Pud smrti
Pud smrti, někdy nazývaný jako Thanatos, se vyznačuje agresivitou a destruktivní tendencí proti sobě samotnému nebo vůči ostatním. Může se projevovat sadismem nebo masochismem. Podle Sigmunda Freuda, zakladatele psychoanalýzy, je to jeden z hlavních pudů, stejně jako pud života (Erós), který má ve své psychice každý člověk. Přesto, že oba tyto pudy jdou proti sobě a bojují spolu, zároveň se vzájemně prolínají a kombinují. Jejich souboj nakonec ukončuje smrt jednotlivce, čímž Thanatos vítězí nad Erósem. Protože všechny pudy vyvěrají z nevědomého id, snaží se je korigovat převážně vědomé ego a superego. Koncepci pudu smrti Freud představil v roce 1920 po zkušenostech z první světové války.[1] Zabývali se jím mimo jiné také francouzský psychoanalytik Jacques Lacan a rakouská psycholožka Melanie Kleinová.
Odkazy
Reference
- ↑ SLATINOVÁ, Markéta. Lidská destruktivita a svoboda podle S. Freuda, E. Fromma a R. Girarda. Hradec Králové, 2019. 107 s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, pedagogická fakulta, Katedra kulturních a náboženských studií. Vedoucí práce ThLic. František Burda, Th.D. s. 25–29. Dostupné online.
Literatura
- MILLS, Jon. Reflections on the death drive. Psychoanalytic Psychology. Roč. 23, čís. 2, s. 373–382. Dostupné online [cit. 2021-01-04]. DOI 10.1037/0736-9735.23.2.373. (anglicky)
- TIPPELT, Hynek. Globalizace, válka a pud smrti / Globalisation, War and the Death Drive. Mezinárodní vztahy. Roč. 2009, čís. 2, s. 65–72. Dostupné online [cit. 2021-01-04]. ISSN 0323-1844.
Externí odkazy
- (anglicky) Pud smrti na Oxford Reference
Média použitá na této stránce
Autor:
Winged youth with a sword, probably Thanatos, personification of death. Detail of a sculptured marble column drum from the Temple of Artemis at Ephesos, ca. 325-300 BC. Found at the south-west corner of the temple.