Pucov (okres Třebíč)

Pucov
Boží muka
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Náměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působností	Náměšť nad Oslavou (správní obvod)
Okres	Třebíč
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°14′50″ s. š., 16°10′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	161 (2023)[1]
Rozloha	4,91 km²[2]
Katastrální území	Pucov
Nadmořská výška	457 m n. m.
PSČ	675 71
Počet domů	73 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Pucov 19 675 71 Náměšť nad Oslavou ou.pucov@volny.cz
Starostka	MgA. Galina Brožková
Oficiální web: www.obecpucov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Pucov
Další údaje
Kód obce	591491
Kód části obce	136701
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pucov (německy Putzow, Butzau^[4]) je obec v okrese Třebíč. Žije zde 161^[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Náměšť nad Oslavou, Jinošov, Jasenice a Naloučany.

Název

Původní podoba jména vesnice byla Pučov a byla odvozena od osobního jména Puč (založeného na slovese pučěti - "zvětšovat objem, nadouvat se"). Význam místního jména byl "Pučův majetek". Jméno bylo přejato do němčiny jako Putzau/Putzow a německá podoba zpět do češtiny při zachování německé výslovnosti základu. Obnovení podoby Pučov v 19. století se neujalo.^[5]

Historie

První zmínka o obci pochází z roku 1255, v ten rok majitel Pucova Vít byl zmíněn jako jeden ze signatářů listiny žďárského kláštera. Jeho potomky byly vladykové z Kralic nad Oslavou a byli majiteli majetků ve vsi až do konce 15. století. V roce 1374 však jeden ze dvorů v Pucově koupil Černín z Petrovic a stal se tak majitelem části vesnice, v roce 1376 pak zakoupil další statek ve vsi. Černínův bratr Ješek z Otradic koupil ve vsi také jeden lán a v roce 1380 pak Černín koupil 3 lány od Víta z Kralic a v roce 1399 koupil chalupu od Mikše z Kralic. Po jeho smrti pak jeho dcery Eliška a Barbora se staly majitelkami vesnice a posléze vedly o majetek ve vsi spory s Artlebem z Říčan. V roce 1437 pak bylo rozhodnuto, že Artleb a Ondřej z Říčan mají právo na 2 lány a jeden podsedek, tyto majetky od nich odkoupila Barbora z Pucova a její manžel Oldřich.^[6]

V roce 1464 se pak Barbora spolčila se synem Hynkem ze Lhoty, který pak odkoupil od vladyků z Kralic poslední jejich majetky ve vsi. Hynek, který neměl dědice odkázal svoje majetky Matějovi z Náchoda, který tak získal Pucov a v roce 1492 se spojil se svými syny Jindřichem, Oldřichem a Brikcim. Syn Brikciho Jan Březnický z Náchoda získal v roce 1535 Jinošov a až v roce 1615 byly obě vesnice společně prodány Žerotínům a staly se součástí náměšťského panství.^[6]

Následně v roce 1629 zakoupili náměšťské panství Verdenberkové a roku 1752 pak získali panství Haugvicové a ti pak vlastnili panství až do roku 1848.^[7]

V roce 1924 byl založen spolek Domovina.^[4]

Do roku 1849 patřil Pucov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravské Budějovice, pak od roku 1868 do okresu Třebíč a posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřil Pucov pod Jasenici a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Jinošov, následně se obec osamostatnila^[8]

V Pucově bylo při sčítání lidu 2011 zjištěno 127 obyvatel.^[10] Největší podíl měl moravský národ, a to 60 lidí (47,24 %). Druhý byl český národ, který měl 44 osob (34,65 %) a následoval jej slovenský národ, který deklarovala 1 osoba (0,79 %). 15 lidí (11,81 %) národnost neuvedlo.

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do krajského zastupitelstva

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (26 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (19 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (13 hlasů). Volební účast byla 71.68 %, tj. 81 ze 113 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (27 hlasů). Volební účast byla 73.68 %, tj. 84 ze 114 oprávněných voličů.^[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (7 hlasů). Volební účast byla 62.69 %, tj. 84 ze 134 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (70 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů). Volební účast byla 66.92 %, tj. 89 ze 133 oprávněných voličů.^[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (55 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (16 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (5 hlasů). Volební účast byla 68.00 %, tj. 85 ze 125 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (62 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (25 hlasů). Volební účast byla 69.60 %, tj. 87 ze 125 oprávněných voličů.^[22]

Pamětihodnosti

• Boží muka

Odkazy

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Jinošov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pucov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Pucov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Pucov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)