Psusennes I.

Psusennes I
Pasibkhanu, Pasebakhaenniut
Doba vlády1039–991 př. n. l.[1]
Rodné jméno




Pa seba kha en niut (Hvězda která se zjevila v Tébách)
Trůnní jméno

Aa kheper Ra, setep en Amun, (Velký oslavující Re(a ) vybraný Amonem)
Jméno obou paní











Pán dvou zemí, král jako bůh Re na nebi
Zlatý Hor








Sema tau, der pedjut 9, itj em sekhemef em tau nebu
ManželkaMutnodjmet (2)[2]
PotomciAmenemop, Ankhefenmup, dcera Istemkhebe (2)
OtecPinodžem I.
MatkaHenauttawy dcera Ramesse XI.[2]
Úmrtí~ 991 [p 1]
HrobkaTanis (NRT III, 1)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Psusennnes I. také se jménem Pasibkhanu nebo Hor-Pasebakhaenniut I. „Hvězda která se zjevila v Thébách. Nápis v hrobce jeho Horova jména Silný býk dar krásného Amona se zjevil v Thébách“. Byl třetím vládcem – faronem v 21. dynastii, která se řadí do Třetí přechodné doby. Vládl v Dolním Egyptu ve městě Tanis v deltě Nilu, v letech 1039–991 př. n. l.[1]

Historický vývoj

Tanis – archeologická lokalita – aktuální mapa
Model Amonova chrámu v královské nekropoli v Tanis
Hrobka Tanis NRT III s vyznačenými pohřebními komorami
Sarkofág Psusennese I. z červené žuly; Egyptské Muzeum, Káhira
Zlatá maska generála Wendebauendjed ve hrobce Psusennese I.

V předchozí Ramessovské 20 dynastii se již od nástupu na trůn Ramesse IV. , se sídleme v Pi-Ramesse [p 2]) diferencovaly vládnoucí struktury a ekonomické podmínky vůči Hornímu Egyptu s centrem v Thébách. Kněží Amanova chrámu již za vlády Ramesse X. a XI. ustavili teokratický stát a Egypt se mocensky rozvolnil do dvou relativně samostatných území na severu a jihu. Po smrti Ramesse XI. se trůnu v Dolním Egyptu ujal Smendés, který původně sloužil ve vojsku Ramesse XI., a byl možným nevlastním bratrem Amonova velekněze Hrihora, zakladatele teokracie v Thébách. Smendés svoje postavení stvrdil sňatkem s dcerou Ramesse XI. Tenatamun.[2]. O jeho vládě i následníka Amenemnesuta, který vládl jen krátce (~5 roků), je málo zachovaných zpráv. Do historie se významněji zapsal až jejich pokračovatel a následník Psusennes I.[3] syna velekněze Pinudžema I. v Thébách a dřívější generál ve vojsku Ramesse XI. Vzájemné vztahy mezi Horním a Dolním Egyptem, vázané na příbuzenské svazky i příhraniční odlišné podmínky nebyly konfliktní. Dolní Egypt řešil invazi mořských národů do úrodné delty Nilu, Horní Egypt pak usiloval o udržení vlivu v Núbii, bohaté na suroviny a kontrolu pohybu zboží od Asuánu podél horního toku Nilu.
Od nástupu Psusennese I. bylo původní sídlo 20. dynastie Pi-Ramesseum [p 3] opuštěno [p 4] a nové královské sídlo bylo vybudováno v Tanis, vzdálené severně ~25 km). [4] Období vlády Psesennese I se přisuzuje stavba Amonova chrámu v Tanis. Archeologické průzkumy původní zástavby v Tanis včetně blízké nekropole odkryly kamenné bloky, které byly přeneseny z bývalého Pi-Ramessse a použity pro místní stavby. Byly identifikovány podle nápisů a jmen faraonů z původních staveb, např. Ramesse II., bloků ze Střední říše, dokonce i pilíře s Horovým jménem Cheopse, Sesostrise III. a četné bloky z období Střední říše.[5][6]

Hrobka Psusennese I

Hrobku (NRT III) odkryl v roce 1939 Pierre Montet[7][8] a v následujících letech ji otevřel a podrobněji nálezy zpracoval a publikoval. NRT III, hrobka Psousennes I, s neporušenou vstupní šachtou, se skládala ze šesti místností:

  • vstupní komora obsahující zbytky několika částí pohřebního nábytku s mumiemi Siamona a Psousennese II. (21. dynastie) kolem neporušeného stříbrného sarkofágu Šešonka II. s jeho mumii a všemi královskými ozdobami.
  • v zadní částí vstupní komory byl odkryt vchod do další komory, ve které byl neporušený sarkofág Psusennese I. s bohatou pohřební výbavou [p 5].
  • v sousední komoře původně určené manželce Psusennese i., Mutnodjmet (2)[2] se nacházel sarkofág faraona Amenemopa (vládl 993–984 př. n. l.) s velmi skromnou výbavou.[1]
  • v boční komoře (III/3) byl prázdný sarkofág generála a správce Amonova chrámu Ankhefenmuta, syna Psusennese.
  • v komoře (III/4), přistavěné v pozdějším období, byl neporušený pohřeb generála Wendjebauendjed včetně sarkofágu a bohaté pohřební výbavy.[5]

Komora Psusennese I.

V žulovém sarkofágu byla v antropomorfní stříbrné (spíše slitiny zlata a stříbra) rakvi mumie faraona, ze které se se zachovaly jen nepatrné části. V bohatě vybavené komoře byl dřevěný nábytek, poškozený vlhkostí, tradiční Vešebty, zlaté šperky, zlaté tepané vázy a četné další. Podrobný seznam a popis 323 nalezených artefaktů P. Montet shrnul v monografii z roku 1945[7]. Z nejzajímavějších to je zlatá váza s kartuší Ahmose I. [1] z 18. dynastie, která byla zřejmě zcizena přímo z jeho hrobky v El Amarně [p 6], dalším je zlatý tepaný pohár s vepsaným jménem Pinudžema I. a kanopy s jeho kartušemi.[9]

Stříbrná rakev

Umělecká a řemeslná dovednost výrobců rakve Psusennese I. je rovněž dokladem znalosti technologických postupů práce s kovy, v tomto případě stříbro zlatého, tenkostěnného vrchního dílu. Co do zpracování a použitého materiálu je analogem zachované rakve Šešonka II.[2], který jednak vládl poměrně krátce (~2 roky) a jednak oproti Psusennesovi o více než sto let později. Typově se blíží formě známé již z 18. dynastie z pohřební výbavy Tutanchamona, je však zřejmé, že v tomto porovnání obě zmíněné jsou oproti Tutanchamově výbavě méně dekorativní. Výroba podobných artefaktů tedy byla historicky zavedeným výrobním artiklem. Na obou antropomorfních rakvích Psuesnnese a Šešonk II. jsou viditelně podobné gravírované motivy, stopy po kovotepeckém tvarování a finálním leštění. Spoje přídavných dílů, pokrývky hlavy nemes u Psusennesovy rakve, jsou nýtované. Na temeni hlavy je zlatý Ureus ve tvaru kobry, bohyně chránící Dolní Egypt. Další bližší materiálově-technologické analýzy nejsou známé. [10][11][12]

Antropomorfní rakev Psusennese I.


Poznámky

  1. Jeho mumie prokázala celkovou stařeckou sešlost
  2. GPS 30°47′56″N 31°50′9″E
  3. Zbudováno za vlády Ramesse II. v 19. dynastii (GPS 30.7988889N, 31.8358333E)
  4. zvýšena hladina spodních vod město zaplavovala.
  5. Rozsah výbavy zadní komory Psusennese I. bývá srovnáván s hrobkou Tutanchámona
  6. Hrobka EA3

Související články

Reference

  1. a b c CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. ISBN 978-0-500-28628-9. (anglicky) 
  2. a b c d BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  3. HAGENS, Graham. A Critical Review of Dead-Reckoning from the 21st Dynasty. Cairo: Journal of the American Research Center in Egypt, 1996. S. 153-162. (anglicky) 
  4. Per Ramessu Ancient city, Egypt [online]. 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b GILLES, Roulin. Les Tombes Royales de Tanis. [s.l.]: Mission Français des fouilles de Tanis, 1997. S. 193–223S. (anglicky) 
  6. GILLI, Barbara. How to Build a Capital The Second Life of Pre-Ramesside Materials in Pi-Ramesses. [s.l.]: Gerstenberg-Verlag, Hildesheim, 2016. ISBN 978-3-8067-8812-9. (anglicky) 
  7. a b MONTET, Piere. La Nécropole Royale de Tanis à la Fin de 1945. Paris: l'Académie des Inscriptions, 1945. (francouzsky) 
  8. MONTET, Piere. Les constructions et le tombeau de Psousennès à Tanis [online]. Paris: 1951. S. 9–62. Dostupné online. (francouzsky) 
  9. STIERLIN, Henri. Tanis Trésor des Pharaons [online]. Seuil. Dostupné online. (anglicky) 
  10. The Egyptian Knowledge of Metallurgy and Metalworking [online]. Greensboro, USA: 2021 [cit. 2021-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-01. (anglicky) 
  11. HILL, Marsha; Deborah Schorsch. Gifts for the Gods: Images from Egyptian Temples/'. New York: Metropolitan Museum of Arts, 2008. ISBN 978-1-58839-231-2. S. 189-197. (anglicky) 
  12. SCHORSCH, Deborah. Status in context; Production, meaning and (re)uses [online]. Leuven: Peeters, 2019. S. 249–268. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Předchůdce:
Amenemnesut
Znak z doby nástupuEgyptský král
1039991 př. n. l.
Znak z doby konce vládyNástupce:
Amenemope

Média použitá na této stránce

General Wendjebauendjed mask.jpg
Autor: Jon Bodsworth, Licence: Copyrighted free use
Golden mask from General and High Priest Wendjebauendjed
NRT III e.jpg
Autor: Neithsabes, Licence: CC BY 3.0
Restored view of the tomb NRT III from the royal necropolis at Tanis with the tombs of Psusennes I (21st d.), his wife Mutnodjmet, their son Amenemope, an other son Ankhefenmut, the general Undjebundjed, and in the antechamber the sarcophagus of Shoshenq II (22nd d.) between the rests of the mummies of Psusennes II and Siamun (these three latter kings were moved in this grave later) - 21st dynasty and 22nd dynasty of Egypt
Psusennes I mask by Rafaèle.jpg
Autor: Larazoni (Ms Rafaèle), Licence: CC BY 2.0
The funerary mask of pharaoh Psusennes I on display at the "Pharaon, Homme, Roi, Dieu" exhibition in the Museum of Fine Arts of Valenciennes, France. (November 2007)
Silver Coffin of Psusennes I.jpg
Autor: Aidan McRae Thomson, Licence: CC BY-SA 2.0
Intaktní hrobku Tanis NRT III objevil prof. Montet 1939-1940 s bohatou pohřební výbavou.
Histoire de l’Art Egyptien by Theodor de Bry, digitally enhanced by rawpixel-com 103.jpg
Autor: Rawpixel, Licence: CC BY-SA 4.0
Ramses-Meïamoun fight against Katas on the edge of Orontes from Histoire de l'art égyptien (1878) by Émile Prisse d'Avennes (1807-1879). Digitally enhanced by rawpixel.
Sarcophagus of Psusennes I.jpg
Autor: Aidan McRae Thomson from Redditch, Worcestershire, UK, Licence: CC BY-SA 2.0
Intaktní hrobku Tanis NRT III objevil prof. Montet 1939-1940 s bohatou pohřební výbavou.
Tanis-necropolis-area.png
Autor: Zemanst, Licence: CC BY-SA 4.0
Nekropole v Tanis, aktuální mapa s vyznačením Amonova chrámu, zdroj: [maps google.com]
Pschent2.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
Dvojitá koruna Dolního a Horního Egypta
Psusennus I-HorusName.jpg
Autor: Zemanst, Licence: CC BY-SA 4.0
Horov jméno Psusennes I. " Silný býk dar Amona, nádherného, který se zjevil v Thebách
Tanis restitution temple Amon.jpg
Autor: Franck devedjian, Licence: CC BY-SA 4.0
Restitution de Tanis à la Basse époque