Prustka
Prustka | |
---|---|
Prustka obecná (Hippuris vulgaris) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | jitrocelovité (Plantaginaceae) |
Rod | prustka (Hippuris) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Prustka (Hippuris) je rod rostlin z čeledi jitrocelovité. Jsou to vodní nebo bahenní byliny s přeslenitými listy, podobné přesličkám. Květy jsou drobné, bezobalné, opylované větrem. Plodem je drobná peckovice. Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v Eurasii, Severní a Jižní Americe. V teplých oblastech České republiky roste prustka obecná.
Popis
Prustky jsou vytrvalé vodní nebo bahenní byliny, vzhledem poněkud podobné přesličkám. Mají jednoduché, přímé nebo vystoupavé, olistěné lodyhy s okrouhlým průřezem, vyrůstající z plazivého, větveného oddenku, rostoucího při povrchu půdy. Odění je tvořeno štítnatými žláznatými chlupy. Listy jsou jednoduché, čárkovité, celokrajné, uspořádané v přeslenech. Palisty chybějí. Drobné, bezobalné, oboupohlavné nebo jednopohlavné květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí horních listů na vynořených lodyhách. Okvětí je redukováno na celokrajný lem na vrcholu semeníku. Tyčinka je jedna. Semeník je spodní, tvořený jediným plodolistem. Obsahuje jedinou komůrku s jedním vajíčkem a nese nitkovitou čnělku s bliznovými papilami. Plodem je drobná, podlouhle vejcovitá peckovice s tenkým dužnatým oplodím a tvrdou peckou, někdy interpretovaná jako nažka.[1][2][3]
- © Marie-Lan Nguyen / Wikimedia Commons, CC BY 2.5
Emerzní lodyha prustky obecné
Rozšíření
Rod prustka zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v Eurasii, Severní a Jižní Americe. Nejrozsáhlejší areál, v podstatě se překrývající s celkovým areálem rodu, má prustka obecná (Hippuris vulgaris). Druh je rozšířen v celé Evropě, temperátní Asii, Severní Americe včetně Grónska a v jižních oblastech Jižní Ameriky. Roztroušeně se vyskytuje i v teplých oblastech České republiky. Prustka čtyřlistá (H. tetraphylla) má obtočnový areál, zahrnující severní Evropu (Skandinávie, Island, severní Rusko) a chladné oblasti Asie i Severní Ameriky. Hippuris lanceolata roste v Kanadě, Aljašce a Ruském Dálném východě, Hippuris montana v Kanadě a na Aljašce.[4][1]
Prustky rostou nejčastěji jako obojživelné rostliny s vynořenou kvetoucí lodyhou, řidčeji pouze submerzně jako splývající rostliny nebo naopak na vlhkých stanovištích mimo vodní plochy. Prustka obecná roste v živinami bohatších stojatých vodách nebo řidčeji v proudících tocích.[1] V Asii vystupuje až do nadmořských výšek okolo 5000 metrů.[3] Prustka čtyřlistá je slanomilná rostlina, která se vyskytuje zejména v přímořských oblastech. Rovněž druh Hippuris lanceolata je slanomilný.[1]
Ekologické interakce
Drobné, bezobalné květy prustek jsou opylovány větrem. Nitky tyčinek se prodlužují až po zaschnutí čnělky. Úspěšné opylení je spíše zřídkavé a bohatá násada plodů se vytváří jen v některých letech. Zralé plody opadávají a klesají do bahna, kde přečkávají zimu a dužnatý obal postupně zetleje. Na kratší vzdálenosti jsou šířeny vodními nebo i vzdušnými proudy, na větší vzdálenost zejména v zaschlém bahně na nohou vodního ptactva. Pro šíření rostliny je podstatné také vegetativní množení.[2] V porostech prustek se vytírají některé druhy ryb. Ponořené lodyhy zůstávají zelené i v zimě a poskytují potravu mnohým živočichům.[2][1]
Obsahové látky
Prustky obsahují iridoidní glykosidy aukubin a katalpol, různé fenolické sloučeniny (kyselina kávová a ferulová, kempferol a skopoletin) a hojné slizy. Cukry se ukládají ve formě tetrasacharidu stachyózy.[2][1]
Taxonomie
V minulosti byl rod Hippuris řazen do samostatné čeledi Hippuridaceae s ne zcela jasným taxonomickým zařazením. Historicky byla kladena do příbuzenstva rodu Haloragis, později do skupiny dvouděložných rostlin označované jako Asteridae. Výsledky fylogenetických molekulárních studií ukázaly, že tento rod tvoří spolu s rodem Callitriche klad uvnitř čeledi Plantaginaceae. Oba rody spojuje adaptace na vodní prostředí, abiotický způsob opylování a redukce květních částí.[2] Vymezení jednotlivých druhů je neustálené. Některé zdroje uvádějí 4 druhy,[4][1] jiné 2 druhy,[3] někteří taxonomové dokonce všechny taxony shrnují do jediného, široce pojatého druhu Hippuris vulgaris.[2]
Zástupci
- prustka čtyřlistá (Hippuris tetraphylla)
- prustka obecná (Hippuris vulgaris)[1][5]
Význam
Prustka obecná se vysazuje jako snadno pěstovatelná okrasná bahenní či vodní rostlina.[6] Extrakt z rostliny je využíván při léčení tuberkulózy, onemocnění krve a tyfové horečky.[7] Mladé výhonky prustek sbírají a jedí Eskymáci.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-20005-90-0.
- ↑ a b c d e f g KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 7. Berlin: Springer, 2004. ISBN 978-3-642-62200-7. (anglicky)
- ↑ a b c CHEN, Jiarui; FUNSTON, Michele. Flora of China: Hippuridaceae [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
- ↑ SPEICHERT, Greg; SPEICHERT, Sue. Encyclopedia of water garden plants. [s.l.]: Timber Press, 2004. ISBN 0-88192-625-6. (anglicky)
- ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu prustka na Wikimedia Commons
- Taxon Hippuris ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor:
André Karwath aka Aka
, Licence: CC BY-SA 2.5This image shows a Common Mare's-tail (Hippuris vulgaris).
Autor: H. Zell, Licence: CC BY-SA 3.0
Hippuris vulgaris, Plantaginaceae, Common Mare's Tail, habitus; Botanical Garden KIT, Karlsruhe, Germany.
Hippuris_vulgaris Brno, CZ
© Marie-Lan Nguyen / Wikimedia Commons, CC BY 2.5
Common Mare's tail (Hippuris vulgaris), botanic school of the Jardin des Plantes of Paris.
Autor: Hedwig Storch, Licence: CC BY-SA 3.0
Ísland, Akureyri Botanical Gardens (Gartenecke 'Flora Islandica'): Tannenwedel_(Hippuris_tetraphylla)