První vláda Ariela Šarona

První vláda Ariela Šarona
Předseda vlády Šaron
Předseda vlády Šaron
Pořadí29.
PředsedaAriel Šaron
MístopředsedovéŠimon Peres
Silvan Šalom
Natan Šaransky
Eli Jišaj
Počet členů26–29 ministrů
Politické subjektyLikud, Jeden Izrael (Strana práce, Mejmad, Gešer), Šas, Národní jednota-Jisra'el bejtenu, Strana středu, Jisra'el ba-alija, Sjednocený judaismus Tóry, Derech chadaša
JmenovánaMoše Kacavem
Datum jmenování7. března 2001
Konec v úřadu28. února 2003
Důvod ukončenívznik nové vlády po parlamentních volbách
Kauzydruhá intifáda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První vláda Ariela Šarona, v pořadí dvacátá devátá izraelská vláda, byla vytvořena 7. března 2001 po únorové přímé volbě premiéra, v níž Šaron porazil dosavadního premiéra Ehuda Baraka. Šlo v pořadí o třetí a zároveň poslední přímou volbu premiéra, a zároveň jedinou, která se konala odděleně od parlamentních voleb. Navzdory Šaronovu výraznému vítězství neměla jeho strana většinu v parlamentu, kde rozložení sil odpovídalo výsledku parlamentních voleb z roku 1999.

Vznikla tak vláda národní jednoty, která sestávala ze stran Likud, Jeden Izrael (Strana práce, Mejmad, Gešer), Šas, Národní jednota-Jisra'el bejtenu, Strana středu, Jisra'el ba-alija, Sjednocený judaismus Tóry a Derech chadaša. V průběhu volebního období došlo k změně koaličního uskupení. Strana Šas vládu opustila 23. května 2002, avšak již 3. června se vrátila. Aliance Jeden Izrael z vlády odešla 2. listopadu téhož roku.

Šaronova vláda měla zpočátku 26 ministrů a 15 náměstků ministrů, a v té době šlo o největší vládu v dějinách Izraele.[1] V průběhu volebního období počet ministrů ještě vzrostl až na 29.[2] Vláda řádně fungovala až do 28. února 2003, kdy došlo k ustanovení nové vlády po lednových parlamentních volbách.

Historie

Barakovou motivací k mimořádné přímé volbě premiéra bylo posílení jeho pozice v čele vlády. Chtěl se zároveň vyhnout střetu s někdejším premiérem Benjaminem Netanjahuem (ten v té době nebyl členem Knesetu a nemohl tak proti Barakovi kandidovat).[3] Za stranu Likud se tak proti Barakovi měl postavil Ariel Šaron, nad nímž podle předvolebních průzkumů Barak vedl. Jeho kalkulace však byly chybné a v předčasných volbách ho Šaron výrazně porazil poměrem 62,4:37,6.[4]

Seznam členů vlády

Funkční období vlády trvalo od 7. března 2001 do 28. února 2003. V pořadí 29. izraelská vláda se skládala z následujících ministrů:[5]

portfejministr/yněstrana
předseda vládyAriel ŠaronLikud
místopředseda vládyŠimon Peres (do 2. 11. 2002)Jeden Izrael
Silvan ŠalomLikud
Natan ŠaranskyJisra'el ba-alija
Eli Jišaj[p 1]Šas
ministr absorpce imigrantůAriel ŠaronLikud
ministr bydlení a výstavbyNatan ŠaranskyJisra'el ba-alija
ministr dopravyEfrajim Sne (do 2. 11. 2002)Jeden Izrael
Cachi Hanegbi (od 15. 12. 2002)Likud
ministr financíSilvan ŠalomLikud
ministr komunikacíRe'uven RivlinLikud
ministr náboženských služebAšer Ochananebyl členem Knesetu
ministr národní infrastrukturyAvigdor Lieberman (do 14. 3. 2002)Jisra'el bejtenu
Efrajim Ejtam (od 18. 9. 2002)nebyl členem Knesetu
ministr obranyBenjamin Ben Eliezer (do 2. 11. 2002)Jeden Izrael
Šaul Mofaz (od 4. 11 2002)nebyl členem Knesetu
ministr pro záležitosti JeruzalémaEli Suisa[p 1]Šas
ministr regionálního rozvojeCipi Livniová (do 29. 8. 2001)Likud
Roni Milo (od 29. 8. 2001)Strana středu
ministr práce a sociální péčeŠlomo BenizriŠas
ministryně průmyslu a obchoduDalia Icik (do 2. 11. 2002)Jeden Izrael
Ariel Šaron (od 2. 11. 2002)Likud
ministr pro sociální koordinaciŠmu'el Avitalnebyl členem Knesetu
ministr spravedlnostiMe'ir ŠítritLikud
ministryně školstvíLimor LivnatLikud
ministr turismuRechav'am Ze'evi (do 17. 10. 2001)[p 2]Národní jednota
Binjamin Elon (31. 10. 2001 – 14. 3. 2002)Národní jednota
Jicchak Levy (od 18. 9. 2002)nebyl členem Knesetu
ministr vědy, kultury a sportuMatan Vilnajnebyl členem Knesetu
ministr vnitraEli Jišaj[p 1]Šas
ministr vnitřní bezpečnostiUzi LandauLikud
ministr zahraničních věcíŠimon Peres (do 2. 11. 2002)Jeden Izrael
Benjamin Netanjahu (od 6. 11 2002)nebyl členem Knesetu
ministr zdravotnictvíNisim Dahan[p 1]Šas
ministr zemědělstvíŠalom Simchon (do 2. 11. 2002)Jeden Izrael
Cipi Livniová (od 17. 12. 2002)Likud
ministr životního prostředíCachi HanegbiLikud
ministr bez portfejeRa'anan Kohen (do 18. 8. 2002)Jeden Izrael
Efrajim Ejtam (8. 4. – 18. 9. 2002)nebyl členem Knesetu
David Levy (8. 4. – 30. 7. 2002)Jeden Izrael
Jicchak Levy (8. 4. – 18. 9. 2002)nebyl členem Knesetu
Cipi Livniová (29. 8. 2001 – 17. 12. 2002)Likud
Dan Meridor (od 29. 8. 2001)Strana středu
Dan NaveLikud
Sálih Taríf (do 29. 1. 2002)Jeden Izrael
náměstek při úřadu předsedy vládyJuri Štern (do 14. 3. 2002)Jisra'el bejtenu
náměstek ministra obranyDalia Rabinová-Pelosofová (do 1. 8. 2002)Derech chadaša
Weizman Širy (12. 8. – 2. 11. 2002)Jeden Izrael
náměstek ministryně školstvíMešulam Nahari[p 1]Šas
Avraham Ravic (od 16. 4. 2001)Sjednocený judaismus Tóry
náměstek ministra financíJicchak Kohen (od 2. 5. 2001)1Šas
náměstek ministra zahraničních věcíMicha'el Melchi'or (do 2. 11. 2002)Jeden Izrael
náměstek ministra bydlení a výstavbyMe'ir Poruš (od 4. 6. 2001)Sjednocený judaismus Tóry
náměstek ministra pro absorpci imigrantůJuli-Joel EdelsteinJisra'el ba-alija
náměstek ministra průmyslu a obchoduEli Ben Menachem (do 2. 11. 2002)Jeden Izrael
náměstek ministra vnitraDavid Azulaj (od 2. 3. 2001)[p 1]Šas
náměstek ministra vnitřní bezpečnostiGideon EzraLikud
náměstek ministra práce a sociální péčeJicchak Vaknin (od 2. 5. 2001)[p 1]Šas
náměstek ministra národní infrastrukturyNa'omi Blumenthal (do 1. 1. 2003)Likud
náměstek ministra dopravyAvraham Jechezk'el (do 2. 11. 2002)Jeden Izrael
Sofa Landver (12. 8. – 2. 11. 2002)Jeden Izrael

Odkazy

Poznámky

  1. a b c d e f g Ministři za stranu Šas rezignovali ve dnech 20 a 23. května 2002, zpět do vlády se vrátili již 3. června téhož roku. S výjimkou portfolia pro záležitosti Jeruzaléma v době, kdy nebyli členy vlády, převzal vedení jejich resortů premiér Šaron.
  2. Ze'evi byl zavřažděn.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Twenty-ninth government of Israel na anglické Wikipedii.

  1. REICH, Bernard. A Brief History of Israel. 2. vyd. New York: Infobase, 2009. 382 s. Dostupné online. ISBN 978-0816071272. S. 219. (anglicky) 
  2. Factional and Government Make-Up of the Fifteenth Knesset [online]. Kneset [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Barak resigns as Israeli prime minister [online]. The Guardian [cit. 2008-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 216. 
  5. Tenth Knesset: Government 29 [online]. Kneset [cit. 2013-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ariel Sharon Headshot.jpg
State of Israel Prime Minister, Ariel Sharon, pictured during a defense meeting held at the Pentagon in Arlington, VA. (Released to Public) DoD photo by HELENE C. STIKKEL, CIV