Pruská křížová výprava
Pruská křížová výprava bylo ve 13. století rozsáhlé vojenské tažení do Pobaltí s cílem dobýt, christianizovat a kolonizovat dosud pohanské Prusy, jehož se účastnil s podporou evropských států, panovníků a šlechty zejména Řád německých rytířů, vojenský rytířský řád založený během křížových výprav ve Svaté zemi. Němečtí rytíři byli tentokrát úspěšní, podařilo se jim dobýt celé Prusko a založit mocný státní útvar. Německé rytíře rovněž podpořil výpravou také český král Přemysl Otakar II., který později na pruském území založil nové město Königsberg (Královec, tj. dnešní Kaliningrad).
Předchozí události
Neúspěšné pokusy o pokřesťanštění Prusů
Pobaltští Prusové, etnikum příbuzné Litevcům a Lotyšům, obývali málo rozvinuté lesnaté a špatně přístupné bažinaté oblasti západního Pobaltí. Na rozdíl od velké části Evropy nadále v kmenových společenstvích a praktikovali původní „pohanské“ náboženství a pokusy o jejich poklidné pokřesťanštění za pomoci misií byly opakovaně neúspěšné.
Roku 997 jim padl dokonce za oběť tehdejší pražský biskup Vojtěch z rodu Slavníkovců, který se k nim vypravil hlásat evangelium a křtít pohany. Součástí takovéto činnosti bylo také mýcení pohanské modloslužby, nerespektování náboženských praktik a zvyklostí, a tak Vojtěch při své misii nechával vyvracet i uctívané posvátné duby. V posvátném háji Kunterna, do něhož byl lidem vstup zakázán, byl 23. dubna 997 Vojtěch při své bohoslužbě zadržen a posléze Prusy rituálně popraven.
Nájezdy Prusů a výzva k výpravě
Baltští Prusové byli nejen vyznavači starých pohanských kultů (podobně jako polabští Slované, kteří byli obdobně porobeni a asimilováni o něco dříve), ale také ze svého území mnohokrát pořádali vojenské nájezdy proti sousedním (křesťanským) zemím. Při těch největších nájezdech bylo vypleněno velké množství církevního majetku a mnoho církevních staveb zničeno.
V roce 1193 proto vyzval papež Celestýn III. církevní vojenské organizace, zejména Řád německých rytířů a Řád mečových bratří, k boji proti nevěřícím v Pobaltí, dosud odmítající přijmout křesťanství. Němečtí rytíři s výzvou otáleli, neboť byli ještě stále plně zaměstnáni bojem s muslimy ve Svaté zemi a s pohany v Sedmihradsku. Výzvu přijali teprve až poté, co byli pro své pokusy o vymanění se z vlivu panovníka vyhnáni z Uherska.
Křížová výprava proti Prusům
Příchod německých rytířů do Chelmiňska
Na přelomu let 1225 a 1226 pozval kníže Konrád Mazovský německé rytíře do Polska a jako odměnou jim za ochranu prusko-mazovského pohraničí nabídl za državu chełmiňsko (oblast kolem města Chełmno), ale pouze při zachování knížecí svrchovanosti nad tímto územím. Řád se v této oblasti usadil a odtud jeho vojska pokračovala v taženích na území Prusů.
Konrád byl rozhodnut získat pomoc od německých rytířů při obraně území, které se mu nedařilo ochránit před Prusy, ale řád se jako v případě Sedmihradska usídlil v dobytých zemích natrvalo a na něj začal zvát německé kolonisty. Své poslání hodlal dále plnit ve formě nabytí dalších územních zisků pro své potřeby, a to pokud možno vymaněním se ze světské svrchovanosti. Řád tedy zanedlouho začal významněji zasahovat do evropské politiky a byl pod církevní ochranou, podporován papeži, císaři a některými evropskými panovnickými dvory. Císař Fridrich II. ve tzv. Zlaté bule z Rimini z roku 1226 udělil německým rytířům právo si pro sebe uzurpovat východní země (mimo jiné udělil velmistrům řádu privilegium užívat zlatě zdobený kříž s erbem říšského orla uprostřed, který řád používá dosud). Roku 1234 na základě zfalšovaného rukopisu (tzv. krušvický falsifikát) papež Řehoř IX. přiznal řádu svrchovanost na územích knížete Konráda Mazovského.
Tažení německých rytířů
Prvním cílem křižácké ofenzívy se stal kmen Pamedė (Pomesania). S pomocí oddílů polských knížat byli Prusové poraženi v bitvě na řece Sigurně roku 1234 a do roku 1236 bylo celé jejich území podrobeno řádovému panství. Roku 1235 přestoupila k německým rytířům většina členů Řádu dobřínských rytířů, menší rytířské organizace původně založené Konrádem Mazovským za účelem ochrany pohraničí. Tento řád pojmenovaný podle Dobřína, svého hlavního řádového sídla, však trpěl delší dobu pro nedostatek členů a svou úlohu nemohl plnit dostatečně. Roku 1237 se Řád německých rytířů spojil s Řádem mečových bratří, operujícím v Livonsku (území dnešního Lotyšska a Estonska). Pruské území tak padlo do kleští a řád dobýval jedno pruské území za druhým a tamní obyvatelstvo přivádělo na novou víru za pomoci útlaku a násilí. V roce 1240 němečtí rytíři dobyli Varmii a části kmenových území Notangů a Bartů. Roku 1242 postup řádu přerušilo první povstání pruských kmenů.
Výprava českého krále Přemysla Otakara II.
V letech 1254–1255 se pruské křížové výpravy zúčastnil také český král Přemysl Otakar II. s úmyslem rozšířit své panství a vliv severovýchodním směrem. Jeho pokus o rozšíření křesťanství a přemyslovské moci v Pobaltí se nesetkal s výraznějšími úspěchy. Rozhodující bitva mezi pohanskými Prusy a vojsky Přemysla se odehrála v roce 1255 v bitvě u Rudavy. V ní Přemysl Otakar II. rozdrtil poslední zbytky odporu pruského kmene Sembů. Po tomto vítězství nechal založit město Královec (německy Königsberg, tj. dnešní Kaliningrad). Touto bitvou skončila první česká křížová výprava do Pobaltí.
Povstání Prusů a další výboje řádu
Nedůkladná narychlo provedená christianizace Prusů se nesetkala s okamžitým úspěchem. Pohanství Prusů nezaniklo hned, ale stmelilo se s křesťanstvím v synkretismus a poslední zbytky pohanské víry a pohanských praktik vymizely až v 16. století, kdy je potlačovali luteráni.
Řád německých rytířů pokračoval i nadále ve svých výbojích proti pohanům a tentokrát svou pozornost plně upřel na nedaleké území Žmudi, obývané kmeny Žemaitů a nacházejícím se zhruba mezi oběma řádovými státy, německým a livonským. V bitvě u Durbeského jezera dne 13. července 1260 byli němečtí rytíři spolu se Švédy, Dány a livonskými rytíři Žemaity poraženi. Tímto skončila neporazitelnost řádových vojsk a v letech 1260–1274 probíhalo na území řádu již v pořadí druhé pruské povstání s přívlastkem velké. V jeho čele stanul pruský povstalec Herkus Monte, později v moderní době oceňován jako národní hrdina, vlastenec a bojovník proti nadvládě řádu. Původně jen s malou ozbrojenou skupinou se mu podařilo vyvolat povstání, které se rozšířilo na celé území řádu. Povstání výrazně podporoval také pomořanský vévoda Swantopolk II., neboť řád mimo jiné zasahoval i do dynastických sporů o trůn v sousedním Pomořansku a to ve prospěch Swantopolkových bratrů.
Zánik pruského etnika
Řádu se nakonec podařilo povstání potlačit a Prusové byli zčásti vyhubeni, zbylí pozvolna asimilováni a poněmčeni (germanizováni). Prusko spravované řádem bylo postupně přeměněno v německé území, když bylo domorodé baltské etnikum Prusů vytlačeno a postupně nahrazeno novým německým obyvatelstvem (kolonisty) hovořícím němčinou. Od 14. století se dochovaly i nemnohé písemné památky pruského jazyka, jehož nejrozsáhlejším svědectvím je překlad Lutherova katechismu do pruštiny, vydaný roku 1561 v Královci. Pruština definitivně vymizela na sklonku 17. století.
Související články
- Prusové
- Křížové výpravy
- Livonská křížová výprava
- Venedská křížová výprava
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pruská křížová výprava na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: J a1, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of Kazimierz, duke of Pomerania - Szczecin in battle of Grunwald (1410)
Autor: J a1, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of knights from Braunschweig in battle of Grunwald (1410) identical in appearance with the former coat of arms of Thuringia.
(c) I, Renata3, CC BY-SA 3.0
Map of Prussian clans during the 13th century. Areas shaded in grey reached further south than shown on this map. Prussian clans of Galindians, Sudovians, Sasna and Lubavia as well as Kulmerland had become subjected to numerous incursions and conquests by recently arriving Slavs.
Autor: S. Bollmann, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the monastic state of the Teutonic Knights, 1260
Autor: Samhanin & Havsjö (change the color of the 'Royal banner of the Kingdom of Bohemia.svg'), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner of the Kingdom of Bohemia (1305)
Autor: Poznaniak, Licence: CC BY-SA 2.5
Chorągiew księcia mazowieckiego Siemowita z okresu bitwy pod Grunwaldem, 1410
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the Lordship of Regenstein (Reinstein)
Wappen von Anhalt
Coat of Arms of the former German district of Querfurt
English: Heraldic flag (banner of arms) of the House of Ascania as counts of Ballenstedt (originally) and dukes of Saxony.
Flag of Normandy
Flag of the State of the Teutonic Order
A kneeling knight with his horse before setting off on the crusades. His servant leaning over the turret with his masters helmet.From the Westminster Psalter, BL Royal MS 2 A xxii f. 220
Banner of Kingdom of Poland in the 14th century
A seal of Duke Premislaus II from 1290 shows the ruler holding a banner emblazoned with a crowned eagle. During the reign of King Ladislaus (r. 1320–1333), the red cloth with the White Eagle was established as the royal banner. The orientation of the eagle on the banner varied; its head could point either upwards or towards the hoist.
Calatrava Cross
Autor: Tom Lemmens, Licence: CC0
Generic flag of Flanders. If you require the flag of the Flemish community or region (Belgian governments), please use the official flag.
Autor: Sir Iain, Licence: CC BY-SA 4.0
Banner of Arms of Schwarzburg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Margraviate of Moravia
Autor: Artemis Andromeda, Licence: CC BY-SA 4.0
White fleur-de-lis within a white shield
Autor: Damien, Licence: CC BY-SA 2.0
st_petersburg_2018_artillery_museum_medieval_fresco_rus_teutonic_knights_2
Red_St_George's_Cross
Used by Archbishopric-Electorate of Trier 898–1794 (Erzbistum Trier)
Autor: Kaiser Torikka+elements from the work of Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of Brunswick-Lüneburg Blazon: Per pale, I Gules two lions passant guardant Or (for Brunswick), II Or a semy of hearts Gules a lion rampant Azure (for Lunenburg)
Autor: Jaume Ollé; svg version by Masur, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlajka Svaté ríše rímské pred 1400.
Autor: Di (they-them), Licence: CC BY-SA 4.0
The flag of the Old Prussian pagan king Widewuto, featuring the gods Perkūnas, Potrimpo, and Peckols.
Идущий по зеленной поляне червленый бык на серебряном поле, смотрящий назад и вооруженный золотыми копытами и рогами.
COA of the Order of Dobrzyn (13 th c.)
Wappen von Anhalt
Autor: Il vecchio principe, Licence: CC BY 4.0
Stendardo Asburgico alla Battaglia di Sempach
Autor: Ipankonin, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the County of Mark
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Duchy of Silesia (16th century - 17th century)
Autor: Nomadic1, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the House of Schwarzburg, and of Kevernburg
Mučednická smrt sv. Vojtěcha
Autor: Bundesministerium für Landesverteidigung, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Austria; Version with 1:1 ratio.
Autor:
- Armoiries_électeur_Brandebourg.svg: Odejea
- derivative work: Amber and Black (talk)
Flag of w:Margraviate of Brandenburg / Electorate of Brandenburg / w:Brandenburg-Prussia 1340-1657
Autor: MapMaster, Licence: CC BY-SA 3.0
A map of the Baltic Tribes, about 1200 AD. The Eastern Balts are shown in brown hues while the Western Balts are shown in green. The boundaries are approximate. This map uses a Mercator projection.