Purkrábka
| Purkrábka | |
|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Usedlost Purkrábka | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | 1850 |
| Stavebník | nejvyšší purkrabí Adam ze Šternberka |
| Poloha | |
| Adresa | V Šáreském údolí 77/36, Praha 6 - Dejvice,  Česko |
| Ulice | V Šáreckém údolí |
| Souřadnice | 50°7′11,65″ s. š., 14°23′6,37″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40495/1-1489 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Purkrábka je viniční usedlost v Praze-Dejvicích v ulici V Šáreckém údolí. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Na konci 16. století bývalo v místech usedlosti pět vinic. Ty vlastnilo nejvyšší purkrabství, kterému byl odváděn roční plat. Vinice spojil mydlář Matěj Lech roku 1593 v jednu s výměrou přes 13 strychů. Roku 1615 ji získal měšťan Michal Witman (nazývána Vitmanovská). Usedlost je doložená roku 1621, kdy byl Witman za účast ve stavovském povstání popraven a vinici s usedlostí získal nejvyšší purkrabí Adam ze Šternberka. Nějakou dobu byla v soukromých rukou - podle Jana Kobera z Kobersberka se jí říkalo "Kobrovská", od roku 1659 podle staroměstského kotláře Václava Kristmanna "Kotlářová". Na konci 70. let 17. století se natrvalo dostala do majetku purkrabství a získala tak název "Purkrabská", "Purkrabka" nebo "Pulkrábka". Protože Jan Kober dlužil karmelitskému klášteru u svatého Havla na Starém Městě a úrok z dluhu byl ročně 7 věder vína z Purkrabky, splácel tak on i jeho nástupci po celou dobu purkrabského vlastnictví vinice. V 19. století bylo pražské purkrabství zrušeno, usedlost se stala zemským statkem a roku 1870 byla prodána do soukromých rukou. Původní viniční domek byl přestavěn klasicistně kolem roku 1850. Tuto podobu má dodnes, usedlost byla obnovovaná v letech 1913 a 1939.
Michal Witmann, pražský měšťan a novoměstský radní, odváděl roční daň 1 kopy a 33 grošů úřadu nejvyššího purkrabství. Byl jedním ze 27 českých pánů, kteří byli 21. června 1621 popraveni na Staroměstském náměstí za účast na stavovském povstání.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-08]. Identifikátor záznamu 152566 : Venkovská usedlost - předměstská, Purkrábka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 243 - 244.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Purkrábka na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: