Ptolemaios VI. Filométor

Ptolemaios Filométor
Philomḗtōr, Πτολεμαῖος Φιλομήτωρ
Ptolemaios VI. Filométor
Doba vlády	180-164 & 163-145 př. n. l.
Rodné jméno	Ptolemaios, milovaný Ptahem
Trůnní jméno	Dědic bohů, vybraný Ptahem, obnovil Maat pro Amon-Ra
Horovo jméno
	Velebí býka Apise na jejich rodném kameni
Jméno obou paní	Otcem dosazený na trůn
Zlatý Hor	Držitel svátku Sed jako Ptah-Tatenen[p 1]
Manželka	Kleopatra II.[1]
Potomci	Ptolemaios Eupator (předčasně zemřel), Ptolemaios VII. Neos Filopatór[1] Kleopatra Thea[p 2], Kleopatra III. (2. manželka Ptolemaise VIII.),
Otec	Ptolemaios V. Epifanés
Matka	Kleopatra I. Syra [p 3][1]
Narození	9.10.186 př. n. l.
Úmrtí	145 př. n. l. (stáří 41 roků) Sýrie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ptolemaios VI. Filométor (řecky Πτολεμαίος Φιλομήτωρ, 186-145 př. n. l.) byl egyptský král z rodu Ptolemaiovců. Vládl v letech 180 - 145 př. n. l. s přerušením v letech 164 - 163 př. n. l., kdy si jeho bratr Eurogétes uzurpoval vládu.

Život

Na trůn nastoupil ve věku 6 let po smrti svého otce Ptolemaia V. Epifanése. Až do roku 176 př. n. l. vládl společně se svojí matkou Kleopatrou I. ^{[p 4]} Následujícího roku se, ve věku ~10 roků, oženil se svojí sestrou Kleopatrou II.^{[p 5]} Od roku 170 př. n. l. vychovával svého bratra Euergetése II., aby také vládl s ním a s Kleopatrou II.^{[p 6]} Vláda triumvirátu sourozenců ovšem Egyptu neprospěla, spíše přispěla k jeho již znatelnému úpadku.^[2][3]

Vláda

V roce 170 př. n. l. vpadl Antiochos IV. Epifanés do Egypta a zahájil tím Šestou syrskou válku (170-168 př. n. l.). Po dalším vpádu o dva roky později byl dokonce korunován králem Egypta, ale po zásahu římského legáta se ze strachu z římského útoku stáhl do Sýrie. V letech 169 - 164 př. n. l. vládl v Egyptě triumvirát tvořený Ptolemaiem VI., jeho manželkou Kleopatrou II. a mladším bratrem Ptolemaiem VIII. Euergetésem II. . Ptolemaios VI. začal plánovat opětnou invazi do Coele-Sýrie.[1]
Další pokus o znovuzískání Coele-Sýrie byl ale neúspěšný, protože Antiochus IV. porazil egyptské síly a dobyl pohraniční město Pelusium[2]. Antiochus měl i jiné ambice, ale stáhl se, když ho římský legát Papillius Laenas^{[p 7]} a jeho legie přesvědčili, že další útok by se setkal s římskou odezvou.
Katastrofální šestá syrská válka, během níž se pokusil Ptolemaios VI. vyjednat podmínky s nepřítelem, což vedlo k jeho sesazení rozhořčenými občany Alexandrie. Seleukovský král Antiochos prohlašující, že zastupuje Ptolemaia VI. (ale zajímal se pouze o vlastní zábor půdy), obléhal egyptské hlavní město, avšak upustil od svého úsilí ovládnout Alexandrii, musel se věnovat řešení domácích problémů. Místní situace byla typický, makedonský koktejl sourozenecké rivality, územních ambicí a nepokoje domorodců.^[3]
Když byl v roce 164 př. n. l. svým bratrem Eurogetésem od vlády odstaven, vydal se do Říma hledat přímluvu a pomoc. Díky římskému zásahu byl již během příštího roku znovu dosazen na egyptský trůn.^[4][5][3] Ptolemaios VIII. byl v důsledku toho poslán na Kyrenaiku, ale oproti původnímu rozhodnutí římských konsulů se odvolal k římskému senátu a kupodivu získal jeho souhlas. Plánoval tedy svůj návrat do Egypta, ale setkal se se svým bratrem v bitvě o Kypr, kterou prohrál. Ptolemaios VIII. dostal Kyrenaiku, jako součást mírových podmínek a Alexandros Balas^{[p 8]} přislíbenou ruku jedné z dcer Ptolemaia VI.
Alexander Balas, vybraný z neznáma a podporovaný sousedním římským spojeneckým královstvím Pergamon, se v roce 152 př. n. l. vylodil ve Fénicii a zahájil občanskou válku proti seleukovskému králi Démétriovi I. Podporován žoldáky a frakcemi Seleukovské říše, nespokojenými s existující vládou, porazil Demetria a v roce 150 př. n. l. převzal jeho korunu. Oženil se s princeznou Kleopatrou Theou ^{[p 9]}, aby zpečetil spojenectví se sousedním ptolemaiovským královstvím. Za jeho vlády ovšem došlo k neustálému ústupu od východní hranice Seleukovské říše, důležité východní satrapie jako byla Médéa, byly ztraceny ve prospěch rodící se Parthské říše^{[p 10]}. V roce 147 př. n. l., Demetrius II Nicator, mladý syn Demetriua I. , začal kampaň k svrhnutí Balase a občanská válka pokračovala. Alexandrův spojenec, ptolemaiovský král Ptolemaios VI. Philométor, přesunul vojáky do Coele-Sýrie, aby podpořil Alexandra Balase, ale pak změnil svoji podporu a přešel na stranu Demetria II. Nikatora^{[p 11] [6]} V bitvě u řeky Oenoparus ^{[p 12]} v Sýrii byl poražen Ptolemaiem VI. a krátce nato povstalec Alexandr Balas 145 př. n. l. zemřel. Během této bitvy také Ptolemaios VI. spadl z koně a v důsledku úrazu zemřel. Jeho nástupcem se stal jeho syn Ptolemaios VII. Neos Filopatór, což ovšem bylo pro Ptolemaie VIII., který se téhož roku vrátil do Egypta, nepřijatelné a Neose Filopatóra nechal zavraždit.

Artefakty

Za poměrně dlouhou vládu Ptoleamie VI. (~35/6 roků) nebyly zaznamenány významnější stavební činnosti. Uvádí se započetí stavby chrámových komplexů na Philae a pravděpodobně i v Kom Ombo. V palácích Philae, Chrámu Hathor v Esně a Deir el-Medina jsou identifikovány reliéfy s kartuší Ptoleamie VI. Zachovaly se zlaté mince, bronzové či stříbrné mince s jeho portrétem. Reliéfy, roztroušené v různých chrámech, vztahující se k Ptolemaiovi VI., podle kreseb v publikacích K.Lepsiuse z jeho expedicí v letech 1849-1856,^[7] Ernst Weidenbach,^{[p 13]} který se expedicí Lepsiuse zúčastnil, posléze vytvořil četné litografické kopie identifikovaných reliéfů v chrámech a dalších votivních stavbách. Vyznačují se relativní dokonalostí oproti původním, víceméně zachovaným kresbám^[8]

Epilog

Od nástupu Ptolemaiovské dynastie do konce života Ptoleamie VI. Filométora uplynulo ~160 roků, a egyptská říše z časů vzrůstu bohatství a ovládajícího značné území zisky v Levantě, Malé Asii a Mezopotámii, postupně oslabovala jednak z vnitřních dynastických rozbrojů, neschopných vládců, snad počínaje koncem vlády Ptolemaie III. . Svoji roli na tom sehrály mocenské ambice sousedních států a počínaje ~200 př. n. l. vzrůstajícím vlivem expanzivní Římské republiky v severní Africe.^[3]

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ptolemy VI Filometor (jen do verze 2007) na anglické Wikipedii.

Související články

• Ptolemaios V.
• Ptolemaios VII.
• Ptolemaiovský Egypt
• Seleukovci

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptolemaios VI. Filométor na Wikimedia Commons
• Paul Edmund Stanwick, Portraits of the Ptolemies: Greek Kings as Egyptian Pharaohs, Univeristy Texas, 2003; ISBN 0-292-77772-8
• Ronald Pereira, Between religion and politics: Greek-Egyptian identity in Ptolemaic Egypt (4th – 1st centuries B.C.) , Universidade Nova de Lisboa. 2020
• I.G. Manning, Networks, Hierarchies, and Markets in the Ptolemaic Economy, Oxford 2011, ISBN 978 0199587926
• Waltr Scheidel, Brother-sister and parent-child marriage outside royal families in ancient Egypt and Iran: A challenge to the sociobiological view of incest avoidance?, Darwin College Cambridge, Ethology and Sociobiology Vol. 17, September 1996
• Henri Gautier, Le livre des rois d'Égypte De la XXVe dynastie à la fin des Ptolémées (1914) , D'Archeolgie Oriental, Paris 1916
• Artur Eckstein, Mediterranean Anarchy, Interstate War, and the Rise of Rome, University Berkeley, Los Alamos, 2006 [3]