První československý samostatný stíhací letecký pluk

1. československý samostatný stíhací letecký pluk v SSSR nebo také 128. československá samostatná stíhací peruť v SSSR byla součástí 1. československého armádního sboru v SSSR od 16. dubna 1944. Od ledna 1945 byla reorganizována na 1. československou smíšenou leteckou divizi. Účastnila se Slovenského národního povstání.

Jednotka vznikla 3. července 1944 v Kubince v SSSR v rámci 2. letecké armády generála Krasovského. Velitelem byl škpt. František Fajtl, zástupcem velitele škpt. Jan Klán a velitelé letek npor. František Chábera a npor. Josef Stehlík. Vyzbrojena byla moderními sovětskými stíhacími letouny Lavočkin La-5FN. Bojovou činnost zahájila hlídkovým letem 5 letadel 10. září.

Po zahájení SNP přeletěli velitelé na 4 letadlech 15. září 1944 na letiště Tri Duby prozkoumat možnost operování přímo z povstaleckého území. Pro zranění zůstal npor. Stehlík na Slovensku i s letadlem La-5FN trupového čísla 88. Ostatní tři velitelé přeletěli zpět. Po podání hlášení rozhodl generál Krasovskij o přesunu celého pluku.

17. září 1944 odletělo zbývajících 21 letadel. Při mezipřistání v Krosně byl poškozen La-5FN trupového čísla 95 pilota Rudolfa Borovce. Na polním letišti Zolná u Zvolena přistálo téhož dne 20 letadel.^[1]. Zolná byla vybrána jako bezpečnější místo ve srovnání s často bombardovanou základnou Tri Duby. Pluk se pokoušel o nasazení také na nevyhovujícím polním letišti Rohozná a později v říjnu 1944 se pluk přemístil na Tri Duby, protože Zolná byla pro rozbahněnou plochu již nepoužitelná. Po příletu na Slovensko se pluk stal se součástí 1. československé armády na Slovensku a podařilo se mu vybojovat nadvládu nad vzdušným prostorem povstaleckého území (i za pomoci spojeneckého letectva (15. letecká armáda USAAF), které zničilo Němci využívanou leteckou základnu Malacky.

První a zároveň jednou z nejdůležitějších operací, byl nálet na letiště v Piešťanech uskutečněný už 18. září 1944. Na letišti v Piešťanech předtím průzkum kombinované letky zjistil přítomnost 30 německých letadel (typů Ju-88, Ju-87, Bf-109 a Fw-189). Přepad provedla osmičlenná skupina pod vedením velitele první perutě nadporučíka Stehlíka, využila při tom moment překvapení a na zemi zničila 10 nepřátelských letadel, dalších 10 zničila pravděpodobně také (nebo těžce poškodila) a zbývajících 10 poškodila. Letci podporovali i pozemní povstalecké jednotky na frontách a kromě stíhacích úkolů plnili i bombardovací, bitevní a průzkumné úkoly. Bojovou činnost zajišťoval slovenský a sovětský pozemní personál. Munici, pohonné hmoty a náhradní díly dodávala vzdušným mostem 6. letecká armáda generála Krasovského. 25. října 1944 byl pluk evakuován. 11 letuschopných letadel odletělo ve směru na Polsko a Rumunsko, dvanácté se poškodilo při startu. Po ústupu povstalců do hor nebylo možné evakuovat všechen pozemní ani letecký personál.

Do tohoto dne uskutečnili jeho letci 573 bojových letů v trvání 376 operačních hodin, zaznamenali 9 potvrzených a 10 pravděpodobných sestřelů nepřátelských letadel. 11 nepřátelských letadel zničili na zemi. Dále zničili 77 nákladních a 13 osobních automobilů, 3 dělostřelecké a 3 minometné baterie, 2 tanky a 3 lokomotivy. Při útocích na pozemní cíle zahynuli: ppor. F. Vaculík, ppor. B. Mráz, a ppor. T. Motyčka. V horách jako partyzáni zahynuli: por. R. Borovec, ppor. Medveděv a staršina Šapošnikov.

Přehled letadel La-5FN, které se zúčastnily SNP ^[1].

V lednu 1945 se stal pluk součástí 1. československé smíšené letecké divize. Byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a obdržel čestný název "Zvolenský".

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prvý česko-slovenský samostatný stíhací letecký pluk na slovenské Wikipedii.