Psammetik II.
Psammetik II. | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Psammetichus, Psamtik | |||||||||||||
Busta Psammetik II., | |||||||||||||
Doba vlády | 595–589 př. n. l. | ||||||||||||
Rodné jméno | |||||||||||||
Trůnní jméno | |||||||||||||
Horovo jméno | |||||||||||||
Menekh | |||||||||||||
Manželka | |||||||||||||
Potomci | Apries, Ânkhnesnéferibrê | ||||||||||||
Otec | Necho II. | ||||||||||||
Matka | Mekhtemweskhet[1] | ||||||||||||
Narození | 7. století př. n. l. | ||||||||||||
Úmrtí | 9. února 589 př. n. l. | ||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Psammetik II. (Psammetichus, Psammeticus, Πσαμμουθίς), faraon Seitské 26. dynastie, vládl v letech 595–589 př. n. l.[2]Jeho trůnní jméno Nefer-ib-ra lze překládat „Krásné je srdce (boha) Re.“ Byl následníkem otce Necho II.
Historický rámec
Psametik II. zdědil po otci Nekovi II. relativně zkonsolidovaný Egypt s mocenskými cíli až v Mezopotamii, nicméně se v pozdějším období také střetával se vzrůstajícími konflikty mezi Asýrii a Babylonu (Cheldea), přičemž se rozhodl podpořit Asyřany aby omezil expanzi Bybylonu a ohrožení obchodní cesty přes Eufrat. Jejich společné vojenské tažení však skončilo porážkou u Karchemiš 605 př. n. l. Posléze byli Egypťané ze Sýrie trvale vytlačeni.[3] Následník Psametik II. pak obrátil svůj zájem na jih k Nubii. V roce 592 př. n. l. podnikl vojenskou výpravu k Třetímu kataraktu, dosáhl až Abu Simbel a na kolosální soše Remsese II. [p 1] zanechal svoje jméno. V Egyptě nechal odstranit všechny památky po panovnících 25. nubijské dynastii, jejich jména z památek odtesal (Damnatio memoriae).[4] Obsazené území v Nubii opustil, své vojenské jednotky stáhl zpět na sever a konečně u Prvního kataraktu, u ostrova Elefantina, vyznačil egyptskou hranici svými znaky. Psammetik vládl šest roků, Breasted [5]uvádí datum úmrtí „ze sedmého roku uplynulo jen 27 dní když faraon zemřel“
Monumenty
I když vládl jen krátce, zůstalo po něm několik význačných památek:
- Chrám u vesnice El-Mahalla El-Kubra [p 2]
- 21,8 m vysoký obelisk byl vztyčen v Heliopolis (nyní se nachází v Římě. obelisk – Montecitorio)
- Založil chrám Habis v oáze Charga pro božskou triádu bohů Amona, Mut a Osirise.
Amonova kněžka Ankhnesneferibre
V egyptském náboženském kultu boha Amona, zejména v Třetí přechodné době od 23. dynastie Amonovy kněžky („Divine Adoratrice of Amun“), které získaly značné náboženské politicko-ekonomické pravomoci, a vlastně byly reprezentantkami Amonova kultu dominujícího v Thébách. Byly také zárukou udržení dynastické posloupnosti při následnictví faraonů. Bylo pravidlem, že Vrchní Amonova kněžka byla dcerou vládnoucího faraona.[6][7] Psammetik II. do této pozice ustanovil svoji dceru Anchbesneferbire, ( ) (595~560 př. n. l.) Její oficiální titulatura byla:
žijící královská dcera pána dvou zemí Psammetika
Adopce Amonovy kněžky byla politickým nástrojem, který měl být faraónem uskutečnit bez prodlení po nástupu na trůn, takže adopce jeho dcery v Thébách se odehrála v prvních dvou měsících jeho vlády. O inauguraci Ankhnesneferibra do funkce nejvyšší kněžky Amona také vypovídá stéla „zbožnění“,[8] jejíž překlad publikoval Breasted.[5] V prvním řádku stély je text:
„ | Rok 1, třetí měsíc třetí sezóny, den 29. pod majestátem Hora Menekhib (mnx-ib), Oblíbená ze dvou bohyní, Mocná paže, Zlatého Hora, Ozdoba dvou zemí, Králem Horního a Dolního Egypta Neferibre syna Rea Psamtik(kem) II daný život. Toho dne králova dcera Anekhnesneferibre dorazila do Théb.[5] | “ |
Institut božích kněžek Amona, v případě Anchbesneferbire i funkce nejvyššího kněze Amona v Thébách, se u následníků Psammetika II. vyčerpal a s nástupem perské 27. dynastie zanikl.
Fotogalerie
Chrám Habis v oáze Charga
Stéla Psammetik II. na ostrově u chrámu Mandulis v (jezeře) přehradě
Kartuše Psametika II. u ostrova Elefantina
Psamemetik II. nabízí oběti bohu Chnumovi
Sousoší Psammetrik, jeho manželky a syna; pozdní období, 26. dynastie
Socha poslední egyptské Boží manželky (Vrchní kněžky) Amona v Thébách, Ankhenesneferibre
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 235. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
- ↑ HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ DAN’EL KAHN. Some Remarks on the Foreign Policy of Psmatichus II in the Levant (595–589 B.C.). University Haifa: in-Journal of Egyptian History 1(1):139-157, 2008. S. 139–157. (anglicky)
- ↑ Psmatik II king of Egypt [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt vol. IV. §985 [online]. London: University Chicago, 1906. S. §588A-C. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AYAD, Miriam. The God's Wife of Amun (740-525 BC). Abingdon UK: Routledge, 2009. (anglicky)
- ↑ BOAST, Julien. An Analysis of Egypt's Foreign Policy During the Saite period vydavatel =. Birmingham: [s.n.], 2006. (anglicky)
- ↑ Stela of Ankhesneferibe [online]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
- Dieter Arnold, Temples of the Last Pharaohs, Oxford University Press, 1999. p.76
- Roberto B. Gozzoli Psammetichus II, Reign, Documents and Officials, Golden House Publications (April 3, 2017)
- Charles Bonnet & Dominique Valbelle, The Nubian Pharaohs, The American University in Cairo Press, 2005. p.166–167
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Psammetik II. na Wikimedia Commons
Předchůdce: Necho II. | Egyptský král 595–589 př. n. l. | Nástupce: Apriés |
Média použitá na této stránce
Autor:
- Pschent.svg: fi:Käyttäjä:kompak
- derivative work: Niusereset (talk)
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta
Autor: ASartan, Licence: CC BY-SA 3.0
The temple of Hibis in Kharga oasis, Egypt
Autor: Roland Unger, Licence: CC BY-SA 4.0
Temple of Hibis, inner (3rd) gateway, east side, el-Kharga depression, Libyan desert, Egypt
Hieroglyph from the Hieroglyphica sign list, rendered in Abydos Bold font.
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Pharaoh, the king of ancient Egypt, is often depicted wearing the nemes headdress and an ornate shendyt. Based on New Kingdom tomb paintings.
Autor: Picture taken by Marcus Cyron, Licence: CC BY-SA 3.0
Statuengruppe des Schreiber Psammetrich, seiner Frau und seines Sohnes; Spätzeit, 26. Dynastie, um 600 v. Chr.; Holz; Ägyptisches Museum/Altes Museum, Inv.-Nr. 8812, 8813, 8814
Autor: tutincommon (John Campana), Licence: CC BY 2.0
A statue of the final Egyptian God's Wife of Amun at Thebes, Ankhenesneferibre, of the 26th Saite dynasty. She was the daughter of the 26th dynasty Saite pharaoh: Psamtik II. The statue is now located in the Nubian Museum of Aswan in southern Egypt. Its catalogue number was CG42205.
Autor: Cecioka, Licence: CC BY-SA 4.0
Complexo arqueológico de Abu Simbel, com dois templos construídos por ordem do faraó Ramsés II no século XIII a.C. durante a XIX dinastia: um maior, dedicado ao faraó Ramsés II e aos deuses Rá (Ra-Harakhty), Ptah e Amun, e um menor, dedicado à deusa Hathor, personificada por Nefertari, a mais amada esposa de Ramsés II. (Texto da Wikipedia)
Autor: Einsamer Schütze, Licence: CC BY-SA 3.0
Roemer- und Pelizaeus-Museum, Hildesheim
Autor: Olaf Tausch, Licence: CC BY 3.0
Stele des Psammetich II. vor der Nordseite des Mandulis-Tempels auf der Insel Neu-Kalabscha im Nassersee, Ägypten
Autor: OliBac, Licence: CC BY 2.0
Closeup of a statue of pharaoh Psamtik II, exhibited in the Louvre Lens. Reign of Psamtik II (595-589 BCE), 26th Dynasty, Late Period.
Autor: kairoinfo4u (Hanne Siegmeier), Licence: CC BY-SA 2.0
The Temple of Hibis was first founded by pharaoh Psamtik II (595-589 BC) of the 26th Saite dynasty of Egypt. It is perhaps the best preserved temple from the Late Period of Egypt and is uniquely situated at Kharga Oasis in Western Egypt. The temple was decorated by the Persian conqueror Darius I. Subsequent additions to the size of the temple were later made by the 30th dynasty kings Nectanebo I and II.
Hieroglyph from the Hieroglyphica sign list, rendered in Abydos Bold font.
Hieroglyph X1 from the Hieroglyphica sign list, rendered in Abydos Bold font.
The Eye of Horus
Hieroglyph F35 from the Hieroglyphica sign list, rendered in Abydos Bold font.
Autor: Karen Green, Licence: CC BY-SA 2.0
Psammetichus II. Cartouche. Aswan. IMG_6498
Hieroglyph from the Hieroglyphica sign list, rendered in Abydos Bold font.