První Francouzské císařství

Francouzské císařství Empire Français ↓ 1804–1814 1815–1815 ↓ vlajka (c) Katepanomegas, CC BY-SA 3.0 znak
Hymna: Veillons au salut de l'Empire, Chant du départ (de facto), Marche consulaire
Motto: Liberté, Ordre Public
geografie Francouzské císařství a sféra jeho vlivu v roce 1812
hlavní město:	Paříž
obyvatelstvo
jazyky:	francouzština, bretonština, baskičtina, okcitánština, pikardština, franko-provensálština, nizozemština, polština, chorvatština, korsičtina, katalánština, němčina, italština, slovinština, španělština, rétorománština, latina
náboženství:	římskokatolické, reformované, luteránské, judaistické
státní útvar
státní zřízení:	absolutní monarchie
měna:	francouzský frank
státní útvary a území
předcházející: První Francouzská republika Holandské království Ligurská republika Andorra Svatá říše římská Rakouské císařství Etrurské království Raguská republika Parmské vévodství Papežský stát Rauracká republika Oldenburské vévodství Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství následující: Francouzské království Spojené království nizozemské Moresnet Lucemburské velkovévodství Toskánské velkovévodství Andorra Monacké knížectví Knížectví Elba Sardinské království Rakouské císařství Hannoverské království Pruské království Holštýnské vévodství Svobodné a hanzovní město Hamburk Svobodné a hanzovní město Lübeck Bavorské království Hesenské velkovévodství Oldenburské velkovévodství Švýcarsko Lichtenberské knížectví

První Francouzské císařství (francouzsky Empire Français), také známo jako napoleonská Francie, bylo císařství vybudované Napoleonem Bonapartem. Počátkem 19. století bylo dominující evropskou mocností.

Historie

Napoleon se korunoval císařem 2. prosince 1804, čímž skončila éra Francouzského konzulátu. Poté třetí koalice Rakouska, Pruska, Ruska, Portugalska a dalších národů vyhlásila Francii válku, v níž Napoleon dobyl mnohá vítězství, největší v bitvě u Slavkova (1805) a u Friedlandu (1807). Na druhou stranu však Angličané zmařili francouzskou invazi do Británie a porazili francouzské námořnictvo v bitvě u Trafalgaru.^[1] Tylžský mír uzavřený v červenci 1807 zastavil války v Evropě na další dva roky.

V následujících letech série Napoleonových konfliktů, známých souhrnně jako napoleonské války, rozšířily vliv Francie přes celou západní Evropu až do Polska. Roku 1812 mělo císařství 130 départementů a 44 miliónů obyvatel. Francie udržovala vojenskou přítomnost v Itálii, Španělsku, německých oblastech a Varšavském knížectví a mohla počítat s Rakouskem a Pruskem jako spojenci.^[2] Počáteční francouzská vítězství také přispěla k rozšíření mnohých myšlenek Velké francouzské revoluce po celé Evropě.

Nicméně francouzské porážky ve Španělsku císařství oslabily. Po vítězství nad Rakouskem ve válce páté koalice Napoleon vpadl se 600 000 armádou do Ruska.^[3] Invaze však skončila velikým fiaskem. Válka šesté koalice o rok později vyhnala francouzské síly z Německa.

Stodenní císařství

Napoleon abdikoval roku 1814. Císařství bylo roku 1815 krátce obnoveno na sto dnů, až do Napoleonovy abdikace po porážce v bitvě u Waterloo a následujícím zrušení císařství silami sedmé koalice.^[4] Vlády ve Francii se poté ujali Velkou francouzskou revolucí sesazení Bourboni.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku First French Empire na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu První Francouzské císařství na Wikimedia Commons