Fridrich August I. Silný získal roku 1697 titul polského krále, takže se královský titul stával pro Prusko (Braniborsko-Prusko) čím dál více otázkou prestiže. Problémem bylo jak jej získat.

Získání cizího královského titulu bylo nepravděpodobné, stejně tak jako že by císař povýšil braniborské markrabství na království, a tak zbylo jen Prusko resp. pruské vévodství. Jak již bylo uvedeno, Hohenzollerny držená část Pruska byla vévodstvím, a byla také jedinou jejich významnou državou mimo Svatou říši římskou. Ovšem území, k němuž se symbolicky mohl královský titul v Prusku vázat, a to takzvané „královské Prusko“, ovládalo Polské království, a tak se kurfiřt a vévoda Fridrich III. nemohl jen tak prohlásit pruským králem. V rámci obtížně akceptovaného kompromisu s římskoněmeckým císařem a polským králem se tedy prohlásil „králem v Prusku“ (König in Preußen). Pruské království ve své počáteční podobě tedy de facto představovalo území původního pruského vévodství. Jeho následný růst a připojení území „královského Pruska“ však na sebe nenechalo dlouho čekat.

Územní růst pruského království

Územní růst Pruska

Pruské království čím dál více sílilo a tak ve slezských válkách v letech 17401745 získalo od Habsburské monarchie většinu Slezska i s původně českým Kladskem. Tento zisk pak dokázalo ubránit v další sedmileté válce, kde bojovalo proti koalici Habsburské monarchie, Francie a Ruska. To byl počátek mocenského vzestupu Pruska, které se stalo jedním z nejdůležitějších evropských států. V této době vytvořilo Prusko nejen skvěle vycvičenou armádu, ale také efektivní úřednický aparát.

V letech 17721795 se Pruské království zúčastnilo trojího dělení Polska a získalo tak rozsáhlá území na východě, mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tzv. Prusy královské (pozdější Západní Prusko), což mělo za formální důsledek znovusjednocení Pruska a nárok na oprávněný titul pruského krále. A jelikož se tedy situace vyměnily a polský král se stal de facto závislým panovníkem, změnil tehdejší „král v Prusku“ Fridrich II. Veliký svůj titul a začal se tituloval (jak je běžné) jako „pruský král“ (König von Preußen).

Během trojího dělení Polska získalo Prusko kromě královského Pruska také tyto území: Varmii, Chelmiňsko, Notečsko - Netzedistrikt, Velkopolsko, Kujavsko, Siradzko, Leczycko část Podlesí, a západní a severní Mazovsko včetně Varšavy), kde pak postupně vznikly provincie Západní Prusko, Nové Východní Prusko a Jižní Prusko.

Za vlády kurfiřta Fridricha Viléma IV. (pruský král Fridrich Vilém III.) v roce 1806, bylo do pruského království včleněno Braniborské kurfiřtství, čímž skončila reálná unie Braniborska a Pruska.

Prusko a napoleonské války

Podrobnější informace naleznete v článcích Napoleonské války a Vídeňský kongres.
Pruské království po roce 1818
Karte Deutsches Reich, Verwaltungsgliederung 1900-01-01.png

V období napoleonských válek ztratilo Prusko v bojích proti Napoleonovi a jeho spojencům, rozsáhlá území na západě i východě, což si však po porážce Francie vykompenzovalo na Vídeňském kongrese, kde získalo západní část varšavského knížectví, na níž vzniklo velkovévodství a později pouze provincie Poznaňsko, severní polovinu Saska včetně Dolní Lužice a severovýchodní poloviny Horní Lužice, celé Porýní a Vestfálsko.

Dále získalo od Švédska smlouvou ze 4. června 1815 severní část Předního Pomořanska včetně Rujány. 8. června 1815 pak Prusko spolu s Rakouskem a ostatními německými státy vytvořilo Německý spolek, k němuž však nepatřily jeho 3 nejvýchodnější provincie Poznaňsko, Západní Prusko a Východní Prusko.

Další územní růst Pruského království

Podrobnější informace naleznete v článku Prusko-rakouská válka.
(c) Bundesarchiv, Bild 183-R29818 / CC-BY-SA 3.0
Pruský ministerský předseda Otto von Bismarck

Pruské království bylo roku 1851 poraženo Dánskem v prusko-dánské válce (1848–1851), v níž chtělo Prusko ovládnout Dánskem kontrolované Šlesvicko s početnou německou menšinou. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením Londýnského protokolu z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva.

Důsledkem byla následující německo-dánská válka roku 1864 pak Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovalo proti Dánsku, které chtělo oddělit jím ovládané Holštýnsko a Lauenbursko od Německého spolku (Dánský král byl v rámci personální unie také vévodou Šlesvicka-Holštýnska, ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího Šlesvicka členem Německého spolku) a začlenit je do Dánska. V této válce bylo Dánsko poraženo, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským kondominiem, Holštýnsko získalo Rakousko a Lauenbursko s titulem vévodství Prusko.

Spor s Rakouskem o vedoucí úlohu v Německém spolku a o Šlesvicko-Holštýnsko pak vedl roku 1866 k prusko-rakouské válce, v níž bylo Rakousko a jeho spojenci poraženi. Prusko pak kromě anexe celého Šlesvicka-Holštýnska anektovalo rozsáhlá území rakouských spojenců Hannoverského království, kurfiřtství Hesenského a vévodství Nasavského.

V anexi dalšího rakouského spojence království Saského mu zabránilo negativní stanovisko Rakouska a Francie, a Sasko bylo postiženo „pouze“ vysokými reparacemi. Další rakouští spojenci království Bavorské a velkovévodství Hesenské musely postoupit Prusku menší okrajová území. Na získaných územích poté Prusko vytvořilo provincie Hannoversko, Hesensko-Nasavsko a Šlesvicko-Holštýnsko.

Prusko se pak stalo zakládajícím spolkovým státem Severoněmeckého spolku, který byl pod jeho hegemonií a v němž mu patřila většina území. Až do konce první světové války si podrželo stejný rozsah.

Pruské království vedoucím státem Německého císařství

Podrobnější informace naleznete v článcích Prusko-francouzská válka a Německé císařství.
Politická mapa Pruska (před rokem 1905)

V letech 18701871 Pruské království bojovalo po boku dalších německých států proti Francii v prusko-francouzské válce, kterou vyhrálo. V důsledku vítězství se 18. ledna 1871 stalo největší a vůdčí spolkovou zemí nově založeného Německého císařství s oficiálním názvem Německá říše.

V rámci Německého císařství mělo Pruské království (opět) hegemonii, jež byla zaručena již tím, že podle ústavy byl pruský král dědičnými předseda (německé říše) majícími titul německého císaře, zároveň byl i pruský ministerský předseda německým spolkovým kancléřem, takže mezi Pruskem a Německým císařstvím byla takzvaná reálná unie.[2]

Zánik pruského království

Velký znak království (18731918)

V důsledku německé porážky v první světové válce se v listopadu 1918 úplně vyčerpané Německo vzdalo. Následně vypukla v Berlíně, takzvaná listopadová či německá revoluce, jež se rozšířila po celém Německém císařství. Jejím důsledkem bylo, že byly zrušeny či padly všechny německé monarchie včetně Německého císařství a samotného pruského království. A právě po převratu z 9. listopadu 1918, v němž se vyznamenali i pruští důstojníci a jenž se stal koncem monarchie, pojal císař Vilém II. v posledním okamžiku v rámci Německa státoprávně nerealizovatelnou, ale z historického hlediska správnou myšlenku vzdát se císařského titulu, nikoliv ale pruské koruny. Nakonec se ale pod tlakem událostí vzdal obou, čímž ukončil pětisetleté panování Hohenzollernů v Braniborsku, třísetletého v Prusku a padesátiletého v Německu.

A tak po pádu monarchie roku 1918, v rámci Výmarské republiky vznikl Svobodný stát Prusko (Freistaat Preussen). V důsledku Versailleského míru ztratilo Prusko rozsáhlá území na východě, severu a západě, tj. ve prospěch Belgie, Dánska, Polska, Litvy a Československa.[3] Paradoxní je, že 30 let po svrhnutí monarchie v Prusku byl bývalý silný pruský stát rozhodnutím spojenecké kontrolní komise zcela zrušen.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Prussia na anglické Wikipedii.

  1. Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0
  2. Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3
  3. Clark, Christopher (2006): Iron Kingdom: The Rise and Downfall of Prussia, 1600–1947. ISBN 0-7139-9466-5
  4. Německá revoluce 1918–1919 - Sebastian Haffner, vydalo Brno Books, 1998, ISBN 80-85914-62-X

Literatura

  • CLARK, Christopher. Prusko : vzestup a pád železného království. Praha: Beta-Dobrovský, 2008. ISBN 978-80-7306-357-3. 
  • RICHTER, Karel. Třeba i železem a krví: prusko-rakouské války 1740-1866. Praha: Epocha, 2007. ISBN 978-80-87027-29-5. 
  • MÜLLER, Helmut; KRIEGEREM, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna. Dějiny Německa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-188-3. 
  • SCHOEPS, Hans-Joachim. Dějiny Pruska. 80-86379-59-0: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Germany (3-2 aspect ratio).svg
Flag of Germany with a 3:2 ratio, instead of 3:5. The 3:2 version was used by the German Confederation and the Weimar Republic. See Flags of the World for more information.
Flag of Germany (1867–1918).svg
Bundesflagge und Handelsflagge des Norddeutschen Bundes (1866-1871) und Reichsflagge des Deutschen Reiches (1871-1918)
Flag of Hanover 1837-1866.svg
Autor: User:Kalan, User:F l a n k e r (crown), Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of Hanover during 1837—1866.
Merchant Ensign of Holstein-Gottorp (Lions sinister).svg
Merchant Ensign of the Ducal part of Slesvig-Holstein. (Slesvig-Holstein-Gottorp)
War ensign of the German Empire Navy 1848-1852.svg
War Flag on ships of the German Empire 1848/1849, the Reichsflotte Navy (2:3)
Deutscher Bund.svg
(c) ziegelbrenner, CC-BY-SA-3.0
Karte des Deutschen Bundes 1815–1866 / Map of German Confederation 1815–1866
Hohenzollern banner.svg
Banner of the Arms of the House of Hohenzollern
Karte Deutsches Reich, Verwaltungsgliederung 1900-01-01.png
Autor: Maximilian Dörrbecker (Chumwa), Licence: CC BY-SA 2.0
Administrative Map of the German Empire as of January 1st, 1900
Flag of Poland (1928–1980).svg
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from 1928 to 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Germany (1867–1919).svg
Bundesflagge und Handelsflagge des Norddeutschen Bundes (1866-1871) und Reichsflagge des Deutschen Reiches (1871-1918)
Flag of Ducal Prussia.svg
Flag of Ducal Prussia
Flag of Prussia (1466-1772) Lob.svg
Autor: Лобачев Владимир, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Royal (Polish-Lithuanian) Prussia (1466-1772)
Flag of Prussia (1918–1933).svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape., Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of the Free State of Prussia (1918–1933).
Map-NDB.svg
Autor: User:52 Pickup, Licence: CC BY-SA 2.5
The North German Confederation / Norddeutscher Bund (1867–1871) in red. The states that would join the confederation and form the German Empire are in orange. Alsace-Lorraine, the territory annexed from France following the Franco-Prussian War of 1871, is in a paler orange.
Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)
Coat of arms of Prussia.svg

Prussian Eagle in the era of Wilhelm II.
Prussia (political map before 1905).jpg
Kingdom of Prussia and its provinces around 1900
Map-DB-PrussiaProvs-1818.svg
Autor: User:52 Pickup, Licence: CC BY-SA 2.5
The Kingdom of Prussia at the time of the formation of the German Confederation (1818) - with provincial borders.
Naval Ensign of Sweden.svg
Autor: User: David Newton, Licence: CC-BY-SA-3.0
Swedish war flag and naval ensign ↑

Adoption: Dates back to the mid-1600s. Described in law on November 6, 1663. Current design: June 22, 1906

Design: Blue with a yellow Scandinavian cross that extends to the edges of the flag. Overall ratio, including the tails, is 1:2
Deutsches Reich (1871-1918)-de.svg
Autor: ziegelbrenner, Licence: CC-BY-SA-3.0
Karte des Deutschen Reiches 1871–1918 / Map of German Reich 1871–1918
Bundesarchiv Bild 183-R29818, Otto von Bismarck.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-R29818 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní. Info non-talk.svg
Otto von Bismarck

Otto Fürst von Bismarck-Schönhausen preußisch-deutscher Staatsmann, geb. 1.4.1815 Schönhausen, gest. 30.7.1898 Friedrichsruh. 1862 wurde er zum preußischen Ministerpräsidenten und Außenminister berufen, ab 1867 zum Kanzler des Norddeutschen Bundes. Von 1871 bis 1890 war er Reichskanzler des am 18.1.1871 von ihm gegründeten Deutschen Kaiserreichs. Bismarck in Kürassieruniform im Kriegsjahr 1870. 1344-30

[Porträt]

Abgebildete Personen:

Pabellon de Brandeburgo (c. 1684).svg
Autor: Durero, Licence: CC BY-SA 4.0
Ensign of Brandenburg Navy circa 1684. Drawing based on Die kurbrandenburgische Flotte (1684).
Acprussiamap2.gif
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Flag of Schleswig.svg
Flag of the city of Schleswig and Flag of Chemnitz
Banner of the Duchy of Silesia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Duchy of Silesia (16th century - 17th century)
Coat of Arms of the Kingdom of Prussia 1873-1918.svg
Autor: Glasshouse, using elements by Sodacan, Katepanomegas and Regicollis, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of the Kingdom of Prussia 1873-1918
Prussia in the German Reich (1871).svg
Autor: Milenioscuro, Licence: CC BY-SA 3.0
Locator map of Prussia in the German Empire
Royal Banner of Stanisław II of Poland.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape., Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Banner of Stanisław II of Poland.