Purkrabský pivovar

Purkrabský pivovar (Praha)
Bývalý Purkrabský pivovar, Na Perštýně 12, Praha 1
Účel stavby
sídlo odborné organizace státu
Základní informace
Sloh	klasicismus, secese
Výstavba	17. a 19. stol.
Současný majitel	Národní památkový ústav
Poloha
Adresa	Na Perštýně 12, Praha 1, Česko Česko
Ulice	Na Perštýně
Souřadnice	50°5′0,57″ s. š., 14°25′7,59″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Purkrabský pivovar (Praha) Purkrabský pivovar (Praha), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	38440/1-178 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	www.npu.cz/cs/uop-praha
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bývalý Purkrabský pivovar čp. 356 v ulici Na Perštýně 12 na Starém Městě v Praze je rozsáhlý obytný dům vzniklý postupnými úpravami a spojením několika původně středověkých objektů, v průběhu staletí opakovaně přestavovaných. Je chráněná jako kulturní památka České republiky.^[1] Nyní slouží jako administrativní budova pro pražské územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu. Kromě jiných služeb veřejnosti sem Národní památkový ústav umístil své informační centrum a prodejnu publikací^[2].

Význam domů v nynější ulici Na Perštýně byl podtrhován polohou u jedné z nejdůležitějších komunikací ve středověké Praze – spojnici Pražského hradu i staroměstských tržišť a Vyšehradu. Tomu odpovídalo i umístění brány Sv. Martina ve staroměstských hradbách budovaných ve 13. století právě do míst dnešní křižovatky Národní třídy se Spálenou ulicí. Také v místě nynějšího domu odborníci předpokládají románskou zástavbu, ale archeologickým výzkumem se to dosud nepodařilo ověřit. Zachovaná sklepení domu jsou částečně gotického původu. V té době se na nynější široké parcele nacházely dva měšťanské domy, nejspíše oddělené průjezdem do dvorů.

V 15. a 16. století byl dům upravován pro pivovarský provoz. V roce 1641 jej Jaroslav Bořita z Martinic koupil pro purkrabství Pražského hradu, které objekt vlastnilo až do 19. století – proto také název Purkrabský pivovar. Při barokních úpravách bylo kolem roku 1730 doplněno křídlo při jižní hranici parcely.

Roku 1848 dostal dům spolu se zvýšením o dvě patra v zásadě svou nynější pozdně klasicistní podobu.

V roce 1893 byla oddělena severovýchodní část pozemku, kde vznikly tři nové činžovní domy při ulici Skořepka. Po roce 1900 bylo nadstavěno patro, a okna a interiéry domu byly doplněny zajímavými secesními prvky (dochovány jsou např. prosklené interiérové dveře).

Od devadesátých let 19. století zde vedle pivovaru ještě sídlilo vydavatelství Jaroslava Pospíšila ml., které se v roce 1942 odstěhovalo do Mikulandské ulice (čp. 132, Nové Město).^[3]

Půdorysně se zalamující uliční průčelí domu svědčí o složitém stavebním vývoji budovy za jednotně pojatou fasádou. Přízemí je zvýrazněno novými výkladci obnovenými podle původních vzorů. Střízlivě členěné klasicistní průčelí je zpestřeno okny s drobnými tabulkami ve stylu druhého rokoka (novodobé repliky).

Dvorní křídla v jižní části budovy jsou dostupná otevřenými pavlačemi. Místnosti přízemí jsou většinou klenuté, v patrech plochostropé.

• František RUTH: Kronika královské Prahy a obcí sousedních, Pavel Körber, Praha 1914, s. 834. Kramerius
• Pavel VLČEK a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Praha : Academia, 1996, s. 267-268.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Purkrabský pivovar na Wikimedia Commons