První pětiletka (Československo)

Znak pětiletky

První pětiletka v Československu byl ekonomický plán rozvoje a probíhal v letech 1949 až 1953. Jeho hlavním úkolem bylo odstranit nerovnoměrnosti ve výrobě na území Československa. V plánu bylo rozložit rovnoměrně výrobu na území státu, upravit předimenzovaný textilní průmysl a zajistit větší samostatnost po pádu obchodu se západními zeměmi, hlavně s Německem. Plánovací komise považovala již od začátku zvýšení podílu průmyslu za klíč k dosažení vyspělosti země. První pětiletka byla výrazně ovlivněna založením RVHP v lednu 1949 a militarizací.[1] Právě kvůli militarizaci byl stále neúměrně navyšován pětiletý plán, který tak nemohl být splněn.[2]

Zhodnocení dvouletky

Pětiletý plán měl navazovat na zkušenosti získané v dvouletém plánu v letech 1946 až 1948. Proto byla před započetím pětiletky provedena bilance dvouletky.

Splněno v odvětvích

Plán dvouletky měl obnovit narušené hospodářství v době druhé světové války. V oblasti průmyslu byl plán splněn, již v prvních 18 měsících na 101 %. V oblasti těžby byla na prvních 18 měsíců plánovaná těžba 25,3 mil tun kamenného a 33,6 mil tun hnědého uhlí. Tento plán se podařilo splnit na 100,1 % (25,2 mil tun kamenného a 34,2 mil tun hnědého uhlí). V oblasti hutnictví se dokonce podařilo překročit plán, neboť se podařilo vyrobit 2,2 mil tun surového železa (oproti plánu 2 mil tun) a 3,6 mil tun surové oceli (naplánováno bylo jen 3,4 mil tun, splněno na 107 %). Co se týče dopravy, zde byl také plán splněn na výbornou.

Nesplněno v odvětvích

Ne v každém odvětví se podařilo plán splnit, například v zemědělství, potravinářství, stavebnictví a dopravě. V zemědělství bylo naplánováno sklidit 147 000 vagónů pšenice, avšak podařilo se sklidit jen 85 360 vagónů (splnění plánu pouze na 58 %), 914 000 vagónů brambor, ale podařilo se sklidit jen 467 776 vagónů (splnění plánu na 51 %). Za prvních pět měsíců bylo v plánu získat 80 000 tun hovězího, avšak vyprodukovalo se pouze 46 327 tun (splnění plánu na 58 %). Vepřového maso se vyprodukovalo jen 54 % a mléka pouze 62 %. Plánovací komise tento neúspěch přisuzovala nejen snížení počtu dojnic, ale také snížení produkce mléka na 1 dojnici. Nesplnění plánu v oblasti zemědělství způsobilo nesplnění plánu v oblasti potravinářství (pouze na 77 % v roce 1947 a na 82,2 % v roce 1948). Celkové škody kvůli nesplněnému plánu vyčíslila plánovací komise na cca 15 mld. Kč. Ve stavebnictví se investice podařilo splnit jen na 70 % a postavilo se jen 47 % plánovaných bytů.

Dovoz potravin

Nesplnění plánu mělo vliv na životní úroveň lidu. Komunistická vláda tak musela zajistit dovoz potravin v nebývalé výši. V letech 1947 až 1948 se dovezlo víc potravin než v minulých letech, téměř o 7,5 miliardy korun. Ze Sovětského svazu se dovezly potraviny za skoro 6,5 mld korun, ten také poskytl Československu finanční půjčku ve výši 1,2 miliardy korun na část nákladů na tento dovoz potravin.

Hlavní úkoly pětiletého plánu

Pětiletý plán musí zajistiti další podstatné zvýšení životní úrovně všech vrstev pracujícího lidu měst i venkova a na této základně upevnit svazek dělníků, rolníků inteligence a středních vrstev městských. Tohoto úkolu je možno dosíci jenom plným rozvojem našeho hospodářství, jeho další výstavbou i částečnou přestavbou. Jenom takovýto plný rozvoj našeho hospodářství nám může zajistit stoupající životní úroveň.
— Klement Gottwald, 10. října 1947

Vzestup národního důchodu měl být až o 48 % a nejdůležitějším předpokladem bylo zvýšení produktivity práce. Průmyslová výroba měla stoupnout až o 57 % a zemědělství o 37 %. Tato výrazná změna si vyžádala orientaci československého hospodářství na kovoprůmysl, zejména pak těžké strojírenství či průmysl chemický. Velké změny nastaly i v textilním, keramickém a sklářském průmyslu.

Plán podle odvětví

Průmysl a řemeslo

Krajina s těžkým průmyslem

Pětiletý plán v oblasti průmyslu měl rozšířit průmyslovou výrobu, její hrubá hodnota se měla zvýšit o 57 %. Skladba našeho průmyslu se měla zaměřit především na kovoprůmysl, hutnictví a chemii. Toho mělo být dosaženo zvětšením počtu osob pracujících v těchto oborech o 254 000 osob a zvýšením produktivity práce až o 32 %.

Zemědělství a lesnictví

Hlavním úkolem zemědělství bylo zintenzivnění výroby a zabezpečení hodnotnější výživy obyvatelstva. Toho se mělo dosáhnout zvýšením živočišné výroby o 86 %. Dosáhnout se toho mělo především větší mechanizací výroby a velkými státními investicemi (26,8 mld. korun).

Krajina s rozsáhlými lány

Stavebnictví

Stavební činnost se měla zvýšit o 130 % a celková hodnota stavebních prací měla dosáhnout 17 mld korun. Dalším znárodňováním měl státní stavební sektor dosáhnout 4/5 celkového stavebního podílu v Československu. Stát tak měl zajišťovat a zodpovídat za většinu stavebních prací. To předpokládalo zvýšení počtu stavebníků z 210 000 na 315 000. Dosáhnout se toho mělo převedením zaměstnanců z úřadů.

Doprava

Doprava měla za úkol bez problémů přepravit zvýšenou výrobu surovin a produktů. Zároveň se měla zvednout kvalita přepravy.

Plán podle oblastí

Zatímco dvouletý plán měl za úkol, aby z méně rozvinutých oblastí neodcházeli obyvatelé, pětiletý plán se snažil o rovnoměrné rozložení průmyslu po celé republice.

Hornatá krajina Slovenska

Hospodářský rozvoj Slovenska

Základním úkolem bylo dosažení hospodářské a sociální úrovně Slovenska na úroveň českých zemí. Hlavním předpokladem bylo zprůmyslnění Slovenska a současné zvyšování produktivity práce v zemědělské výrobě. Tomuto plánu měly pomoci vysoké státní investice (96,2 mld korun). Plán zahrnoval industrializaci, kde byl kladen důraz na budování energetické základny s využitím vodních sil. Produktivita zemědělství se měla zvýšit pomocí lepšího využití mechanizace. Vysoké investice měly být použity v dopravě, ve stavebnictví, na rozvoj kultury a školství.

Rozvoj jednotlivých oblastí

Československé hospodářství bylo nerovnoměrně rozloženo. Na jedné straně se vytvořily silné oblasti s vysokou mírou průmyslové výroby a na druhé straně oblasti, které zaostávaly v průmyslu, zemědělství, ale i v oblastech sociálních, kulturních a zdravotních. Na odstranění tak velkých rozdílů první pětiletka nestačila, měla se hlavně zabývat přebudováním průmyslu s důrazem na těžké strojírenství.

Navýšení pětiletého plánu

Vzhledem ke geografické poloze ve středu Evropy a blízkosti vojenských základen zemí NATO při západní hranici Československa měl Sovětský svaz eminentní zájem o rozšíření vojenského potenciálu Československa.[3] V průběhu pětiletky se prosazovaly prvky válečné ekonomiky, což urychlilo probíhající centralizaci hospodářství. Přezbrojení a těžba uranové rudy dostaly prioritu a promítaly se do rozmisťování investic, pracovních sil a bytové výstavby. Přes obavy o schopnosti Československa čelit vojenskému střetnutí se silami NATO nepřikročilo sovětské vedení k rozmístění svých jednotek na československém území. Spokojilo se s navýšením počtu vojáků v armádě, v roce 1949 bylo v armádě 110 tisíc vojáků a v roce 1953 již 230 tisíc vojáků, tedy více než dvojnásobek.

Výsledky pětiletky

Z důvodů militarizace státu a měnové reformy byl pětiletý plán z roku 1948 v roce 1951 navýšen. Splnit se jej však nepodařilo.

Úkoly a výsledky prvního pětiletého plánu[3]
UkazatelPlán na rok 1953 v letech 1948 a 1951 v %Reálné splnění plánu v roce 1953 v %
194819511953
Národní důchod148170159
Zemědělská výroba137153117
z toho:

rostlinná výroba

111142115
živočišná výroba186171118
Průmyslová výroba157198193
z toho:

těžký průmysl

170233219
lehký průmysl150173166
potravinářský průmysl×173183
těžba uhlí135149133
těžba železné rudy×363164
výroba elektřiny150173165
hutní průmysl149178203
kovoprůmysl193267323
chemický průmysl162210238
textilní průmysl168×139
kožedělný a kožešnický průmysl143×119
Průmyslová výroba

na Slovensku

175268228
Stavební výroba230300230
Produktivita práce
v těžkém průmyslu132164167
v lehkém průmyslu×159179
ve stavebnictví153160152

Odkazy

Reference

  1. Základy první československé pětiletky. Praha: Ministerstvo informací a osvěty, 1948. 140 s.
  2. JANA., Geršlová,. Lexikon našich hospodářských dějin : 19. a 20. století v politických a společenských souvislostech. Vyd. 1. vyd. Praha: Libri 488 s. ISBN 8072771787. OCLC 54792965 
  3. a b VÁCLAV, Průcha. Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992. 1. vyd. vyd. Brno: Doplněk 1002 s. ISBN 807239147X. OCLC 56952891 S. 274. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Rudé právo - 4.1.1949 - Logo 1. pětiletky.jpg
Rudé právo - 4.1.1949 - Logo 1. pětiletky
2014 Pole uprawne w Raszkowie.jpg
Autor: Jacek Halicki, Licence: CC BY-SA 4.0
Field crops in Raszków
Zenica, těžký průmysl.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Ocelárna ve městě Zenica, Bosna a Hercegovina