První bitva u Tapae

Bitva u Tapae
konflikt: Dácké války
Území Horní Moesie a Dácie. Místo, kde se bitva odehrála
Trvání	86–88
Místo	Moesie, Dácie
Souřadnice	43°57′36″ s. š., 21°7′48″ v. d.
Výsledek	uzavření římsko-dácké mírové smlouvy
Strany
Dácké království Římská říše Římská říše
Velitelé
Decebalus Oppius Sabinus † Domitian Cornelius Fuscus † Tettius Julianus
Síla
neznámé 2 legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Tapae se odehrála mezi římskou říší a Dácií na území římské provincie Moesia v době dáckých válek. K bitvě došlo za vlády římského císaře Domitiana, v letech 86 až 88.

Na konci roku 85 nebo na počátku roku 86 ^[1], dácký král Duras nařídil svým vojákům, aby zaútočili na římskou provincii Moesii na jižním toku řeky Dunaje. Dáky do bitvy vedl Diurpaneus, který je často uváděn jako totožná osobnost s pozdějším králem Decebalem i když důkazy pro tuto skutečnost zůstávají nezřetelně a nejednotné.^[2] V roce 85 nebo 86 Dákové přepadli římskou provincii Moesie a zabili jejího guvernéra Oppiuse Sabia.^[1]

Po tomto útoku zamířil římský císař Domitian, doprovázený pretoriánským prefektem Corneliem Fuscem do Moesie, kde plánovali budoucí útok.^[1] Nahradili zde ztracenou legii a výrazně posílil římskou armádu na tomto úseku. Několik legií přesunuli ze západních provincií do Moesie. Oblast starověkého města Sirmium byla připojena k Moesii, aby měli kontrolu nad celou dáckou hranicí.

Historici nejsou jednotní v tom, co se dělo dál. Historik András Mócsy naznačuje, že po předání příkazu prefektovi Fuscovi se císař Domitian vrátil do Říma v témže roce, zatímco Fusco se pokusil vytlačit dácké útočníky z provincie.^[3] Podle historika Matthewa Bunsona, vedl úspěšnou operaci císař Domitian osobně, až pak se vrátil do Říma, kde oslavil dvojitý triumf.^[4]

Útok v roce 87

Po počátečním úspěchu proti Dákům překročil Cornelius Fusca s pátou legií, která se skládala z 5000 mužů řeku Dunaj, ale jeho armáda byla obklíčená a Římané ochromeni. V těžkém boji byli zničeni, sám Fuscus v bitvě zahynul.^[3] Podle historika E. T. Salmona se jednalo o bitvu, kde byla zničena pátá římská legie.^[5] V každém případě, tato legie následně zmizela z římského seznamu legií.^[6]

Útok v roce 88

Římská ofenzíva pokračovala v následujícím roce. Římany tentokrát vedl generál Tettius Julianus se čtyřmi legiemi. Římská armáda vstoupila do Dacie a dále postupovala z římského tábora Viminacium k průsmyku Železná vrata.^[6] Tentokrát byla římská armáda úspěšná a dácké vojsko bylo vytlačeno z Tapae. Vzhledem k obtížné cestě do Sarmizegetusy, hlavního města Dácie byl římský útok zastaven a Decebalus s Domitianem uzavřeli mír.

Po bitvě

Po bitvě je průběh událostí nejasný a uspokojivá chronologická rekonstrukce událostí není možná. Suetonius uvádí, že se proti Dákům podniklo několik bitev s různým úspěchem.^[7] Lucius Antonius Saturninus, velitel římské armády v Germanii, se vzbouřil.^[4] Kromě toho Jazygové, Marcomanni a Kvádové odmítli poskytnout vojska císaři Domitianovi pro jeho Dácké války. Domitian tedy zabil jejich mírové vyslance a zaútočil na ně. Všechny tyto problémy zastavily další římské útoky na Dácii a Decebalus, v té době již král Dácie, vyslal svého bratra Diegise, jako svého plenárního zástupce sepsat mírové dohody.^[8] V souladu s podmínkami smlouvy se Decebalus stal vazalem římského císaře a vrátil římské válečné zajatce. Na oplátku si půjčil několik římských stavitelů a řemeslníků, kteří stavěli nová opevnění v horách. Římané se ve smlouvě zavázali zaplatit roční dotaci ve výši 8 milionů sesterciů,^[5]. Peníze proti očekávání Říma, Decebalus neutrácel v Římě, ale použil je na vystavění nových opevnění a sídel v horách, v důležitých strategických místech a posílit i stávající místa.

To byl jeden z důvodů, proč v roce 101 císař Traianus znovu zaútočil na Dácii. Vítězstvím v druhé bitvě u Tapae přiměl Dáky k podřízenosti římskému impériu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Domitian's Dacian War na anglické Wikipedii.