Pstřeň dubový
Pstřeň dubový | |
---|---|
Pstřeň dubový (Fistulina hepatica) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusné (Basidiomycates) |
Řád | pečárkotvaré (Agaricales) |
Čeleď | pstřeňovité (Fistulinaceae) |
Rod | pstřeň (Fistulina) |
Binomické jméno | |
Fistulina hepatica (Schaeff.. ex Fr) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pstřeň dubový (Fistulina hepatica (SCHAEFF. ex FR.)) je nápadná parazitická popř. saprofytická houba z čeledi pstřeňovitých připomínající choroše. Jde o známou jedlou houbu. O širokém rozšíření svědčí její četné lidové názvy, např. jelení jazyk, volský jazyk, maso lesa či masojed. Ty jsou obvykle reakcí na vzhled plodnice, zejména masově zbarvenou dužninu.
Vzhled
Houba tvoří asi 10–25 cm velké nepravidelné plodnice bočně nebo krátkým třeněm přirostlé ke dřevu, tvarem připomínají jazyk, bochník a v mládí i hlízu. Zabarveny jsou zpravidla velice nápadně, v mládí cihlově oranžově, růžovočerveně až oranžovočerveně, postupně však tmavnou do karmínově červené nebo hnědočervené barvy. Plodnice je masitá, zpravidla značně tlustá, šťavnatá.
Dužnina připomíná na řezu maso, je běločerveně žíhaná. To je velmi výrazný typický znak, nemusí se vyskytnout vždy. Někdy bývá dužnina narůžovělá a bez žíhání. Dužnina plodnice roní nebo při stlačení uvolňuje (zejména za mlada) krvavě nebo nahnědle červené kapky, které se často objevují též na povrchu plodnice. Hymenofor je tvořen tenkými, dlouhými, vzájemně nesrostlými rourkami na spodu plodnice; jejich ústí je bílé, krémové i oranžové, zpravidla světlejší než zbytek plodnice, někdy však barva splývá. Otlačením ústí rourek rezaví či hnědne. Pokud barva spodní části klobouku není výrazně světlá, splývá, je třeba se vyhnout záměně s jiným druhem hub pozorným sledováním dalších znaků.
Výskyt
Pstřeň, jak už jeho druhové jméno napovídá, se v České republice vyskytuje nejčastěji na dubu, výjimečně i na jiných listnáčích. V jižní Evropě se hojně vyskytuje například na kaštanovníku setém.
Roste zejména koncem léta a na podzim (od července do října). Parazituje na zmíněných dřevinách, z jejichž kmenů vyrůstá, velmi často v poraněných místech, jizvách, dutinách, při patě kmenu. Vyskytuje se též na odumřelých pařezech a kořenech zanořených v substrátu, pstřeň tehdy vypadá, jako by vyrůstal ze země. Způsobuje hnědou hnilobu dřeva, která však nepostupuje tak rychle, jak je tomu u jiných dřevokazných hub. Pstřeň je vcelku typická a nepříliš vzácná houba českých doubrav.
Použití
Pstřeň dubový je považován za jedlou houbu, názory na jeho chuťové kvality se různí, někteří houbaři jej nechávají v lese pro okrasu. Chuť i vůně je lehce nakyslá (ne silně), hodí se proto pro přípravu guláše, nakládání do octa, ne však na řízky nebo smaženici. Sbírány jsou však jen mladé plodnice, neboť starší jsou značně tuhé.
Dřevo napadené pstřeněm je poněkud tmavší a lépe zpracovatelné, je proto vyhledáváno řezbáři.
Galerie
- (c) Jim Champion, CC BY-SA 2.0
Dospělá plodnice za vlhka.
Dospělé plodnice vyrůstající ze dřeva ponořeného v zemi. Tyto plodnice mají světlejší, krémové póry rourek.
Odkazy
Literatura
- HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.
- BAIER, Jiří; VANČURA, Bohumil. Co nevíme o houbách. Praha: Artia / Granit, 1993. ISBN 80-901443-4-9. S. 32.
- SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub. Praha: Cesty, 1999. ISBN 80-7181-311-7.
- In: BOROVIČKA, Jan. Mykologický sborník. Praha: Česká mykologická společnost ISSN 0374-9436.
- KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír. Houby, česká encyklopedie. Praha: Reader's digest Výběr, 2003. ISBN 80-86196-71-2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu pstřeň dubový na Wikimedia Commons
- DAMyko
- Nahuby.sk
- BioLib
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Dendrofil, Licence: CC BY-SA 3.0
Houba z Podkomorských lesů, Česká republika, jižní Morava. Pstřeň dubový – Fistulina hepatica.
Autor: I.Sáček, senior, Licence: CC0
Fistulina hepatica , Přírodní park Baba
Autor: This image was created by user Alan Rockefeller (Alan Rockefeller) at Mushroom Observer, a source for mycological images.
You can contact this user here., Licence: CC BY-SA 3.0
Fistulina hepatica (Schaeff.) With.
Autor: Dendrofil, Licence: CC BY-SA 3.0
Houba z Podkomorských lesů, Česká republika, jižní Morava. Pstřeň dubový – Fistulina hepatica
Autor: Vavrin, Licence: CC BY-SA 3.0
Fistulina hepatica - pstřeň dubový na dubovém pařezu poblíž Týnce nad Sázavou a Ledců; Česká republika.
(c) Jim Champion, CC BY-SA 2.0
Fistulina hepatica fungus beneath an oak tree, Hollands Wood, New Forest A large fresh and sticky beefsteak fungus (Fistulina hepatica) - I've recently seen several of them, always growing at the base of oak trees. This specimen is about 25 cm across, with a very sticky coating on the upper surface. Underneath is white with pores. This part of the Forest is currently undergoing a 'no fungus picking' trial to see what difference it makes to fungus populations.
Autor: This image was created by user Dan Molter (shroomydan) at Mushroom Observer, a source for mycological images.
You can contact this user here., Licence: CC BY-SA 3.0
For more information about this, see the observation page at Mushroom Observer.
Autor: I.Sáček, senior, Licence: CC0
Fistulina hepatica , Přírodní park Baba