Pstružný potok (přítok Sázavy)

Pstružný potok
Meandrující potok v PR Kamenná trouba
Základní informace
Délka toku18,8 km
Plocha povodí76,6 km²
Průměrný průtok0,53 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-09-01-114
Pramen
Humpolec
49°32′50,3″ s. š., 15°21′26,7″ v. d.
Ústí
do Sázavy u Mrzkovic
49°39′27,4″ s. š., 15°22′29,7″ v. d.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Kraj Vysočina - Humpolec, Kejžlice, Dolní Město)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pstružný potok je levostranný přítok řeky Sázavy v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Délka jeho toku činí 18,8 km.[1] Plocha povodí měří 76,6 km².[2]

V mapách Stabilního katastru k roku 1838 je potok uveden pod názvem Kamena trauba Bach.[3]

Průběh toku

Ústí potoka do Sázavy

Pramenná oblast Pstružného potoka se nachází v Humpolci a v jeho nejbližším okolí. Potok teče převážně severním směrem. Pod Humpolcem jej posiluje zleva Rápotický potok a dále Čejovský potok, který přitéká z pravé strany od Čejova. Dále po proudu protéká Kejžlicí, u které přibírá z levé strany Jalovčí potok. Mezi Kejžlicí a Dolním Městem napájí velký rybník, který se jmenuje Kamenná trouba. Do Sázavy se vlévá za osadou Mariadol u Mrzkovic, na jejím 141,1 říčním kilometru,[1] 3 km západně od Světlé nad Sázavou.

Větší přítoky

  • Rápotický potok, zleva, ř. km 15,0, délka 6,8 km[4]
  • Čejovský potok, zprava, ř. km 14,4, délka 3,8 km[5]
  • Jalovčí potok, zleva, ř. km 12,0, délka 5,6 km[5]

Vodní režim

Průměrný průtok Pstružného potoka u ústí činí 0,53 m³/s.[6]

M-denní průtoky u ústí:[6]

M [dní]Q30Q60Q90Q120Q150Q180Q210Q240Q270Q300Q330Q355Q364
Q [m³/s]1,220,840,650,520,430,360,300,250,200,160,120,080,05

Využití

Malé vodní elektrárny

Spádu potoka na jeho dolním toku využívají tři MVE.[7]

Mlýny

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Hydroekologický informační systém Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Vodní toky (str. 430) [online]. [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. ↑ EDLMANN; MÜLLER. 4114-1 Lipnice nad Sázavou - dříve Markt Lipnitz (Lipnice) und Colonie Willimowitz in Böhmen. Czaslauer Kreis. Bezirk Lipnitz. Císařské povinné otisky Stabilního katastru 1 : 2 880 - Čechy. Název: B2_a_6C_4114-1_4. Roky: 1838 (mapování) a 1843 (tisk). archivnimapy.cuzk.cz [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, Zeměměřický úřad, Ústřední archiv zeměměřictví a katastru [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ Hydroekologický informační systém Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Vodní toky (str. 435) [online]. [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Hydroekologický informační systém Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Vodní toky (str. 437) [online]. [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2014-10-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ Energetický regulační úřad [online]. [cit. 2010-03-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ústí Pstružného potoka.jpg
Ústí Pstružného potoka do Sázavy na jejím 141,1 říčním kilometru.
Kamenná trouba NR, Pstružný Creek 2.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Pstružný potok v jižní části přírodní rezervace Kamenná trouba u Lipnice nad Sázavou