Pstriná

Pstriná
Poloha
Souřadnice	49°18′34″ s. š., 21°44′50″ v. d.
Nadmořská výška	325 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Svidník
Tradiční region	Šariš
Pstriná
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	6,2 km²
Počet obyvatel	56 (2021)[1]
Hustota zalidnění	9 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Anna Mihalíková
Vznik	1497 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.obecpstrina.sk
Telefonní předvolba	054
PSČ	090 05 (pošta Krajná Poľana)
Označení vozidel (do r. 2022)	SK
NUTS	527742
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pstriná (rusínsky Пстрина, je obec na Slovensku v okrese Svidník. Žije zde 56^[1] obyvatel.

Polohopis

Pstriná se rozkládá na mírně členitém povrchu severní části Nízkých Beskyd a Laborecké vrchoviny. V okolí obce převládají bukové lesy, které doplňují břízy a olše. Původní bukové lesy se zachovaly v méně dostupných polohách. Nadmořská výška v centru obce je 320 m n. m. a na území katastru v rozsahu od 290 do 525 m n. m. Území obce má rozlohu 623 ha.

Symboly obce

Erb

V modrém štítu kráčí vpravo stříbrný jelen ve zlaté zbroji po zelené trávě s šesti stříbrnými balvany, doprovázený vpravo nahoře stříbrným skloněným mečem, vlevo nahoře zlatými váhami.

Tento erb byl přijat usnesením obecního zastupitelstva v roce 2006 a je zapsaný v heraldickém registru Slovenské republiky pod signaturou P – 210/2006.

Současná heraldická kompozice erbu vychází z otisku pečetidla obce z roku 1868, s doplněním o atributy místního patrona – sv. Archanděla Michaela.

Autory grafického ztvárnění erbu jsou Petr Kónya, Leon Sokolovský a Sergej Pančák.

Vlajka

Vlajka obce je sestavena z osmi vodorovných pruhů v barvách bílé, zelené, žluté, modré, bílé, zelené, žluté a modré. Vlajka má poměr stran 2:3 a ukončená je třemi cípy, tj. dvěma zástřihy sahajícími do třetiny jejího listu.

Dějiny

Obec historicky patřila do Makovického panství a poprvé je zmíněná v urbáři roku 1497 pod názvem Psthryna. V roce 1548 je uváděná jako Pystrina, v roku 1551 Pstrina, v roce 1588 Pztrina, v roce 1773 Pisztrina, Pistrina, 1808 Bsztrina, Psztrina, Bstřina, Pstřina, 1863 Psztrina, v letech maďarizačních tendencí 1907 až 1913 Psztrina, Peszternye. Po vzniku ČSR v roku 1920 Pstrina, Postrina. Od roku 1927 trvá dnešní pomenování Pstriná.

V roce 1787 měla obec 28 domů a 179 obyvatel, v roce 1828 mala 21 domů a 185 obyvatel, v roku 1942 celkem 40 domů 242 obyvatel a 11 obyvatel židovského náboženství.

Obyvatelé obce se živili zemědělstvím, chovem hovězího dobytka. Pracovali i v lesích a ženy z vypěstovaného lnu a konopí, předly v zimních měsících nitě ze kterých potom tkaly látky a koberce.

Přírodní a klimatické podmínky neposkytovaly obyvatelstvu dobré podmínky na živobytí. Proto už od 19. století jednotlivé generace chodily za přivýdělkem na žně do Zemplínské župy a dalších jižnějších regionů Uherska. By to též jeden ze způsobů přežití v těchto klimatických podmínkách.

V 19. století byli vlastníky pozemků Szirmayovci.

V roku 1932 se obyvatelé obce zúčastnili hladových pochodů nezaměstnaných a drobných rolníků, kde žádali zrušit daňové a bankovní dluhy, zastavit exekuce a rozdělit panskou a církevní půdu malorolníkům.

Tak jako ostatní obce i tato obec byla poznamenaná vystěhováváním. Bylo to i za první ČSR. Po roku 1945 mnoho obyvatel odešlo do Sovětského svazu a mnoho se, taktéž natrvalo, usídlilo v českém pohraničí.

Osobnosti

V obci po ukončení učitelského ústavu, od školního roku 1911/12, vyučoval Janko Borodáč, který patřil mezi zakladatele Slovenského národního divadla. Za svoje herecké a režisérské počiny získal titul národní umělec.

V roku 1941 se v Pstriné narodil prof. Dr. Ján Liguš, PhD. – filozof, teolog; děkan na UK Praha v letech 2000–2006. Autor monografií, učebních textů a studií zejména o D. Bonhoefferovi a komunikaci.

Obyvatelstvo

V 90. letech 20. století žily v obci rodiny s těmito příjmeními: Bučko, Cuper, Černega, Čižmár, Čobirka, Čurpek, Dunčák, Flga, Gajdoš, Gundzik, Hladoník, Hrušč, Ilčisko, Jadlovský, Kekeľ, Kimak, Liguš, Mihalík, Rusinko, Suvák, Špavelko, Vorobeľ a Žumar. Dle sčítání lidu z roku 2011 žilo v obci 60 obyvatel. 42 se hlásilo k rusínské národnosti a 16 ke slovenské.^[2]

Památky

V obci se nachází kostel z roku 1906.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pstriná na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pstriná na Wikimedia Commons