Punkevní údolí
| Punkevní údolí | |
|---|---|
 Starohraběcí huť v Punkevním údolí v roce 1850 | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°21′26″ s. š., 16°41′40″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Punkevní údolí leží mezi Skalním mlýnem a Starohraběcí hutí v Moravském krasu. Údolím protéká říčka Punkva. V Punkevním údolím končí krasová část Moravského krasu. Údolí ohraničují skály, z nichž dominantní je Hanák, Babylónská věž či Prasečí ucho. Některé z nich jsou horolezeckými cvičnými stěnami. Nad údolím se též nachází lokalita Lečenec s pozůstatky lažánského hrádku. U Starohraběcí huti (odbočka na Lažánky) přechází Punkevní údolí v Arnoštovo údolí, kde se nachází podstatná část blanenských strojíren (ČKD Blansko). Někdy bývá uváděno, že Arnoštovo údolí je spodní částí Punkevního údolí, protože i tudy teče Punkva, která se na jeho konci vlévá do Svitavy.
Fotogalerie
Rozcestí Punkevního údolí, Suchého žlebu a Pustého žlebu u Skalního mlýna
Punkevní údolí u pstruhárny
Jakubovo jezero ležící na řece Punkvě
Silnice Punkevním údolím
Média použitá na této stránce
Starohraběcí huť v Blansku 1855
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Punkevní údolí - u pstruhařství
Skalní mlýn - křižovatka Punkevního údolí, Suchého žlebu a Pustého žlebu
Punkevní údolí - silnice podél Punkvy
.JPG)
Jakubovo jezero ležící na říčce Punkva v Moravském krasu