Puškvorec obecný

Puškvorec obecný
	Puškvorec obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	puškvorcotvaré (Acorales);
Čeleď	puškvorcovité (Acoraceae);
Rod	puškvorec (Acorus);
Binomické jméno
	Acorus calamus; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Puškvorec obecný (Acorus calamus) je léčivá rostlina z čeledi puškvorcovité (Acoraceae). Některé starší taxonomické systémy řadí puškvorec do čeledi árónovité (Araceae). Puškvorec je také tradičním kořením.

Popis

Puškvorec obecný je vytrvalá bylina dorůstající výšky nejčastěji 50–150 cm. Na bázi vyrůstá z plazivého oddenku o tloušťce až 3 cm. Celá rostlina je charakteristická nápadnou vůní, zvláště při rozlomení oddenku.
Lodyha je tříhranná.
Listy jsou střídavé, dvouřadě uspořádané, přisedlé, na bázi s listovými pochvami. Čepele mají mečovitý tvar, jsou dlouhé nejčastěji 50–125 cm a široké 0, 7–2 cm, na okraji někdy trochu zvlněné.
Květy jsou uspořádané do květenství, kterým je mnohokvětá válcovitá palice, která se směrem k vrcholu zužuje. Zpočátku je zelená, později hnědne, dorůstá délky 5–9 cm. Je sice vrcholová, ale vypadá jako boční, neboť podpůrný listen (toulec) palice působí dojmem pokračování lodyhy. Je 20–90 dlouhý a na první pohled spíše připomíná list.
Květy jsou drobné, uspořádané v palici do šroubovice. Okvětí je zelenavé, složené ze šesti okvětních lístků ve dvou přeslenech (3+3). Tyčinek je šest ve dvou přeslenech (3+3). Gyneceum je složeno ze tří plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní.
V Česku kvete nejčastěji v červnu až v červenci.
Puškvorec obecný je sterilní triploid, nevytváří plody [1]. Blízce příbuzné druhy, které však v Česku nerostou, např. Acorus americanus, vytvářejí červené bobule.

Stanoviště

Mokřadní rostlina, nejčastěji roste na březích stojatých a pomalu tekoucích vod. Může vytvářet monodominantní porosty řazené do asociace Acoretum calami. Na území Česka se objevil v 16. století. V současnosti roste v roztroušeně až hojně po celém území Česka, hlavně však v teplejších oblastech, ve vyšších horských polohách chybí. V posledních desetiletích vlivem nepříznivých hospodářských zásahů spíše ustoupil.

Areál rozšíření

Pochází z Asie, původní areál zahrnoval jižní Čínu, již ve starověku byl však zavlečen do Indie, odkud se šířil dál. V současné době roste po celé Evropě, v Asii a v Severní Americe a v dalších oblastech. V Asii a v Severní Americe rostou další blízce příbuzné druhy, které plody vytvářejí. Mapka rozšíření je zde: [2]

Použití

V léčitelství se používá oddenek (Rhizoma calami aromatici).

Droga se aplikuje hlavně při žaludečních potížích, protože podporuje látkovou výměnu, působí příznivě na tvorbu trávicích šťáv, má zklidňující účinek na křečovité bolesti a zároveň působí i desinfekčně a močopudně. Dříve se z kořene vyráběl žaludeční likér. Puškvorec má uklidňující účinek a působí antidepresivně, utlumuje astmatické záchvaty a celkově má pozitivní účinek na stav zesláblých lidí (ve stáří, po nemoci, po operaci, ozařování, chemoterapii atd.), v některých případech působí i výrazně protialergicky. Používá se i zevně ve formě koupelí proti revmatismu, na ekzémy, na omývání špatně se hojících ran nebo jako celkově posilující prostředek.

V gastronomii byly od středověku oddenky využívány k okořenění sladkých pokrmů a kompotů v indické a islámské kuchyni. V Evropě i Americe býval kandován. Používá se k ochucení pivního stylu gruit, kde dodává místo chmele hořkost. Z velmi mladých výhonků lze připravit salát k povzbuzení chuti.^[2]

Obsahové látky

Droga obsahuje asi 2–7 % silic, které jsou tvořené řadou mono a seskviterpenů. Dále mezi obsahovými látkami najdeme hořčiny, třísloviny, slizy, cukry, cholin a fenylpropan beta-asaron, který je podezřelý z kancerogenity, proto by neměla být užívána droga, která v silici obsahuje více než 5 % této látky (puškvorce rostoucí v Česku ji však obvykle obsahují výrazně méně).

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Puškvorec obecný, s. 30.

Literatura

Květena České republiky. Příprava vydání Jindřich Chrtek jun., Zdeněk Kaplan, Jitka Štěpánková. Díl 8. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1824-3. S. 274–276.

Externí odkazy

[25075c0d14a01dce4b7c2bab52b1cdab1cd60421-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[Naše_koření-2] KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Puškvorec obecný, s. 30.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály