Pukléřka islandská

Jak číst taxoboxPukléřka islandská
alternativní popis obrázku chybí
Pukléřka islandská
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
TřídaPezizomycotina
PodtřídaLecanoromycetidae
Řádmisničkotvaré (Lecanorales)
Čeleďterčovkovité (Parmeliaceae)
Rodterčovka (Hypogymnia)
Binomické jméno
Cetraria islandica
Ach.; 1803
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pukléřka islandská (Cetraria islandica) je lišejník s dužnatou keříčkovitou stélkou. Mívá bledě kaštanovou barvu, někdy ale přechází přes šedivou až k bílé.[1] Spodní strana povrchu stélky je typicky světlejší.[2] Dorůstá výšky 7,5–10 cm. Větve bývají rýhované nebo stočené do trubiček, končí zploštělými laloky.[1] Stélka je pružná, ale velmi tvrdá.[2]

Pukléřka roste běžně přízemně na kyselých půdách tundry,[3] nejčastěji v horských regionech severských zemí, ale je rozšířena ve velké části Evropy, Kanady a severu USA. Je jedním z mála druhů, které se vyskytují na lávových svazích na Islandu. V Česku se vyskytuje na horách a je zde zařazena na Červený seznam jako téměř ohrožená (NT).[4]

Využití

Využívá se v tradičním lidovém léčitelství k léčbě respiračních onemocnění (uváděno je i historické užití k léčbě tuberkulózy)[5][6] a potíží trávicího traktu[3], často ve formě alkoholových nebo vodných extraktů (čajů).[5] Dostupná je typicky pod názvem „islandský lišejník“ (z anglického názvu rostliny iceland moss). Extrakty pukléřky jsou zkoumány pro antioxidační a antibakteriální účinky proti grampozitivním bakteriím, ale pouze v laboratorních studiích.[2][7][8] Pozitivní vliv na zdraví mají podle studií její specifické polysacharidy (lichenany) a sekundární metabolity (organické kyseliny).[9][10][5] Jako ostatní lišejníky ale také absorbuje těžké kovy, radioizotopy a další typy znečištění z prostředí a ve větším množství tak může mít negativní vliv na zdraví.[11]

Historicky byla užívána na Islandu jako potravina, byla důležitou často sbíranou komoditou a byla propagována jako možnost obživy během hladomorů. Tradičně se stélky svařily s mlékem jako polévka, nebo se z nich vyráběl čaj. V 21. století se začala pukléřka přidávat i do pečiva.[12] Chuť stélky je ale typicky hořká[12], rostlina nicméně není toxická.[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cetraria islandica na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c GRUJIČIĆ, Darko; STOŠIĆ, Ivana; KOSANIĆ, Marijana. Evaluation of in vitro antioxidant, antimicrobial, genotoxic and anticancer activities of lichen Cetraria islandica. Cytotechnology. 2014-10, roč. 66, čís. 5, s. 803–813. PMID: 24590925 PMCID: PMC4158017. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 0920-9069. DOI 10.1007/s10616-013-9629-4. PMID 24590925. 
  3. ↑ a b VLADIMIROVA, I. N.; GEORGIYANTS, V. A. Extracted compounds from Cetraria islandica. Chemistry of Natural Compounds. 2013-05-01, roč. 49, čís. 2, s. 347–348. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 1573-8388. DOI 10.1007/s10600-013-0601-5. (anglicky) 
  4. ↑ Cetraria islandica - AOPK ČR. portal.nature.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c ZARABSKA-BOŻEJEWICZ, Daria; STUDZIŃSKA-SROKA, Elżbieta; FAŁTYNOWICZ, Wiesław. Transplantation of lichen thalli: a case study on Cetraria islandica for conservation and pharmaceutical purposes. Fungal Ecology. 2015-08-01, roč. 16, s. 34–43. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 1754-5048. DOI 10.1016/j.funeco.2015.03.002. (anglicky) 
  6. ↑ a b SAK, Katrin; JÜRISOO, Kadi; RAAL, Ain. Estonian folk traditional experiences on natural anticancer remedies: from past to the future. Pharmaceutical Biology. 2014-07, roč. 52, čís. 7, s. 855–866. PMID: 24920231. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 1744-5116. DOI 10.3109/13880209.2013.871641. PMID 24920231. 
  7. ↑ GÜLÇIN, İlhami; OKTAY, Münir; KÜFREVIOĞLU, Ö. İrfan. Determination of antioxidant activity of lichen Cetraria islandica (L) Ach. Journal of Ethnopharmacology. 2002-03-01, roč. 79, čís. 3, s. 325–329. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 0378-8741. DOI 10.1016/S0378-8741(01)00396-8. (anglicky) 
  8. ↑ DÜLGER, Başaran; GÜCİN, Fahrettin; ASLAN, Ali. Antimicrobial Activity of the Lichen Cetraria islandica (L.) Ach.. TURKISH JOURNAL OF BIOLOGY. 1998-01-05, roč. 22, čís. 1, s. 111–118. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-13. ISSN 1300-0152. (Turkish)  Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.
  9. ↑ INGÓLFSDÓTTIR, K.; JURCIC, K.; WAGNER, H. Immunomodulating polysaccharides from aqueous extracts of Cetraria islandica (Iceland moss). Phytomedicine. 1998-10-01, roč. 5, čís. 5, s. 333–339. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 0944-7113. DOI 10.1016/S0944-7113(98)80014-7. (anglicky) 
  10. ↑ FREYSDOTTIR, J.; OMARSDOTTIR, S.; INGÓLFSDÓTTIR, K. In vitro and in vivo immunomodulating effects of traditionally prepared extract and purified compounds from Cetraria islandica. International Immunopharmacology. 2008-03-01, roč. 8, čís. 3, s. 423–430. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 1567-5769. DOI 10.1016/j.intimp.2007.11.007. (anglicky) 
  11. ↑ MELI, M. A.; DESIDERI, D.; CANTALUPPI, C. Elemental and radiological characterization of commercial Cetraria islandica (L.) Acharius pharmaceutical and food supplementation products. Science of The Total Environment. 2018-02-01, roč. 613-614, s. 1566–1572. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 0048-9697. DOI 10.1016/j.scitotenv.2017.08.320. (anglicky) 
  12. ↑ a b Svanberg, I., & Egisson, S. (2012). Edible wild plant use in the Faroe Islands and Iceland. Acta Societatis Botanicorum Poloniae, 81(4).

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com