Punkevní jeskyně

Punkevní jeskyně
(c) I, Prazak, CC BY 2.5
Údaje o jeskyni
Stát	Česko Česko
Místo	okres Blansko
Zeměpisné souřadnice	49°22′11,28″ s. š., 16°43′31,44″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Punkevní jeskyně
Webové stránky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Punkevní jeskyně jsou veřejně přístupný jeskynní systém v Moravském krasu v okrese Blansko. Nacházejí se v severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras, vstupní areál je umístěn v Pustém žlebu, v katastru obce Vavřinec (v jeho části Punkevní žleb). Punkevní jeskyně, kterými protéká řeka Punkva, jsou součástí systému Amatérské jeskyně a jsou propojeny se suchým dnem nedaleké propasti Macocha. Karel Absolon objevoval Punkevní jeskyně postupně v letech 1909–1933.

Punkevní jeskyně provozuje Správa jeskyní České republiky. Ročně je navštíví 200 000 turistů, což je činí nejnavštěvovanějším jeskynním systémem v Česku.^[1] Jsou jedinou zpřístupněnou jeskyní v Česku s podzemní plavbou pro návštěvníky.

Prohlídková trasa začíná v Předním dómu (4 m dlouhý stalaktit Strážce, stalagnát Salmův sloup, Zrcadlové jezírko), odkud se po projití sifonem stoupá po schodech do Reichenbachova dómu. Následuje sestup Stalagmitovou chodbou do Zadního dómu (dvojice stalagmitů Trpaslík a Váza s rovnou plochou na vrcholu, skupina Turecký hřbitov a dlouhý stalaktit Jehla). Dále se prochází síní U Anděla (mohutný stalagnát kombinovaný s rozměrnými sintrovými kůrami a záclonami) a odtud se 100 m dlouhou raženou štolou vchází na dno propasti Macocha. Ze dna propasti se sestoupí k přístavišti a následuje podzemní plavba po řece Punkvě se zastávkou v Masarykově dómu (velké množství brček a hůlkových stalaktitů, mohutný prosvětlený stalagnát Husův sloup). Plavba končí v místech výtoku Punkvy. Délka zpřístupněné trasy činí 1250 m.

• 

  (c) I, Prazak, CC BY 2.5
  Punkevní jeskyně – vstup
• 

  (c) I, Prazak, CC BY 2.5
  Přední dóm – Salmův sloup
• 

  (c) I, Prazak, CC BY 2.5
  Přední dóm
• 
  Zrcadlové jezírko
• 

  (c) I, Prazak, CC BY 2.5
  Stalagmitová chodba
• 

  (c) I, Prazak, CC BY 2.5
  U Anděla – Jeskynní závěs
• 

  (c) I, Prazak, CC BY 2.5
  U Anděla – Stalagnát Anděl
• 

  (c) I, Prazak, CC BY 2.5
  Suché dno propasti Macocha
• 

  (c) Pajast, CC BY-SA 3.0
  Přístaviště I – nástup u suchého dna propasti
• 
  Masarykův dóm – Husův sloup
• 
  Masarykův dóm
• 
  Plavba jeskynními chodbami
• 
  Přístaviště III – výstup u výtoku Punkvy

• 1857 – Jindřich Wankel pronikl z výtoku Punkvy proti proudu do vzdálenosti cca 80 m
• 1909 – Objev Předního dómu
• 1910 – Objev Reichenbachova a Zadního dómu, zpřístupnění Předního dómu pro veřejnost
• 1913 – Instalace ocelového žebříku na dno Macochy a ražba štoly ze dna propasti, objevení dómu U Anděla a Tunelové chodby
• 1914 – Zpřístupnění suché části Punkevních jeskyní mezi Pustým žlebem a Macochou
• 1920 – Odstřelem Wankelova sifonu byly objeveny nové prostory Masarykův dóm a Skleněné dómy
• 1923–1924 – Neúspěšné pokusy o nalezení odtoku Punkvy ze dna Macochy
• 1928–1929 – Ražba odvodňovací štoly, která umožňuje snížit hladinu Punkvy o 6 metrů; Proniknutí ze dna Macochy do starého řečiště Punkvy
• 1933 – Propojení Pustého žlebu s Macochou vodní cestou, otevření plavby pro veřejnost
• 1948 – Prostřelení nového vchodu do jeskyně v úrovni prostranství před budovou jeskyně
• 1979 – Prostřelení nové chodby z dómu U Anděla na dno Macochy, původní chodba vedoucí na dno propasti byla z bezpečnostních důvodů zasypána
• 2013 – Prohloubení nové chodby obcházející hliněné síně a jediné schody bránící vozíčkářům v jejich cestě na dno propasti Macocha

Vodní plavba v Punkevních jeskyních na podzemní řece Punkvě o délce 450 m^[2] (mezi nástupním podzemním Přístavištěm I, mezilehlým podzemním Přístavištěm II u Masarykova dómu a výstupním Přístavištěm III v Pustém žlebu u výtoku Punkvy) je zařazena mezi rekreační přívozy. Provozuje ji, stejně jako jeskyně, Správa jeskyní České republiky.^[3] Zajišťována je loděmi s elektromotorem. V rámci kontinentální Evropy je plavba návštěvníků na motorových lodích během prohlídky jeskyní ojedinělou záležitostí, pouze ve slovenské jeskyni Domica je součástí prohlídky i motorová plavba o délce 150 m.^[2][4]

Pro návštěvníky Punkevních jeskyní byla vodní plavba na člunech zavedena 30. března 1921, jednalo se však pouze o krátký úsek mezi výtokem Punkvy a Masarykovým dómem. Teprve po dalších úpravách podzemních chodeb s tokem řeky a konečném odstřelení Zlého sifonu počátkem roku 1933 byla 1. července 1933 zprovozněna plavba v současném rozsahu od suchého dna Macochy po výtok Punkvy. Původně zde byly v provozu dřevěné lodě odpichované vesly, které později nahradily kovové s elektromotorem. Až do 80. let 20. století musel být na přídi každé lodi lodník s bidlem, který plavidlo v úzkých chodbách s prudkými zatáčkami usměrňoval. Tehdy byly elektrické lodě vybaveny dokormidlovacím zařízením, takže na jejich obsluhu stačil pouze kapitán.^[2]

Lodní park byl do druhé poloviny 10. let 21. století tvořen deseti loděmi pro 18 cestujících, které byly v letech 1981 a 1991–1992 vyrobeny v loděnicích ve slovenském Komárně. V letech 2017–2018 byly nahrazeny deseti novými sedmimetrovými loděmi o stejné kapacitě od výrobce Jesko CZ z Hlavečníku.^[2][5]

Dříve provozované lodě

Provozované lodě

• Jeskyně v Česku
• Lanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Punkevní jeskyně na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Punkevní jeskyně na Facebooku
• Info na hrady.cz
• Punkevní jeskyně – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2005-03-13 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.