Prvoslav Mihajlović
Prvoslav Mihajlović | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Celé jméno | Prvoslav Mihajlović | ||||||
Datum narození | 13. dubna 1921 | ||||||
Místo narození | Valjevo, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců | ||||||
Datum úmrtí | 28. června 1978 (ve věku 57 let) | ||||||
Místo úmrtí | Bělehrad, Jugoslávie | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice | Záložník | ||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Reprezentace | |||||||
| |||||||
Trenérská kariéra | |||||||
| |||||||
Národní týmy jako trenér | |||||||
| |||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Fotbal na LOH | ||
LOH 1948 | Jugoslávie |
Prvoslav Mihajlović (v srbské cyrilici: Првослав Михајловић; 13. dubna 1921 – 28. června 1978) byl srbsko-jugoslávský fotbalista a trenér.
Život
Na národní úrovni hrál za jugoslávskou reprezentaci (13 zápasů/6 gólů) a byl účastníkem olympijských her 1948, kde jeho tým získal stříbrnou medaili, a Mistrovství světa ve fotbale 1950. S Partizanem vyhrál 2 národní šampionáty (1947, 1949) a 4 jugoslávské poháry (1947, 1952, 1954, 1957). Během roku 1951 Mihajlović odehrál v průběhu dvou měsíců 10 přátelských zápasů na hostování v Crvene zvezdě a poté se vrátil do Partizanu.
Mihajlović později pracoval jako fotbalový trenér a trénoval několik týmů, včetně OFK Bělehrad a jugoslávského národního týmu, který vedl na Mistrovství světa ve fotbale 1962. Působil také jako asistent trenéra v Partizanu (1959–1963) a vyhrál 3 národní šampionáty (1961, 1962, 1963).
Byl tajemníkem a technickým ředitelem FK Partizan (1959–1963), poté pracoval v egyptské Alexandrii (1963–1966), turecké Karşıyace (1966) a západoněmeckém Münsteru (1966–1967). Působil také v Kuvajtu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prvoslav Mihajlović na anglické Wikipedii.
Média použitá na této stránce
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a bronze medal
Grb FK Partizan 1958