První železniční koridor

Mapa prvního železničního koridoru

I. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Děčínem a Břeclaví. Koridor prochází po následujících tratích Správy železnic:

I. železniční koridor představuje tedy kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení Berlína a Drážďan s Bratislavou, popř. Vídní. V tomto smyslu jde o část 4. panevropského koridoru. Celková délka koridorové tratě je 458 km.[zdroj?]

Historie

Výstavba koridoru v úseku Brno – Česká Třebová v roce 1996

Provoz na první části dnešního železničního koridoru, trati Břeclav – Brno, byl zahájen již v roce 1839 a šlo vůbec o první železniční trať s využitím parního provozu na území dnešní České republiky. Praha byla dostavbou úseku z České Třebové přes Pardubice připojena v roce 1845. Po roce 1918 byly tratě zdvoukolejňovány a po roce 1951 i elektrizovány. Většina trasy 1. železničního koridoru byla elektrizována v roce 1966. Hlavní provoz byl ovšem veden po tratích Brno – Havlíčkův Brod a Havlíčkův Brod – Kolín. Elektrizace tratě Brno – Česká Třebová proběhla totiž až v rámci samotné výstavby koridoru – v roce 1999.

V druhé polovině 80. let 20. století činila jízdní doba rychlíkem Brno – Praha po variantě přes Havlíčkův Brod kolem 3 h 20 minut, přes Českou Třebovou pak dokonce 4 h 20 minut. O zanedbanosti tratí po dobu komunistického režimu svědčí i fakt, že expres Slovenská strela již v roce 1938 zvládl tutéž trasu za 2 h 55 min.

Železniční koridory předpokládají kapacitní a rychlé spojení, ideálně až rychlostí 160 km/h. Jelikož Česká republika je členitým státem střední Evropy, naplňuje se tato představa poněkud hůře. Již od začátku bylo jasné, že některé úseky budou muset zůstat v nižší rychlosti. Nakonec však některé dokončené úseky jsou postavené ještě na nižší rychlosti, než bylo očekáváno.

Trať prvního koridoru nedaleko pražské Podbaby

1. železniční koridor se začal stavět v roce 1993 modernizací úseku Úvaly – Kolín. Původní plány předpokládaly dokončení koridoru v roce 2000. Již během roku 1995 se tento plán ukázal jako utopie a do roku 2000 tak měl být hotov jen úsek Praha – Česká Třebová a celý koridor až v roce 2003. Ani tento úsek se nepodařilo do konce století dokončit, navíc z plánů modernizace zcela vypadl úsek ChoceňÚstí nad Orlicí.

12. října 2004 byl 1. železniční koridor stavebně po 11 letech dokončen.[zdroj?] Přesto se však nejednalo o poslední stavby na trase koridoru. V roce 2005 tak byla dokončena stavba železniční stanice Choceň a Děčín, začátkem roku 2008 byla dokončena stavba Ústí nad Labem, v polovině roku 2010 pak rekonstrukce Břeclavi (pouze 1. stavba) a průjezd železničním uzlem Kolín. Velké diskuse jsou vedeny kolem hlavního nádraží v Brně (zde je zvažována možnost přesunutí stavby asi 700 m směrem od centra, což by na jednu stranu urychlilo průjezd Brnem, na druhou stranu by to výrazně zkomplikovalo přestupy cestujících na městskou dopravu). Vzhledem k předpokládanému financování z národních zdrojů byla tato stavba odložena na dobu po roce 2020.

V roce 2009 bylo dostavěno pražské Nové spojení. Tato stavba není ovšem považována za koridorovou stavbu (byť se tras koridorů dotýká).

Současnost

Pohled na 1. železniční koridor (uprostřed) ze zříceniny Baba
Most koridoru v oblasti Dejvic, nedaleko Podbaby
Železniční viadukt na přeložce trati mezi Dlouhou Třebovou a odbočkou Parník

Na sklonku roku 2012 byly podepsány smlouvy na stavby Optimalizace Praha Bubeneč – Praha Holešovice, Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 2. stavba a Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí. V říjnu 2013 byla podepsána smlouva na stavbu Modernizace Praha Běchovice – Úvaly. Příprava probíhá u staveb nelahozeveské tunely, Modernizace uzlu Pardubice a Modernizace uzlu Česká Třebová.

Jízdní čas v jízdním řádu 2014/15 v úseku Praha – Brno byl u běžné soupravy 2 h 37 min, v jízdním řádu 2015/16 se pak snížil na 2 h 30 min, naklápěcí jednotky Pendolino zde nejsou provozovány (v roce 2010/11 jezdily za 2 h 23 min). Cílový čas po dokončení všech dílčích staveb je u naklápěcích jednotek 2 h 5 min, je otázka, zda je reálné jej dosáhnout (původní plány počítaly u některých úseků s vyššími traťovými rychlostmi).

V roce 2020 už začínají zastarávat některé z prvních otevřených úseků koridoru a vyžadují rekonstrukci. Prvním rekonstruovaným je úsek VelimPoříčany.[1] Zvažuje se též zvýšení zvýšení maximální rychlosti na 200 km/h na některých úsecích.[2]

V roce 2022 byla dokončena oprava trati mezi Brnem a Blanskem a v červenci 2023 byl zprovozněn modernizovaný úsek mezi Ústím n. O. a Brandýsem n. O. V návrhu JŘ na rok 2024 se počítá s jízdní dobou Praha - Břeclav 3:08 h u vlaků ČD a 3:03 h u vlaků RegioJet. V opačném směru ČD 3:04 h a RegioJet 2:59 h.

Úseky koridoru postavené na rychlost 160 km/h

Pro běžné soupravy

Pro vlaky s naklápěcími soupravami

Úseky s velmi sníženými rychlostmi

Snížené traťové rychlosti jsou sice v řadě případů jen na velmi krátkých úsecích, ale i to vede ke značnému zpomalení a navyšování spotřeby energie. Např. do přestavby železniční stanice Kolín byl úsek s traťovou rychlostí 50 km/h dlouhý jen 190 m, což ovšem znamenalo, že vlaky ze 160 km/h brzdily na 50 km/h a v dalším úseku se opět rozjížděly na 125 km/h, resp. naopak. Celkové zdržení projíždějícího rychlíku bylo rovno až 4 minutám.

Zvýšení rychlosti na 200 km/h

V některých úsecích je plánováno zvýšení rychlosti na 200 km/h. Nejprve by mělo jít o úseky Rakvice - Břeclav (plánovaný začátek realizace 2026),[3] Choceň – Uhersko (plánovaný začátek realizace 2029)[4] a Pardubice – Uhersko (plánovaný začátek realizace 2031)[5]

Přehled úseků

Modernizovaná stanice v Chocni
úsekdélkazahájení
výstavby
uvedení
do provozu
st.hr. SRN – Děčín (mimo)9,8 km19961998
uzel Děčín3,8 km20012004
Děčín (mimo) – Ústí nad Labem sever (mimo)17,0 km20012002
uzel Ústí nad Labem6,0 km20052008
Ústí nad Labem jih (mimo) – Lovosice (mimo)18,9 km19982001
Lovosice (včetně) – Hrobce (včetně)15,5 km20002002
Hrobce (mimo) – Hněvice (mimo)12,2 km19961997
Hněvice (včetně) – Vraňany (mimo)17,2 km19992001
Vraňany (včetně) – Nelahozeves zámek10,3 km20002002
nelahozeveské tunely2,5 kmplánováno

2026[6]

plánováno

2029

uzel Kralupy nad Vltavoucca 1,5 km2028[7]?
Kralupy nad Vltavou (mimo) – Praha-Bubeneč (mimo)19,6 km20012003
Praha-Bubeneč (včetně) – Praha-Holešovice (včetně)4,6 km20132015
Praha-Holešovice (mimo) – Praha hl.n. (mimo)cca 3 kmplánováno

2025[8]

plánováno 2027
Praha hl.n. (včetně) – Praha-Libeň (mimo)5 km20042008
Praha-Libeň (částečně) – Praha-Běchovice (včetně)9,7 km20062011
Praha-Běchovice (mimo) – Úvaly (včetně)9 km20132015
Úvaly (mimo) – Poříčany (mimo)15,1 km19931996
žst. Poříčany2,5 km19941997
Poříčany (mimo) – Kolín zastávka19,7 km19971999
Kolín zastávka – Kolín dílny (uzel Kolín)5,5 km20062010
Kolín dílny – Záboří nad Labem (mimo)5,7 km20002002
Záboří nad Labem (včetně) – Přelouč (mimo)18,6 km20022004
žst. Přelouč2,6 km19971998
Přelouč (mimo) – Pardubice (mimo)10,3 km19992000
uzel Pardubice2,4 km2020[9]plánováno 2024
Pardubice (mimo) – Uhersko (mimo)16,9 km19992001
Uhersko (včetně) – Choceň (mimo)15,7 km19931996
uzel Choceň2,5 km20032005
Choceň (mimo) – Brandýs nad Orlicí (mimo)2,6 km20022002
Brandýs nad Orlicí (včetně) – Ústí nad Orlicí (mimo) /rekonstrukce/9,7 km20212023
Choceň (mimo) – Ústí nad Orlicí (mimo) /nová trať/9,7 kmplánováno 2030[10]plánováno 2034
uzel Ústí nad Orlicí1,5 km20132015
Ústí nad Orlicí (mimo) – Česká Třebová (mimo)6,3 km20022004
uzel Česká Třebová5,4 kmplánováno 2024[11]plánováno 2031
Česká Třebová (mimo) – Skalice nad Svitavou (mimo)47,5 km19961998
Skalice nad Svitavou (včetně) – Brno Maloměřice (mimo)33,4 km19961998
uzel Brno15,8 kmplánováno 2024plánováno 2035
Modřice (včetně) – Vranovice (mimo)18,9 km19982000
žst. Vranovice1,9 km20002001
Vranovice (mimo) – Břeclav (mimo)32,6 km19971999
uzel Břeclav4 km20072014[12]
Břeclav (mimo) – Břeclav st.hr.3 km19971998

Odkazy

Reference

  1. ŠINDELÁŘ, Jan. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2020-03-31 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  2. ŠINDELÁŘ, Jan. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2018-09-26 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  3. Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-09-17]. Dostupné online. 
  4. Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-09-17]. Dostupné online. 
  5. Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-09-17]. Dostupné online. 
  6. Informace o stavbě S-21 [online]. Správa železnic [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  7. Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  8. Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  9. Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  10. Interaktivní mapa Správy železnic. www.stavby.szdc.cz [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  11. Informace o stavbě E-02 [online]. Správa železnic [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  12. http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/breclavske-nadrazi-v-novem-rychlejsi-a-bezpecnejsi-20141126.html

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bilovice nad Svitavou.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY 3.0
Přestavba zastávky Bílovice nad Svitavou
Choceň.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Choceň, železniční stanice
Viadukt Dlouha Trebova.jpg
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
New railway bridge (in operation since 2003) between Dlouhá Třebová and Parník on the Praha - Česká Třebová main line
Praha, Dejvice, Baba, podbabské skály.JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 2.5
Podbabské skály
Prvni zeleznicni koridor.svg
Autor: Honza Groh, Licence: CC BY 3.0
Mapa prvního železničního koridoru v České republice
Praha, Dejvice, Most železničního koridoru.JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Most železničního koridoru v pražských Dejvicích a nedaleko Lysolajů
Praha, Dejvice, Baba, pohled na hydrologický ústav.JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled z Baby. Vlevo část hydrologického ústavu a Vltavy, podél ní ulice Podbabská, která za viaduktem pokračuje po hranici Bubenče a Dejvic k býv. hotelu International s výrazným věžovitým zakončením (vpravo pod horizontem). Na horizontu pankrácké věžáky, chrám sv. Víta a Petřín s rozhlednou.