První Helénská republika

Prozatímní řecká vláda (1822–1827) Helénská republika (1827–1832)  Προσωρινὴ Διοίκησις τῆς Ἑλλάδος   Ἑλληνικὴ Πολιτεία  ↓ 1822–1832 ↓ vlajka znak
Motto Ελευθερία ή θάνατος („Svoboda nebo smrt“)
Geografie
Hlavní město	Nauplion
Obyvatelstvo
Jazyky	řečtina
Náboženství	řecké pravoslaví
Státní útvar
Státní zřízení	unitární prezidentská republika
Státní útvary a území
Předcházející Osmanská říše Areopag Východního pevninského Řecka Senát Západního pevninského Řecka Peloponéský senát Vojensko-politická vláda ostrova Samos Následující Řecké království Knížectví Samos

První Helénská republika (řecky ΑʹΕλληνική Δημοκρατία) je termín, odkazující na prozatímní řecký stát, vzniklý během řecké války za nezávislost proti Osmanské říši. Jde o čistě historiografický termín, shrnující ústavní a demokratickou povahu revolučního režimu před zřízením nezávislého Království Řecka a spojuje tuto část řecké historie s pozdější Druhou a Třetí republikou.

V prvních fázích povstání z roku 1821 si různé územní celky zvolily své vlastní regionální řídící orgány. Ty byly na počátku roku 1822 nahrazeny centrální správou na prvním Národním shromáždění v Epidauru, které současně také přijalo první řeckou ústavu, což znamenalo zrod moderního řeckého státu. Regionální řídící orgány nadále existovaly, nicméně ústřední autorita nebyla pevně stanovena až do let 1824/1825. Nový stát nebyl mocnostmi okamžitě uznán. Po počátečních úspěších hrozil kolaps, jednak zevnitř kvůli občanské válce, ale také kvůli vítězstvím turecko-egyptské armády Ibrahima Paši.